Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Prouza jako součást Sobotkovy taktiky. Kým chce premiér skutečně nahradit Mládka?

Prouza jako součást Sobotkovy taktiky. Kým chce premiér skutečně nahradit Mládka?

O státním tajemníkovi pro evropské záležitosti Tomáši Prouzovi se jako o nástupci odvolaného ministra průmyslu Jana Mládka mluvilo několik měsíců. Jenže jeho případné dosazení do čela úřadu nemusí být úplně snadné. Už nyní, aniž by ze Strakovy akademie zaznělo oficiální jméno kandidáta na nového ministra, se Hrad začíná proti Prouzovi hlasitě vymezovat. Může to být ale i promyšlený tah Bohuslava Sobotky. Snaží se premiér taktizovat?

Ve čtvrtek přijde Bohuslav Sobotka na Hrad vysvětlovat, proč Jana Mládka (ČSSD) odvolal a koho by rád na jeho místo navrhl. Jméno od něj prý jako první uslyší právě Miloš Zeman, přesto se živě spekuluje o státním tajemníku Prouzovi. Ze strany ČSSD ale může nakonec jít jen o vypuštěný balónek.

Podle informací serveru INFO.CZ by do ministerského křesla mohl povýšit i současný náměstek na ministerstvu průmyslu a obchodu Jiří Havlíček (ČSSD). Vyloučený není ani sociální demokrat Milan Urban, který v čele rezortu působil v letech 2003 až 2006 za premiérování Vladimíra Špidly, Stanislava Grosse a Jiřího Paroubka.

Tomáš Prouza je pro Hrad těžko stravitelný. Toho si ale musí být premiér jistě vědom. „Tam je určitě nějaká kalkulace ze strany premiéra. Mohou tam být dvě. Jedna je, že hodil jeho jméno do veřejného prostoru a pak třeba nakonec překvapivě bude nominovat někoho neutrálnějšího, jako třeba pana Havlíčka a projde to tím pádem hladce, protože to bude vypadat jako jeho ústupek a Hrad bude spokojen,“ vysvětluje pro INFO.CZ politolog Jiří Pehe.

 

Nezavrhuje ale ani možnost, že Sobotka taktizuje před březnovým sjezdem sociální demokracie, kde se bude jednat o případné stranické podpoře Zemana coby prezidentského kandidáta. Miloš Zeman by měl kandidaturu pro další volební období oznámit den před sjezdem 9. března.

Zeman, nepřítel ČSSD

„Sobotka rozhodně nechce, aby byl Zeman znovu prezidentem a řekl, že to dá do vnitrostranického referenda. A pokud v té době bude zablokován prezidentem ministr, kterého navrhuje sociální demokracie, tak bude mít docela dobrou munici pro to, aby mohl argumentovat, že Zeman není skutečným přítelem ČSSD a že jí vlastně jenom škodí,“ říká Pehe s tím, že na posledních osm měsíců může premiér jistě nominovat jiného a méně kontroverzního kandidáta na ministra, než je právě státní tajemník pro evropské záležitosti. „To svědčí o tom, že sám Sobotka chce možná nějaký konflikt sám vyvolat a může ho to paradoxně posílit,“ myslí si politolog.

Hrad se prostřednictvím mluvčího Jiřího Ovčáčka do Prouzy už nyní pouští přes sociální sítě. Vyčítá mu například jeho postoje k přijímání uprchlíků nebo údajné šíření falešných zpráv ohledně kontrol při vstupu na Pražský hrad. „T. Prouza je pověstný úzkým vztahem k politickým neziskovkám, které účelově útočí na pana prezidenta a přiživují se na "boji s propagandou",“ napsal v reakci na spekulace o možném nástupu Sobotkova muže na MPO Ovčáček v pondělí na Twitter. „Jestli pan prezident jen trošku bude moct Sobotkovi dělat problémy, tak je s obrovskou chutí udělá. To já považuju za takřka předem dané. Dělat Sobotkovi potíže je, myslím, součást Zemanovy taktiky,“ řekl pro INFO.CZ politolog Bohumil Doležal.

 

Prezident Miloš Zeman chce nejprve osobně slyšet, proč premiér Jana Mládka z postu ministra průmyslu vlastně odvolal. Pak si poslechne, koho navrhuje na jeho místo. A teprve poté se rozhodne, co dál. „Je třeba, aby se pan prezident nejprve seznámil s argumenty a návrhy předsedy vlády, a pak teprve se pan prezident rozhodne o svém dalším postupu,“ sdělil INFO.CZ mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Jenže tak ústavní systém úplně nefunguje.

Limity zdržovací techniky

Prezident má jmenovat ministra na návrh předsedy vlády. Tak praví Ústava, která nedává do rukou hlavy státu podíl na rozhodování o tom, kdo bude součástí kabinetu. Přesto určitý manipulační prostor prezident má. Přes výhrady k některým ministrům protahoval jmenování Sobotkovy vlády už na jejím samotném začátku a mimo jiné tak prodlužoval život úřednické vládě Jiřího Rusnoka v demisi sestavené ze „svých“ lidí.

Mimo jiné v případě Mládka (ČSSD) tehdy váhal, zda může být ministrem, když nesplnil podmínky pro prověrku NBÚ. Milanu Chovancovi (ČSSD) zase vyčítal prapodivně získaný titul bakaláře na plzeňské právnické fakultě a například Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) nepovažoval za dostatečně zkušeného akademika, aby mohl být vicepremiérem pro vědu a výzkum. Vládu nakonec jmenoval až více než tři měsíce po volbách.

Svůj výklad Ústavy aplikoval také jeho předchůdce Václav Klaus. V dubnu roku 2011 mu tehdejší premiér Petr Nečas přinesl návrh na odvolání ministra školství Josefa Dobeše (VV), který nechtěl přistoupit na škrty v rozpočtu svého rezortu. Klaus, který mimochodem Dobeše označil za nejlepšího ministra školství v polistopadovém Česku, poslal Nečase s odvoláním pryč s tím, ať přijde, až si vyřeší situaci v koalici. Dobeš tak skončil až skoro po roce od demise.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek