Téměř desetina Čechů loni dala úplatek. Kdo si o něj řekl?

Téměř desetina Čechů loni dala úplatek. Kdo si o něj řekl?

Česko se v pomyslném žebříčku korupce Evropy a Střední Asie umístilo v pomyslném středu žebříčku 42 zemí. Lidé dávají úplatky v menší míře, ale neoznamují je.

Devět procent Čechů dalo v posledním roce úplatek za veřejné služby. Většina lidí považuje korupci v ČR za závažný problém a vláda si podle nich nepočíná v jejím potírání dobře. Vyplývá to z průzkumu, který zpracovala nevládní organizace Transparency International. V takzvaném barometru korupce Evropy a Střední Asie se ČR umístila v pomyslném středu tabulky 42 zemí.

Za problém se středním rizikem Češi označili korupci členů parlamentu. Většinově se také shodli, že lidé v ČR dávají úplatky v menší míře, ale zároveň není běžné korupci oznamovat. „Korupce mění formu, vlivné skupiny už nepotřebují porušovat zákon, ony si prosadí úpravu pravidel hry a drží zdání legálnosti. To lidi cítí, vadí jim dvojí metr a beztrestnost vybraných. Ale mají pocit, že to sami příliš změnit nemohou," uvedl ředitel české pobočky Transparency International David Ondráčka.

V průzkumu, který se dotazoval občanů na jejich zkušenosti s korupcí v každodenním životě, se nejlépe umístilo Německo, Švédsko a Švýcarsko. Na opačném konci tabulky se pak nachází Rusko, Srbsko a Ukrajina. Česká republika skončila zhruba na stejné úrovni jako Bělorusko a Lotyšsko.

Průzkumu se zúčastnilo téměř 60.000 lidí ze 42 zemí. V průměru jedna z šesti domácností poskytla úplatek při přístupu k veřejným službám. „Ač byla čísla nízká v mnoha zemích EU, znatelně se zvyšovala tím, čím víc se postupovalo na východ," uvedla organizace. Nejhorší výsledek v tomto bodě zaznamenal Tádžikistán, kde přiznala uplácení polovina lidí. Z unijních zemí dopadlo nejhůře Rumunsko s 29 procenty.

Třicet procent všech dotázaných v celé Evropě a ve Střední Asii uvedlo, že hlavním důvodem, proč více lidí nehlásí korupci, je obava z důsledků. Dva z pěti oznamovatelů čelili odvetným opatřením. "Oznamování korupce s sebou stále nese stigma a řada dotázaných si myslí, že to není společensky přijatelné," dodala TIC. Ve změnu věří 47 procent lidí v zemích EU.