Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Špidla Zemana na Hradě nechce. Vlastního kandidáta ovšem ČSSD zatím nemá

Špidla Zemana na Hradě nechce. Vlastního kandidáta ovšem ČSSD zatím nemá

Z exekutivních funkcí už během generační obměny v sociální demokracii odstoupil, vliv na utváření strany i Česka ale stále má. Bývalý premiér a eurokomisař Vladimír Špidla (ČSSD) dnes šéfuje poradcům premiéra Bohuslava Sobotky. A média spekulovala i o tom, že byl hlavním autorem kritizovaného návrhu na progresivní zdanění. „Současný návrh byl kolektivní dílo. Nebyl u toho jen jeden člověk. Musím konstatovat, že já rozhodně nejsem autor,“ řekl Špidla pro INFO.CZ. Dodává ale, že sám je přesvědčeným zastáncem progresivní daně. Radil premiérovi, aby spravoval ministerstvo průmyslu sám? To nechce z povahy své funkce prozradit. A komentuje i přístup strany k prezidentské kandidatuře Miloše Zemana. „Já myslím, že osobností, které mohou konkurovat Milošovi Zemanovi, se najde relativně dost. Ale prozatím jsem v žádné diskusi v sociální demokracii nenarazil na žádné jméno, o kterém by se uvažovalo,“ říká. Jak hodnotí nedávný sjezd ČSSD? Co říká na Sobotkovy kritiky? A kam by se měla Česká republika ubírat v rámci EU? O tom všem mluvil vedoucí poradců předsedy vlády ve velkém rozhovoru pro INFO.CZ.

Před necelými dvěma týdny se odehrál sjezd ČSSD. Předseda strany Bohuslav Sobotka získal podporu, na pozice místopředsedů usedli lidé, kteří mu jsou blízcí. Ještě hodiny před volbou ale nebyla situace zdaleka tak jistá. Jak sjezd zpětně hodnotíte?

Hodnotím ho jako úspěšný. Zvládl několik důležitých úloh. Vedení prošlo v prvních kolech, což je u nás celkem vzato dost neobvyklé. A jde o osobnosti, které jsou v rámci strany silné. Takže bych řekl, že vedení bylo zřetelně posíleno. Získalo mandát, o kterém se nedá pochybovat. Sjezd současně schválil dlouhodobý program, který prošel dosti rozsáhlou a chvílemi ne úplně urovnanou diskusí. Ta ale nakonec vedla k tomu, že text byl sjezdem schválen v podstatě 100 procenty. Řekl bych, že sjezd vyčistil stůl do volebního období, kdy ze sebe strana musí vydat to nejlepší.

Premiér Sobotka si řekl o silný mandát. Výsledek 67 procent podpory jím podle vás je?

To je silný mandát. Když se podíváte, jaké mandáty dostávají naši předsedové, tak uvidíte, že mandát 67 procent je v té nejlepší třetině. Miloš Zeman získal jednou dokonce jen 52 procent a Jiří Paroubek 60 procent.

Neočekával jste atmosféru na sjezdu vyostřenější? Už vzhledem ke špatnému výsledku v krajských volbách.

Ani ne. Naše sjezdy jsou někdy bouřlivé, někdy ne. Důležité je, že jim předchází rozsáhlá příprava, která probíhá měsíce. Předseda strany během ní mimo jiné vystoupil ve všech regionech. V posledních týdnech bylo zřejmé, že názor strany a delegátů se stabilizoval. Bylo velmi pravděpodobné, že program bude schválen, předseda strany i jeho tým zvolen. I když výsledkem si nikdy nemůžete být stoprocentně jistý. Já jsem třeba předpokládal, že někteří místopředsedové neprojdou v prvním kole.

Vy jste osobně zažil oddělení funkce předsedy strany a premiéra. O takovém řešení se mluvilo i nedávno. Navrhoval ho například jihočeský hejtman Jiří Zimola. Umíte si toto řešení představit?

Je velmi náročné být premiérem i předsedou strany, ale oddělení funkcí není dobré. Premiér, který není schopen se zřetelně opírat o svůj politický proud, nemůže dlouhodobě obstát. Představte si, že by se najednou začala štěpit základní linie premiéra a předsedy strany. Myslím si, že rozdělení není dobrá myšlenka.

"Jeroným Tejc byl po celé volební období předsedou ústavněprávního výboru, což je mimořádně silná pozice. A nezaznamenal jsem, že by vybudoval skutečnou představu hodnou toho jména. Většina věcí, co předkládal na sjezdu, byla v zásadě to samé, co je napsáno v programových dokumentech."

Zazněly ale i hlasy, které náladu na sjezdu hodnotily jako poraženeckou. Větší diskuse podle nich neproběhla už proto, že se nikomu nemusí chtít do vedení strany, která nemá před podzimními volbami dobré vyhlídky.

Nemohu říct nic jiného, než že takovéto autoritativní výklady osm měsíců před volbami, jsou legrační. Pokud je nemohu označit rovnou za tlachy. Ze své vlastní zkušenosti mohu říct, že když jsem získal mandát předsedy strany, tak jsme startovali z pozice 14 procent. Prohráli jsme tenkrát krajské volby, byli jsme čtvrtí až za komunisty, takže to byla totální porážka. Někdy na přelomu roku měla Čtyřkoalice 34 procent a my jsme byli hluboko za nimi. Výsledek byl ale ten, že my jsme získali 30,2 procenta, ODS byla za námi o nějakých pět procent a koalice KDU-DEU o 15% za námi. Navíc se ukazuje, že velké množství voličů se rozhoduje v posledních týdnech a dnech. Takže v tuto chvíli předvídat je velmi povrchní.

Není škoda, že se poslanec Jeroným Tejc jako kritik Sobotky nedostal do vedení? Bylo by tam zastoupeno více proudů.

Ani ne. Ve straně je zastoupeno více proudů. Máme krajské organizace, předsednictvo, ústřední výbor. Tam to prostě nikdy není jednolité. Fakt je ten, že Jeroným Tejc byl po celé volební období předsedou ústavněprávního výboru, což je mimořádně silná pozice. A nezaznamenal jsem, že by vybudoval skutečnou politickou představu hodnou toho jména. Většina věcí, co předkládal na sjezdu, byla obdobou toho, co je napsáno v programových dokumentech. Řekl bych tedy, že za ním nestojí tak silná politická představa, abych měl litovat, že není mezi místopředsedy. Zápas ale ve straně probíhá pořád. Tím se právě živá strana liší od různých typů hnutí nebo už umrtvených stran, kde máte žulovou jednotu. Ta u nás nikdy nebyla.

Druhou výraznou osobnost sjezdu, která byla i v centru novinářů, představoval už zmiňovaný hejtman Zimola. Jeho projev měl odezvu od delegátů, zazněl potlesk. Jak vidíte jeho roli ve straně? Bude třeba na podzim po volbách usilovat i post ve vedení strany?

Nevím. Nejsem s ním v tak důvěrném vztahu. A kdybych byl, tak bych vám to neřekl. V zásadě nevím, jaké jsou jeho plány. Musím konstatovat, že je úspěšným hejtmanem jižních Čech. Nemůžu nevidět, že měl nejlepší volební výsledek. Je to nepochybně velmi zdatný politik a určitě má budoucnost před sebou. Ale co chystá na období těsně po volbách, to opravdu nevím.

Sobotka, Brno 39. sjezd ČSSDSobotka, Brno 39. sjezd ČSSDautor: Vacková Anna

Vy byste si ho uměl představit ve vedení strany?

To záleží na straně jako takové. Fakt je ten, že jeho projev žádný velký obsah neměl.

Minimálně forma si ale odezvu získala.

To ano. Měl jsem ale pocit, že se stal trochu obětí formy. Obsahu tam bylo pomálu. Myslím, že o něm platí ještě v trochu větší míře než o Jeronýmu Tejcovi, že je to nadaný člověk, za kterým jsou nepochybně výsledky. Ale také jsem za ním nezaznamenal soustavnější představu třeba o důchodové reformě, ekonomické politice nebo daňovém systému. On má různé názory na operativní otázky. Například dnes jsem četl, že by byl ochoten jít do koalice s Andrejem Babišem. Ale to není program, to je řešení operativní otázky, až pokud vůbec nastane. Podle mě potřebuje ještě jednu dvě sezony, než to bude člověk, s nímž je možné počítat do špičkových funkcí. Považuji ho ale za talent. Koneckonců když jsem byl předsedou jihočeské organizace, tak jsem s ním od začátku spolupracoval a rozeznal jsem ho jako nadaného člověka.

Je vůbec v sociální demokracii dostatek osobností do vedení? Ministr Lubomír Zaorálek není vůbec novou postavou, ale reakce na jeho projev naznačovaly, že by mohl být jednou předsedou strany on.

Vaše intonace a způsob, kterým jste otázku položila, signalizuje, že si myslíte, že sociální demokracie ty lidi nemá. Ona je ale má. A co je zásadní, sociální demokracie v průběhu posledních dvou sjezdů obměnila své vedení. Lidé mé generace už jsou pryč a nastoupili čtyřicátníci, kteří už za sebou mají nějakou politickou zkušenost a před sebou budoucnost.

Když mluvíme o osobnostech, má strana někoho, koho může postavit jako prezidentského kandidáta proti Miloši Zemanovi?

Stalo se určitou tradicí, že se o tom rozhoduje ve stranickém referendu. Je na místě, aby sociální demokracie podrobila své kandidáty tomuto procesu.

Vy takovou osobnost vidíte?

Já myslím, že osobností, které mohou konkurovat Milošovi Zemanovi, se najde relativně dost. Ale prozatím jsem v žádné diskusi v sociální demokracii nenarazil na žádné jméno, o kterém by se uvažovalo.

Vy byste Miloše Zemana podpořil?

Já mám vůči Miloši Zemanovi obrovské množství výhrad, takže využiji svůj hlas ve stranickém referendu.

Týdeník Euro před časem psal, že za návrhem na progresivní zdanění, který se dočkal kritiky i uvnitř strany, stojíte nenápadně vy. Jaká byla vaše role?

Progresivní zdanění je tradiční koncept sociální demokracie a je založen na poměrně jednoduchém a základním poznatku. Moderní společnosti se sociálně štěpí. Začínají se vytvářet vrstvy, které žijí nesouměřitelné životy. Důsledek je ten, že tato fragmentarizovaná společnost není schopná řešit výzvy, které před ní jsou. Tudíž je třeba se zamyslet, co s tím. Jestliže před třiceti lety byl plat manažera asi 15krát větší než dělníka v jeho fabrice a dnes jsou platy 500krát až 1000krát větší, tak je zřejmé, že je něco v nepořádku. Z hlediska cíle udržet koherentní společnost je progresivní zdanění zjevně důležitým nástrojem. Z tohoto hlediska nemohu říct, že měl návrh jednoho autora. Je to prostě součást obecného uvažování sociální demokracie a těch autorů je mnoho.

Byl jste ale autorem toho konkrétního návrhu, který se objevil původně s hranicí přibližně 50 tisíc korun?

Současný návrh byl kolektivní dílo. Nebyl u toho jen jeden člověk. Musím konstatovat, že já rozhodně nejsem autor.

Vy byste byl pro hranici 50 tisíc korun?

Debata o konkrétních sazbách je debata technická a je ještě otevřená. Já jsem přesvědčeným zastáncem progresivního zdanění z těch důvodů, které jsem uvedl. Jsem názoru, že má být více pásem a že v těch nejvyšších příjmech má být zdanění opravdu značně vysoké, právě proto, aby se společnost sociálně nerozpadla. O jednotlivých sazbách se ale diskutuje velmi složitě a odborně. Musím říct, že u těchto diskusí nejsem. Ty jsou pro daňaře a ekonomy, kteří mají specializované znalosti,jsou schopni posoudit celkový dopad a zda to má nějaké vedlejší nežádoucí důsledky.

"Jestliže před třiceti lety byl plat manažera asi 15krát větší než dělníka v jeho fabrice a dnes jsou platy 500krát až 1000krát větší, tak je zřejmé, že je něco v nepořádku. Z hlediska cíle udržet koherentní společnost je progresivní zdanění zjevně důležitým nástrojem."

A už jste došli k nějakému závěru?

Můžu říct, že diskuse stále probíhá. Jaký bude definitivní závěr, je ještě otevřené.

Směřujete k posunutí hranice výše? Mluvilo se například o 80 tisících korun.

To vám nemůžu říct. Jen to, že věc se diskutuje.

Další aktuální otázkou posledních týdnů je odvolání ministra průmyslu. Vy jste radil premiérovi, aby si ministerstvo nechal pod sebou?

Když je člověk poradce, tak základní etika je ta, že nikdy nikomu neříká, co radí. Když to uděláte, tak rozbijete vztah důvěry. Druhá věc je ta, že třeba když jsem byl premiérem já, tak jsem po určitou dobu spravoval i ministerstvo spravedlnosti. Jako vicepremiér jsem po určitou dobu spravoval i ministerstvo zdravotnictví. Čili není to nic neobvyklého. Je to svým způsobem určitá zvyklost, že po krátkou dobu přebírá řízení premiér.

Vladimír ŠpidlaVladimír Špidlaautor: Anna Vackova

Ptám se i z toho hlediska, jak silný je váš vliv uvnitř strany. Advokát Miroslav Jansta Lidovým novinám před sjezdem řekl, že stranu ovládl špidlismus.

Když bude Jansta v místnosti, tak je vyšší než 50procentní pravděpodobnost, že ho poznám. Já jsem se s ním nikdy pořádně nesetkal. Ani si nepamatuju, že bych s ním kdy mluvil. Je to hezké, když si někdo zvnějšku udělá představu, že jste vytvořil nějaký ucelenější systém, který má dokonce vaše jméno. To, že oceňuje můj ideový vklad až do této míry, mě z jeho strany potěšilo.

Funkce premiérova šéfporadce je spíše zákulisní. Nemáte chuť se vrátit třeba do ministerského křesla?

Teď už je na návrat pozdě. Je mi 66 let a jak jsem říkal, sociální demokracii se podařila generační obměna. Moji vrstevníci přirozeně odchází. Já jsem velmi rád, že mohu svou zkušenost předat. Kdyby bylo nejhůře, tak bych asi do voleb mohl spravovat nějakou instituci. Ale nikdo o tom neuvažuje a já to nechci. Pro mě aktivní exekutivní funkce s výměnou generací skončila.

Působil jste i jako eurokomisař. V souvislosti s oslavami 60. výročí od podpisu Římských smluv, které stály na začátku evropské integrace, šéf Komise Juncker představil několik možných scénářů dalšího vývoje EU. Jedním z nich je i vícerychlostní Evropa. Reflektuje česká sociální demokracie tuto důležitou debatu? Jaký postoj k ní zaujímá?

Nad Junckerovými návrhy se samozřejmě zamýšlím a uvnitř sociální demokracie o tom diskutujeme. Můj názor je ten, že je tu silné a opravdu reálné riziko, že eurozóna v budoucnu převezme roli EU a ti, co nebudou jejími členy, se ocitnou mimo. Celé mé dosavadní politické úsilí bylo o tom, aby Evropa zůstala jedna a nerozpadla se na tisíce různých rychlostí. Když jsem byl evropským komisařem, tak jsem třeba nechtěl, aby se uváděly zvlášť ekonomické statistiky pro eurozónu a EU jako celek.

Jsem přesvědčen, že jakékoliv vícerychlostní systémy nakonec povedou k dezintegraci. Neznamená to, že Unie zanikne. Jádro totiž zůstane, protože všichni kdo chtějí uchovat specifickou hodnotovou strukturu Evropy, evropský způsob života dobře vědí, že bez EU to není možné. Je ale otázka, co bude ta faktická Unie. Vidím tu zřetelně tendence, které v hloubce vycházejí z představy, že rozšíření EU se nepovedlo a pod záminkou vícerychlostních Evrop je tu snaha eliminovat rozšíření a vrátit se takřka před rok 2004.

Jaká by měla být pozice ČR?

Základním přístupem je udržení jednotné Evropy. Pokud se vyčlení eurozóna, tak můžeme počítat s tím, že se do ní zkoncentruje velká část politické moci i ekonomiky. Zbytek bude pouze nějakou přidruženou částí. Pokud tu bude samostatný rozpočet eurozóny, tak jakou pak bude mít podobu strukturální politika, tedy evropské fondy?

Znamená to tedy, že by ČR měla přijmout euro co nejrychleji, aby jí takříkajíc neujel vlak?

V našem programu píšeme, že uvažujeme o vstupu do eurozóny. Myslím si, že je to základní věc. Buď chceme být v pevném jádru, a realita ukazuje, že eurozóna potřebuje vyšší míru integrace, než která je dnes v EU jako celku, nebo budeme mimo. Musíme si uvědomit, kde ČR leží. Pokud bychom stáli mimo jádro, tak žádná z hrozeb, kterých se nyní obáváme, nezmizí. Navíc náš celkový vliv se enormně sníží a obrana našich národních zájmů bude omezena.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek