Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Tahle země není pro vás, zpátky do letadla! Česká policie vyhání uprchlíky v ohrožení života, tvrdí právníci

Tahle země není pro vás, zpátky do letadla! Česká policie vyhání uprchlíky v ohrožení života, tvrdí právníci

Několik menších místností se střídmým přísunem denního světla za mřížemi, poblíž letištní plochy. Tak vypadá přijímací středisko na ruzyňském letišti v Praze. Přebývají tu cizinci žádající o azyl, než projdou vstupním pohovorem, zdravotní prohlídkou a začne jim běžet proces udělení mezinárodní ochrany. Středisko většinou ve švech nepraská. Česko uprchlíky neláká. Najdou se ovšem tací, kteří o azyl požádat chtějí. Jenže policie se je v mnoha případech snaží posadit rovnou na let zpátky, tvrdí organizace zastupující migranty.

Na pražské letiště přiletěla na konci loňského roku i rodina iráckých Kurdů se čtyřmi dětmi. Nejstaršímu je patnáct let, nejmladšímu dva roky. Ve své domovině bydleli v oblasti Sindžáru. Radikálové z IS v místní komunitě jezídů násilně rekrutují muže včetně dětí. Donutit k tomu chtěli i zmíněnou rodinu. Po vzoru dalších členů komunity před džihádisty mohli utéct do hor a riskovat životy tam. Skrývat se v nich je ale nebezpečné samo o sobě, natož s malými dětmi. Rozhodli se proto prchnout ze země.

Do Česka přicestovali s platným vízem. Už v tranzitním prostoru se podle slov právníků, kteří rodinu zastupují, pokusili požádat o azyl. „Policie jim ale platná víza anulovala. Nikdo jim nepřetlumočil proč. Policie s nimi komunikovala v podstatě gesty a pár slovy v angličtině. Až když z gest pochopili, že jim policie hrozí deportací, tak si rodina ve strachu zničila pasy,“ popisuje právnička Hana Franková z Organizace pro pomoc uprchlíkům. Noc Iráčané strávili v policejní cele na letišti.

Celá situace se pak sice zkomplikovala, pro rodinu ale paradoxně nabrala dobrý směr. Policie se je kvůli zničeným pasům rozhodla vyhostit. Jenže ministerstvo vnitra rozhodlo, že kvůli válečné situaci v Iráku se rodina do země vrátit nemůže. „To znamená, že hned po příjezdu s platnými doklady by je bývala policie poslala hned tím samým letem zpět a nikdo by nezkoumal bezpečnostní situaci. Absurdně až poté, co si zničili pasy, se na to někdo vůbec zaměřil,“ vysvětluje Franková. O dalším osudu rodiny se rozhodovalo tento měsíc. A přesto že právníci ještě nemají rozhodnutí v ruce, předpokládají, že rodina mezinárodní ochranu dostala. Právě kvůli nebezpečí, kterému by doma v Iráku čelila.

„Středisko na letišti je určeno právě pro lidi, kteří přiletí bez papírů nebo s falešným dokladem. Ti, co papíry mají, pokračují dál přes budovu letiště a žádají o azyl v jiném českém přijímacím středisku.“
Hana Franková, právnička Organizace pro pomoc uprchlíkům

Podle právníků přitom nejde o ojedinělý případ. Policejní statistiky ukazují, že v některých měsících policie dál do Česka nepustí dvacet až třicet lidí. Počet žádostí o azyl je v Česku dlouhodobě nízký a místo by se tak v přijímacím středisku našlo. Směřovat by do něj přitom měli právě lidé, kteří mají problémy s doklady. „Je určeno právě pro lidi, kteří přiletí bez papírů nebo s falešným dokladem. Ti, co papíry mají, pokračují dál přes budovu letiště a žádají o azyl v jiném českém přijímacím středisku, které je v Zastávce u Brna,“ vysvětluje Franková.

Podle ní část migrantů skončí místo v uprchlickém zařízení rovnou ve vazbě. Většinou putují do ruzyňské věznice. Tam s nimi běží trestní řízení kvůli falešným dokladům a čeká je vyhoštění. Příkladem je příběh muže ze Srí Lanky. Už na letišti podle právníků opakoval policii v angličtině slovo uprchlík, stejně ale skončil v ruzyňské věznici. Podle Frankové přitom prožil ve své zemi mučení i sexuální násilí a důvody udělit mu azyl by tu tedy byly. Organizace tak vidí za chováním policie i tlumočníků snahu vykreslit Česko jako zemi vůči migrantům tak nevstřícnou, že sem ani nikdo nebude chtít.

„O azyl žádat nechtějí“

Cizinecká policie se ale ostře brání. „Je naprostý nesmysl, že by cizinecká policie jakkoliv ztěžovala, nebo dokonce mařila snahu cizinců požádat v České republice o azyl,“ uvedla už před časem mluvčí Kateřina Rendlová. Organizace podle ní upozorňuje na případy, ve kterých cizinci o azyl žádat vůbec nechtěli, nesplňovali náležitosti pro vstup a pobyt na území, a proto je policie dál nepustila. „Policie za minulý rok odepřela vstup 369 osobám, které se při hraniční kontrole prokázaly padělaným cestovním dokladem anebo nedisponovaly vízem ani jiným pobytovým oprávněním. Zároveň nepožádaly o mezinárodní ochranu,“ říká mluvčí. Nejčastěji podle ní jde o lidi z Ázerbajdžánu, Iráku, Ruska a Gruzie. Podle policie cizinci o azyl v Česku nestojí a ani o něj nežádají, protože vědí, že by tak ztratili možnost získat ho v jiné zemi. Tvrdí také, že konkrétní případy byly prošetřeny a na žádné pochybení se nepřišlo.

Podle Frankové je praxe ale o dost složitější. V případě už zmíněného Srílančana se právníci obrátili i na Evropskou komisi a čekají na odpověď. Zároveň běží řízení u ombudsmanky. Podle organizace se tak ještě nedá mluvit o tom, že by se žádné pochybení policie nenašlo.

„Máme zdokumentované případy uprchlíků včetně rodin s malými dětmi, které přijely s platným vízem, a policie jim posunky a pár českými slovy sdělila, že vstup na území jim nebude povolen. Pokud policie bez tlumočníka naznačí, že vstup není povolen, lze jen těžko hovořit o zákonné proceduře a lze si jen klást otázku, z čeho policie bez tlumočníka zjistila, že dané osoba s platným vízem vlastně nesplňuje podmínky pro vstup na území a že se může bezpečně vracet domů,“ oponuje Franková. Připomíná i to, že i kdyby žadatel o azyl vízum neměl, tak ho za to podle Úmluvy o právním postavení uprchlíků nikdo nemůže trestat. V praxi si totiž uprchlíci můžou často jen obtížně obstarat papíry, aby se do země dostali legálně.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek