Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Půl roku bez práce? Budete pomáhat obci, nebo vás čeká propad na existenční minimum

Půl roku bez práce? Budete pomáhat obci, nebo vás čeká propad na existenční minimum

Kdo je na dávkách víc než půl roku, měl by nastoupit na veřejnou službu v obci, jinak přijde o dost peněz. Začal totiž platit zákon o veřejné službě a zásadní změnu přináší hlavně pro dlouhodobě nezaměstnané, kteří od státu pobírají dávky v hmotné nouzi. Když bezúplatnou práci od obce nepřijmou, spadnou do existenční nouze, tedy na podporu ve výši 2 200 korun.

Nezaměstnaní na dávkách v hmotné nouzi si budou moci nově vybrat. Buď vezmou do ruky třeba koště a půjdou pomoci obci, nebo přijdou o peníze od státu. Hmotnou nouzi určuje hranice příjmu 3 410 korun měsíčně, existenční minimum, kam by lidé bez práce mohli spadnout, je pouhých 2 200 korun měsíčně. Když pro obec odpracují víc než 30 hodin za měsíc, dokonce si i vydělají. Příspěvek na živobytí jim vzroste o 605 korun.

„Jestliže je někdo zdravý a práce schopný a je na dávkách v hmotné nouzi za okolností, kdy je u nás nejnižší nezaměstnanost v Evropě, tak to znamená, že se práci spíš vyhýbá. Pokud nepůjde pracovat, bude za to na těch dávkách postižen,“ prohlásila ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová z ČSSD.

Její rezort určil, že se práce pro obec nebude týkat starších lidí, matek na mateřské a rodičovské, lidí, kteří pečují o postiženého příbuzného, nebo invalidů ve druhém a třetím stupni invalidity. „Veřejná služba má lidem pomáhat, ne je trestat. Zejména pokud jde o obyvatele regionů, kde dochází například k hromadnému jednorázovému propouštění, nebo patří do skupin, které jsou na trhu práce skutečně znevýhodněny,“ řekla k novince ministryně.

Sběr odpadků i péče o seniory

Obce by nezaměstnaným měly nabídnout hlavně údržbové práce, například péči o zeleň, úklid veřejných prostor a podobně. O práci s koštětem v reflexní vestě ale vždy nepůjde. Obce mohou nezaměstnaným nabídnout třeba práci ve školách, v sociálních službách nebo pomocné úřednické práce. „Mohou pomáhat třeba v domácnosti, když to půjde třeba přes nějakou neziskovou organizaci, mohou se využívat jako uklízeči nebo třeba drobní opraváři, mohou se využít v sociálních službách, kde budou třeba roznášet seniorům jídlo,“ dodala Marksová.

Na pomůcky a pracovní náčiní pro veřejnou službu bude obcím přispívat stát. Na jednoho pracovníka může radnice dostat od Úřadu práce dotaci až tisíc korun. „Můžeme refundovat prostředky na pojištění odpovědnosti za škodu na majetku nebo na zdraví, kterou osoba vykonávající veřejnou službu způsobí nebo která jí bude způsobena,“ vysvětlila generální ředitelka Úřadu práce Kateřina Sadílková.

Koordinátor nezaměstnaných

„Probíhají jednání s budoucími organizátory veřejné služby, konkrétně se starosty měst, obcí, neziskovými organizacemi, oslovili jsme i farní charity a de facto všechny subjekty, které se mohou na této službě organizačně podílet,“ upřesnila Sadílková. Obce si budou moci zřídit na nezaměstnané pomocníky koordinátora, na kterého bude moct čerpat dotaci ve výši 16 tisíc korun za měsíc. „Bude to obdoba koordinátora veřejně prospěšných prací,“ dodala Sadílková. Zaměstnat ho půjde ale jen na 24 měsíců.

První dopady fungování veřejné služby se ukážou až v srpnu, tedy půl roku od jejího zavedení, a po uplynutí rozhodné doby pro případnou srážku z dávek. „Dneska začala účinnost. Je tedy strašně brzy na jakékoli statistiky. V podstatě se počty lidí i konkrétní případy projeví až za půl roku,“ uvedla pro INFO.CZ mluvčí Úřadu práce Kateřina Beránková.

Podobný záměr, jak motivovat dlouhodobě nepracující si aktivněji hledat práci, měl v době hospodářské krize i bývalý ministr práce Jaromír Drábek z TOP 09. Rozdíl byl ale v tom, že veřejnou službu zaváděl pro některé nezaměstnané povinně. Ústavní soud pak jeho zákon smetl s tím, že jde de facto o nucené práce. „Úřad práce, který dávky vyplácí, teď už nemůže říct, že nepřijetím veřejné služby by lidé mohli být vyřazeni z evidence úřadu práce. To byl hlavní důvod, proč Drábkův model Ústavní soud před několika lety napadl jako nucené práce,“ vysvětlila již dříve pro INFO.CZ Alena Zieglerová z Institutu pro sociální inkluzi.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek