Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Svěřenské fondy v Česku. Vyřeší Babišův střet zájmů?

Svěřenské fondy v Česku. Vyřeší Babišův střet zájmů?

Svěřenské fondy – nástroj, který do Česka přinesl v roce 2014 nový občanský zákoník. Už od začátku vzbuzoval otázky, jestli neposlouží pro skrývání majetku. V poslední době mu „dělá reklamu“ šéf hnutí ANO Andrej Babiš. Právě do trustu by totiž mohl převést svůj majetek, aby se vyhnul střetu zájmů. Jenže ani to by možná nemuselo stačit.

V Česku dnes nabírají svěřenecké fondy po dvou nejistých letech na dynamice. Na začátku loňského podzimu byly v Česku registrované necelé tři stovky trustů. V praxi jich bude ještě o něco více. Průměrná hodnota fondu se pohybuje kolem tří milionů korun. Typicky jde třeba o alternativu k dědickému řízení. Majitel do fondu vyčlení svůj majetek, který pak spravuje jmenovaný správce. V zahraničí to bývají i instituce jako banky nebo pojišťovny. V Česku se jím může stát jakákoliv svéprávná osoba, takže třeba i rodinný přítel nebo příbuzný.

„Příkladem může být známý seriál Dallas a správa majetku tak rozvětvené a problematické rodiny, jako jsou Ewingovi. Historickou zkušenost má s trusty v reálném světě třeba dynastie Rotschildů,“ popisuje pro INFO.CZ předseda Asociace na podporu a rozvoj svěřenských fondů Petr Jakubec. Využívá se také pro charitativní účely, i když to vždy nemusí být striktně ve smyslu veřejného dobra. „Příkladem může být kanadsko-americká NHL respektive její Stanley Cup. Původně byl založen jako svého způsobu trust za účelem podpory sportovců,“ říká Jakubec.

Svěřenecké fondy v Česku
Svěřenský fond se v tuzemsku používá pro řešení běžných životních situací, třeba jako alternativa dědického řízení nebo předmanželské smlouvy. „Není to nástroj jen pro bohaté nebo lidi s modrou krví,“ vysvětluje Kolář. Na začátku roku 2014 ho zavedl nový občanský zákoník. A první roky byly ve znamení nejistoty. „Až počátkem roku 2016 jsme pocítili konjukturu tématu. Začaly padat obavy. Každý se nás tehdy ptal, zda zrovna ten jeho fond není první v Česku. Nyní jsme v situaci, kdy máme týdne jednotky poptávek,“ říká Kolář. Případný Babišův fond by se vzhledem k objemu jeho majetku zařadil co do velikosti na první příčku v Česku.
Jenže Andrej Babiš nyní přišel s novým nápadem, jak svěřenecký fond využít. Převedl by do něj své zhruba dvě stovky firem v rámci Agrofertu. Vyhověl by tak zákonu o střetu zájmů, kterému se přezdívá lex Babiš. Šéf hnutí ANO řekl, že tak hodlá učinit do konce ledna. Že by mohl Agrofert spravovat svěřenský fond, připustil Babiš nedávno i v rozhovoru pro INFO.CZ.

Zakládání trustu kvůli tomu, aby politik předešel střetu zájmů, ale rozhodně není běžnou praxí. „Takové využití fondu samo o sobě protiprávní zřejmě nebude. Občanský zákoník neříká, že tímto způsobem není možné trust použít,“ popisuje Jakubec. Otázkou ale dál zůstává, jestli by se tím politik dostatečně zbavil kontroly nad majetkem a vyhnul se tak střetu zájmů.

Andrej Babiš by si podle všeho mohl ponechat nad svěřenským fondem velkou míru kontroly. „I když k vyčleněnému majetku do fondu skutečně pozbude právně vlastnictví, tak si může ponechat jistý druh práv v podobě užitků, výnosů nebo plodů plynoucích z tohoto majetku," popisuje Kolář. Česká právní úprava totiž umožňuje, aby zakladatel fondu, tedy původní vlastník majetku, byl i v roli obmyšleného. Tedy někoho, komu má být ze svěřenského fondu plněno. „Mohl by také použít zahraniční vzor trustu, kdy správce pouze přijímá pokyny ze strany kontrolního výboru nebo samotného zakladatele a role správce je spíše pasivní," dodává Kolář.

Lest na manželky

Anglosaská praxe si už umí poradit s případy, kdy by někdo vytvořil trust za účelem, aby odklonil majetek, který by se mu později opět vrátil. „Příkladem jsou typicky rozvody. Pokud během rozvodu manželka zjistí, že manžel část majetku vyčlenil do svěřenského fondu, nad kterým má nadále faktickou kontrolu a ze kterému mu plyne zisk, jen proto, aby na něj nedosáhla manželka, ta se pak může domoci toho, aby byl takový majetek dál považován za společný. A v rámci rozvodu vypořádán,“ říká Jakubec. Podobně by to mohlo fungovat i v Česku. Ze zákona to ovšem nevyčtete. Teprve budoucí praxe ukáže, jak budou soudy v takových případech rozhodovat. Jisté je však to, že trust by neměl majitel zakládat účelově k obejití zákona.

Svěřenské fondy v Česku budily od začátku kontroverze. Padaly i otázky, jestli nebudou zneužívány ke skrývání majetku nebo jiným nekalým praktikám. Zamezit by tomu měla i novela občanského zákoníku. Ta zavádí evidenci fondů u rejstříkového soudu. „Ten přinese doložení skutečného vlastníka majetku,“ uvádí Kolář s tím, že větší transparentnost vítá.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek