Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Středula pro INFO.CZ: Nizozemci z Aholdu se poučili, Babišovy řeči o minimální mzdě ničemu neprospívají

Středula pro INFO.CZ: Nizozemci z Aholdu se poučili, Babišovy řeči o minimální mzdě ničemu neprospívají

Tlak na vyšší mzdy. Právě to si vzaly za svou hlavní misi současnosti odbory. A premiér Bohuslav Sobotka jim s tím celkem pomáhá. Například když se osobně zapojil do vyjednávání s nizozemským Aholdem o platech prodavačů. Odbory si tak současnou vládu pochvalují. Ne ale úplně. Jeden příklad se týká minimální mzdy. „Zarazil jsem se při posledních komentářích, kdy bych očekával od ministra financí úplně jiný typ komentáře než argumentaci: třikrát už se přidalo, to by mohlo stačit. Tento přístup mě opravdu zaráží, rozhodně není sofistikovaný,“ říká předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula v rozhovoru pro INFO.CZ.

Vaším hlavním tématem posledních měsíců jsou nízké mzdy v Česku. Je současná vláda naladěné tento stav měnit?

Dosavadní postup takový byl. Promítlo se to do velmi slušných návrhů minimálních mezd. Teď jsem se ale zarazil při posledních komentářích, kdy bych očekával třeba od ministra financí úplně jiný typ komentáře než argumentaci: třikrát už se přidalo, to by mohlo stačit. Tento přístup mě opravdu zaráží, rozhodně není sofistikovaný. Je to pocitová záležitost, která ale nemá nic společného s dlouhodobou úvahou. Naše představa je, že se minimální mzda zvýší k 12 500 korun, což není žádný dramatický nárůst. Jestliže vláda tak věří ekonomice, jak říká, tak by to neměl být vůbec žádný problém.

Vaše funkční období v čele ČMKOS končí v roce 2018. Už na podzim Česko ale čekají volby do sněmovny. Velkým favoritem je zatím podle průzkumů právě Andrej Babiš. Obáváte se možnosti, že se stane premiérem?

Nejsem Sibyla. Nevím, co se odehraje během nejbližších měsíců a jak budou rozhodovat voliči. Myslím, že nás ještě čeká mnoho „veselých historek“. Co se týká směřování, byl bych radši za takové vlády, které připomínají třeba situaci v Německu nebo Rakousku. Velké koalice jsou podle mě vždy cennější než extrémní rozdíly mezi směřováním, protože ty znervózňují. Můžeme být jen rádi, že tady nemáme extrémistická hnutí. Na straně druhé si myslím, že je velká škoda, když jsou někteří politici, jak už jsem citoval Andreje Babiše, schopni se v tak vážných tématech vyjadřovat tímto zjednodušujícím způsobem. To ničemu neprospívá. V mé hlavě to zcela logicky vyvolává otázky, jak se budou tito lidé chovat ještě v jiných funkcích, když se chovají už teď takto. Očekával bych od politiků skutečně velký přehled o situaci a nepouštění se na tenký led takovýchto prohlášení. Ale to je jejich volba. Ať už jsou takoví nebo takoví, vyjadřuji se k nim jednoznačně. Nemám důvod nikoho bránit.

Andrej Babiš je skrz své firmy zaměstnavatel velkého počtu lidí. Má s tím zkušenosti.

Je to vůbec otázka vazby byznysu a politiky. Myslím si, že by se čeští politici mohli docela rychle poučit z toho, ať už se můžeme dívat na prezidenta Trumpa jakkoliv, že odpojení se od byznysu má být úplné, a ne nějaká spekulace.

Co by Babišovo premiérství znamenalo pro Česko v rámci Evropské unie?

Já doufám, že se nedožijeme toho, co tu bylo v minulých obdobích. To znamená, že na Pražském hradě nebudeme mít vlajku EU, přestože jsme členy unie. Budeme si s EU hrát nedůstojným stylem, třeba tím, že bychom požadovali největší opt out na sociální práva v dějinách EU. Doufám, že tuto věc jsme snad už ukončili.

Takže se o budoucí směřování země nebojíte?

O směrování ve vztahu k EU se doufám nemusíme obávat. I pan ministr financí ukazuje, že v některých oblastech chce mít jednotný postoj. Překvapuje mě, že nechce společný daňový základ. To podle mě není dobrá strategie. Je hodně důležitý i v posuzování jednotlivých subjektů, které působí na úrovni EU. V jiných oblastech se určitě budeme přít o pozice, ale to pro nás není nic nového. Vlády budou přicházet a odcházet, ale odbory zůstávat.

Premiér Bohuslav Sobotka se do vyjednávání o vyšší platy přímo vložil v případě nizozemského Aholdu, pod který patří supermarket Albert. Byl to dobrý krok?

Pan Sobotka je premiérem jen nějaké části české společnosti? Jen premiérem podnikatelů nebo bank? Není on náhodou premiérem občanů České republiky? Já naprosto vítám jeho aktivitu. Když se premiér Klaus v minulosti angažoval do stávky, tak to nikoho neiritovalo? U premiéra Sobotky to není poprvé. Dokonce se angažoval velmi aktivně v devítidenní stávce v belgické firmě IG Watteeuw (belgický koncern specializující se na výrobu převodovek - pozn. redakce) v Brně. Nejde o žádnou novinku. Proč nikdo nekritizuje prezidenta za to, že jezdí do firem?

Josef Středula na odborářském mítinkuJosef Středula na odborářském mítinkuautor: CTK

Mělo to ale reálný dopad? Bohuslav Sobotka nemůže vyjednávat jednotlivě i s dalšími nadnárodními společnostmi. Promítl se jeho krok i do přístupu dalších zaměstnavatelů?

Celý ten příběh byl příběhem úspěšným. Byl úspěšný ve vztahu ke konkrétním zaměstnancům, k zájmům Česka a byl úspěšný i v tom slova smyslu, že pan premiér dal jasně najevo, co si o tom myslí. Paní ministryně Marksová (ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová – pozn. red.) byla tento týden v Aholdu. To znamená, že to dál pokračuje. Samozřejmě, že nemůže premiér vyjednávat v každé firmě. Věřím ale tomu, že se ostatní poučí. Protože dobré jméno firmy se rozhodně nebuduje tím, že se o ně zajímá i premiér země. Myslím, že Nizozemce to dostatečně poučilo, že je lepší se domluvit s vlastními zaměstnanci než absolvovat tuto masáž.

Nevstoupíte vy sám do politiky? Mnoho z vašich odborářských kolegů to udělalo. A o vás se v posledních měsících dokonce spekulovalo jako o předsedovi sociální demokracie.

V politice se pohybuji, a ne krátkou dobu. Důchody, mzdy, to je jednoznačně politická záležitost. Co se týče stranické politiky, neumím si představit, že se nestraník stane předsedou jakékoliv politické strany. To je dost nestandardní. Nejsem a nechystám se vstoupit v nejbližší době do nějaké politické strany, takže se žádný předseda bát nemusí.

Ale úplně tuto možnost nevylučujete.

Budu mít padesát let. Před sebou mám, doufám, ještě poměrně dlouhý aktivní život. Co bude, nevím. Křišťálovou kouli nemám. Rád bych obhájil svou současnou pozici při sjezdu ČMKOS v roce 2018. Na to se má práce soustředí. Pokud budě něco jiného, tak o tom určitě budou ostatní odboráři spolurozhodovat, protože si myslím, že je to tak fér. Jak se říká: nikdy neříkej nikdy. Samozřejmě, že to pro některé znamená přihrávku na těžké útoky, že primárním cílem předáků odborů je být ve sněmovně nebo v Senátu. Já ten cíl nemám a v tuto chvíli ho opravdu nepřipravuji. Proč taky. Myslím si, že každá vláda i parlament potřebuje silné odbory. To je zárukou, že demokratické principy fungují. Jestli se já k něčemu takovému někdy v budoucnu rozhodnu, nevím, to záleží i na tom, jestli někdo s takovou nabídkou přijde. A když přijde, tak ji budu vždy zvažovat.

"Při každém nárůstu minimální mzdy to vypadá, že snad musí ekonomika zkrachovat. A ona to není vůbec pravda. Naopak ekonomika s růstem disponibilního příjmu občanů roste a drží ji spotřeba."

Vraťme se k nízkým mzdám. To je pro odbory velké téma. Český statistický úřad vydal před pár dny analýzu s názvem Padl mýtus, že mzdy v ČR jsou rovnostářské. Souhlasíte s tím?

My jsme navíc nikdy nebyli rovnostářští, to jsou pocitové záležitosti. Já jsem rád, že se tématu statistici dotkli. Tam je ale ještě zajímavější argument než tento. Je tam mimo jiné napsáno, že by mělo být národním zájmem Česka zvyšovat mzdy a že zvyšování nepřinese ztrátu konkurenceschopnosti. Jsem rád, že se k tomu statistici odhodlali, protože si myslím, že se v Česku občas zbytečně trápíme věcmi, které se dají poměrně řešit. Myslím tím relativně nízkou minimální mzdu. Při každém nárůstu to vypadá, že snad musí ekonomika zkrachovat. A ona to není vůbec pravda. Naopak ekonomika s růstem disponibilního (čistého - pozn. redakce) příjmu občanů roste a drží ji spotřeba. Je zřejmě, že optimismus občana souvisí se zvyšováním jeho disponibilního příjmu.

Řada ekonomů kritizuje, že vyjednávání o minimální mzdě je politický handl. Nemělo by být spíše navázané na ekonomickou situaci státu?

Četl jsem stanovisko nějaké komory, která říkala, že to je špatně, že se navyšuje minimální mzda. Mnohdy jsou to jenom vylhané záležitosti, kdy se tváří, že chtějí být vstřícní a navázat minimální mzdu na nějakou ekonomickou hodnotu. Myslím si, že udržování hladiny nízkých minimálních mezd v Česku je neuvěřitelně škodlivé. Když se srovnáme se zemí, s níž máme historických základ, tak česká minimální zda v eurech je asi 405 a Slovenska 435 euro. Hroutí se snad Slovensko?

Dobře, ale neměla by být otázka minimální mzdy nastavena více koncepčně?

To je hodně těžká otázka, protože zatím si myslíme, že máme hodně nízkou úroveň. Cíl jakéhokoliv vzorečku je zablokovat úroveň. Zatím se zaměstnavatelé neukázali, že by chtěli navyšovat. Abychom se tak nedostali ke stejnému závěru jako u důchodů. Na straně jedné poroste průměrný příjem, na straně druhé se ale rozevírají nůžky mezi poměrem důchodu právě k průměrné mzdě. Zároveň musíme řešit otázku, jak pomoci českým subjektům, protože je tady jednoznačný rozdíl mezi subjekty českými a těmi se zahraniční účastí. Týká se jejich inovačních schopností i mzdové úrovně. To by měl být signál pro vládu, aby se našel takový mechanismus, který pomůže českým firmám v růstu.

Josef StředulaJosef Středulaautor: e15/anna vackova

Jak se na budoucnost připravují odbory? Kvůli technologiím by celé skupiny zaměstnanců mohli přijít o místo.

Přišli jsme v Česku s tématem společnost 4.0. Hovoří se o průmyslu, o práci, o vzdělávání, ale my si myslíme, že důležitější je to, jak bude vypadat společnost. A to už je velký problém. Je zřejmé, že práce bude postupem času ztrácet význam, který má dnes. Dnes je předpokladem, v budoucnosti to tak nebude. Kdyby se před patnácti lety otevřelo v Česku téma zaručeného příjmu, tak to vyvolá emoce, že se tady někdo málem pomátl. Ale dnes o tom některé země seriózně diskutují. Důvod je zřejmý. Bude daleko větší počet těch, kteří práci mít nebudou. Budou se hledat práce, které budou jinak oceňovány. Mluví se o sociálních pracích, o tom, že bude honorována i starost o rodinu. Není to daleká budoucnost, je to realita.

Vy osobně byste byl pro zaručený příjem? Třeba ve švýcarském referendu tento návrh neprošel.

Ve Švýcarsku pro to byl důvod. Nechtěli, aby byl zrušen systém cílených sociálních dávek. Nebyl to absolutní odklon od zaručeného příjmu. To je jakoby u nás se řeklo, že zrušíme všechny sociální dávky a budeme dávat jednu částku. Věřím, že likvidace sociálního systému by ani v Česku neprošla. Jiná by byla kombinace zaručeného příjmu s pomocí potřebným.

Takže to podle vás není nereálný nápad?

Když budete nahrazovat nějakou profesi robotem, tak je logická diskuse na půdě Evropského parlamentu, jestli se z toho také nemá odvádět sociální pojištění. Robot nahradí třeba šest lidí. V tom případě by šlo o šestinásobek nějakého vypočitatelného příjmu. Když z toho odvedete sociální pojištění, tak zachováte funkčnost systému poskytování penzí. Jak to vypadalo na začátku diskuse v Evropském parlamentu futuristicky, tak si myslím, že dnes už to celá řada lidí bere jako logickou diskusi.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek