Tady se točila Pustina. Unikátní fotky z drsného severu

Tady se točila Pustina. Unikátní fotky z drsného severu

Je pošmourno, listopadový chlad zalézá pod oblečení a nad krajinou se drží inverzní poklop. Trojúhelník měst Chomutov – Most – Litvínov příchozí zrovna nevítá. Je to drsný kraj, plný nejistoty. Vyprávět by o tom mohli třeba v Horním Jiřetíně, kde se už roky vede bitva o to, jestli vesnice ustoupí těžbě uhlí stejně jako v minulosti desítky dalších, nebo zůstane. Pustina, dalo by se říct. Záběry z kraje, kterým se táhne jako jizva povrchový důl, koneckonců posloužily stejnojmennému seriálu. Odhodlaná starostka v něm bojuje proti těžařům a řeší zmizení dcery. Určitá bezútěšnost je tu cítit na první pohled i v reálu. Život ale v kraji, který si zvykl na mizející obce, přítomnost „perníkářů“ a lehkých děv i mafiánství prorůstajícího do veřejného života, nemusí být nakonec tak beznadějný.

„Dobře se tady žije. Mám auto, mám motorku, jsem spokojenej,“ krátce odvětí třicátník v červených montérkách před samoobsluhou v Horním Jiřetíně. A přizvukuje mu i vrstevník, který právě nasedá na svou motorku. „Práce tu je. Dělám na sebe, na černo, když něco umíte, tak to není problém,“ tvrdí. Takže místní nejsou naštvaní, že se neprolomily limity? „Ne, proč by byli. Ale je to tu furt to samý. Limity sice neprolomili, ale zásoby neodepsali. Takže jednou to stejně přijde,“ vidí budoucnost.

Krajina tu po desetiletí ustupovala těžbě.Krajina tu po desetiletí ustupovala těžbě.autor: Hynek Glos

Kraj veksláků

Na krajině u paty Krušných hor se v posledních sto letech podepsalo, co mohlo. Osud Sudet, pak těžba, kdy místní vesnice mizely závratnou rychlostí, a nakonec divoká devadesátá léta. Po revoluci se vlády v kraji chopili veksláci a vládl tu byznys s holkami. A to do té míry, že pasáci mluvili i do politického života. Pak do kraje sice přišly miliardy z Evropské unie, spíše než v nových silnicích ale často skončily v kapsách místních mafiánských struktur. Ve vedení kraje se toho ani v posledních letech tolik nemění. „Paradoxem je, že komunisté tu za těch čtyřicet let zničili desítky vesnic, které doslova zmizely. Ale lidi je tu pořád volí. Teď jsou ve vedení kraje spolu se sociálními demokraty a Okamurovci. Je to pořád podobná skupina lidí,“ popisuje místní usedlík a produkční Mirek Koranda v restauraci chomutovského hotelu Sudety. Jeho otec sám dělal v dolech.

Nostalgie po komunismu právě kvůli „zlatému věku těžby“ mezi některými místními přetrvává. V době nejintenzivnější těžby sem přicházeli lidé z celého tehdejšího Československa za prací v hornictví. A dobře placenou. Někteří na ni tak vzpomínají do dneška. Kořeny jim chybí, vztah ke krajině stále nemají. „Politika mě nezajímá. Ráno vstávám v půl pátý a večer přijedu v šest. Ráno potmě, večer potmě. Ještě dva roky musím vydržet. Být komunisti, tak už jsem měl důchod,“ hodnotí lakonicky politickou situaci v kraji šedesátník z Horního Jiřetína. I takový přístup vede k tomu, že změny v kraji přicházejí jen pomalu. A nedávné chyby ještě doznívají. 

"Skoro každý tu o něco přišel," dodává starosta."Skoro každý tu o něco přišel," dodává starosta.autor: Hynek Glos

Fetuje se dál, jen jinak

„Za dvě miliardy tu postavili areál na Zadních Vinohradech,“ popisuje Koranda, jak takové investice v Chomutově v posledních letech vypadaly. Zavřelo se kvůli tomu kino v centru, fotbalový stadion i staré městské lázně. „A teď městu chodí spousta pokut za zmanipulovaná výběrová řízení. Jak byla karlovarská losovačka, tak tady bylo pexeso. Na stůl se vyskládalo pět kartiček, a když někdo z ostatních firem chtěl zkontrolovat, jestli nejsou označené, tak je notář neukázal. Navíc jsou stavby zfušované, takže nedávno třeba spadla akustická deska. To mohlo někoho zabít,“ líčí.

„Rodiče odjedou a deset dětí vleze do jednoho bytu a celý víkend tam podnikají perníkové jízdy."
Mirek Koranda, produkční z Chomutova

I pervitin ke kraji dál patří. „Na sídlištích se fetuje děsivě. To pořád trvá,“ vypráví Koranda. Akorát se mění způsob jak. „Rodiče odjedou a deset dětí vleze do jednoho bytu a celý víkend tam podnikají perníkové jízdy," líčí. Na sídlištích jsou ale stále varny. Policajti se stěžujou, že tam nemůžou vlítnout, protože musí shromažďovat důkazy pro povolení k domovní prohlídce," říká Koranda. Pozitivním podle něj je ale to, že se zavřela část místních heren, dalším dobíhá licence.

A místní sídliště jsou divoká dodnes. Hlavně kvůli varnám pervitinu.A místní sídliště jsou divoká dodnes. Hlavně kvůli varnám pervitinu.autor: Hynek Glos

Život nad jámou

Jak vystřižený ze seriálu Pustina je i příběh starosty Horního Jiřetína, který tu už dlouhé roky vede bitvu proti prolomení limitů. „Nemůžu říct, že by mi někdo vyhrožoval vyloženě smrtí nebo ohrožením mých blízkých. Ale různé SMS s nepěknými texty a náznaky výhružek, ty samozřejmě trvají po celou dobu,“ líčí tichým, ale rozhodným hlasem starosta Vladimír Buřt. Vesnici se podle něj ulevilo minulý rok, kdy vláda rozhodla, že těžební limity neprolomí. Samozřejmě se tu ale našli lidé, kteří se naopak těšili na to, až své pozemky prodají a odstěhují se jinam. Že by kvůli tomu ale vznikaly rvačky před hospodou, starosta popírá.

"Baráky se tu prodávají relativně dobře. Lidé ale nemůžou spoléhat na to, že se zboří vesnice, protože oni chtějí vydělat."
Vladimír Buřt, starosta Horního Jiřetína

„Za těch posledních patnáct let, kdy je situace vyhrocená, jsme nezaznamenali ani jeden fyzický útok. Můžeme mluvit jen o několika málo slovních potyčkách,“ popisuje. Hlasy to ale nejsou úplně ojedinělé. V několika posledních komunálních volbách i místním referendu se ukázalo, že kolem třiceti procent lidí by svůj majetek radši prodalo. „Ale nikdo jim v tom nebrání. Baráky se tu prodávají relativně dobře. Nemůžou ale spoléhat na to, že se zboří vesnice, protože oni chtějí vydělat,“ dodává.

"Kdyby dál těžili, sjel by i zámek," tvrdí místní důchodce a ukazuje k Jezeří."Kdyby dál těžili, sjel by i zámek," tvrdí místní důchodce a ukazuje k Jezeří.autor: Hynek Glos

Zbyněk Olmer, ředitel pro strategickou komunikaci Severní energetické, je přesvědčen o tom, že by se jako firma dohodli s 98 procenty lidí. „Nabídka, se kterou jsme přišli, byla více než velkorysá,“ tvrdí. Prolomení limitů je už ale podle něj pro tuto chvíli odepsaná věc. „Neusilujeme o to. Vláda se k limitům určitě nevrátí dříve než za deset let a to už lom bude zavřený. Teď pokračujeme v útlumu těžby. Skončit by měla do roku 2025,“ popisuje dění na lomu ČSA. Zatím se prý obejde bez masivního propouštění, protože propouštěným horníkům hledají práci v rámci skupiny. Uzavření lomu ale podle Olmera znamená konec pro mnoho tisíců lidí.

V horách podle Rammstein

Stačí popojet o něco výše do hor a jámy se ztratí z dohledu. V polovině listopadu je vystřídá pohled na sněhem poprášené louky a stromy, ze kterých se snáší poslední listí. Místní ale trápí klasické problémy života na horách, třeba zavřená škola i školka. „Učitelům se sem nechtělo, i kvůli malým platům. Takže malé děti od první třídy musí jezdit dolů do města. A mrňata jsou vyplašená, když sjedou dolů. Jsou jak z divokých vajec,“ popisuje na návsi vesnice Výsluní důchodkyně, která tu žije už přes čtyřicet let.

„Opravila se jen střecha, okna a část vnitřku, pak došly peníze."
starousedlice o kostelu ve Výsluní, kde natáčela klip i kapela Rammstein

„Teď nám i zavřeli obchod, nikdo sem nahoru nechce. Nákup musíme vozit z Chomutova,“ vypráví. Na druhou stranu se sem začínají stěhovat i mladé rodiny a vesnice ožívá. O někdejší slávě místa svědčí i velký kostel, kterému se přezdívá katedrála Krušných hor. Na začátku 80. let ale stavba chytla od svíčky. Peníze na opravu pak přinesla i kapela Rammstein, která tu natočila klip Feur frei! „Opravila se ale jen střecha, okna a část vnitřku, pak došly peníze,“ líčí starousedlice a vhazuje poslední lahev do kontejneru na tříděný odpad.

Nedávno skončil i místní obchod.Nedávno skončil i místní obchod.autor: Hynek Glos

Pustina? Ne tak úplně

Jenže místní kraj, to není jen příběh zkázy a pustiny. Práce tu pořád je. Lidi propuštěné z dolů si rozeberou místní podniky. Ty stejně jako v celém Česku naopak hlásí nedostatek zaměstnanců. Mladí sice stále odcházejí, pomalu se ale rodí i místní patriotismus. „Lidé jsou všímavější, pořádají kulturní akce. Atmosféra se uvolnila,“ popisuje Koranda náladu několika posledních let. A lidé se už začínají i vracet, přichází noví. Počet obyvatel vesnic na dohled od uhelných dolů roste. Zatímco v roce 1994 bylo v Horním Jiřetíně 1700 obyvatel, dnes jich je 2500. Obec tak chystá nové parcely nebo navýšení kapacit školy. Staví novou hasičárnu a v plánu má i komunitní dům pro seniory.

V posledních letech kraj postupně zase zelená.V posledních letech kraj postupně zase zelená.autor: Hynek Glos

Časem by se tak kraj mohl přiblížit třeba severu Anglie nebo Porúří. „Kolem zámku Jezeří je to strašná jizva. Ale za třicet let tu bude jezero. Pak už nikdo nepozná, že se tu kdy koplo. Už dnes je krajina mnohem zelenější než před pár lety,“ popisuje litvínovský rodák Jan Setvák. „Drsný sever“ je krajem protikladů – od majestátného zámku Jezeří, přes uhelné jámy a chomutovská sídliště až po přírodu Krušných hor. A kvůli tomu se očividně mnohým vyplácí zůstat.

Kostel na Výsluní v hlavní roli v klipu Rammstein: