Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Ukrajinská expertka: Migranti získají v Polsku pracovní víza snadno, pak jdou do Čech

Ukrajinská expertka: Migranti získají v Polsku pracovní víza snadno, pak jdou do Čech

Kontroverzi ohledně zaměstnávání cizinců na hraně zákona rozpoutala v Česku kauza internetového obchodu Rohlik.cz. Razie ve skladech e-shopu ukázala na praxi, kdy tuzemské firmy dávají práci migrantům, kteří mají schengenská víza z Polska. České podmínky jsou nastaveny tak přísně, že podnikatelé, kterým chybí lidé, jdou oklikou. Polsko podle Asociace pracovních agentur vydalo za uplynulé dva roky téměř milion schengenských víz. Díky nim můžou třeba Ukrajinci pobývat na území EU dva roky, z toho šest měsíců pracovat přímo v Polsku a tři měsíce v jiné zemi unie. Často ale v zemi zůstanou déle. A mnohdy ani netuší, že ilegálně. „V některých případech lidé prostě chtějí pracovat. Slyší, že v dalších státech EU budou mít lepší platy, tak jdou a riskují. Obvykle se jedná o nově příchozí migranty, kteří nemají zkušenosti, nemají kontakty. Nejsou tak opatrní. Nedávají si pozor na to, co podepisují,“ popisuje praxi ukrajinská expertka Myroslava Keryková. Jak složité je získat polské vízum? A mají Ukrajinci vůbec ještě zájem o práci v zahraničí? O tom všem mluví Keryková v rozhovoru pro INFO.CZ.

Jak funguje systém, kdy migranti z Ukrajiny přijedou za prací do Česka na základě schengenských víz, která získají v Polsku?

Nejedná se jen o Česko, ale i třeba Německo. Migranti bývají najímáni agenturou a ta je pošle pracovat do zahraničí. Funguje to dobře, pokud dostanou skrz agenturu zaplaceno. A může jít i o legální proces. Záleží na typu práce a délce pobytu. V Polsku mohou pracovat šest měsíců během jednoho roku, v jiných státech EU ale jen tři měsíce. Ukrajinci to ale ne vždy vědí, takže zůstanou déle a dál pracují. Problém nastává také ve chvíli, kdy lidé podepíší agentuře smlouvu, která nemá v realitě žádnou váhu. Chybí třeba popis podmínek, za nichž budou pracovat, nebo údaj o tom, že budou někam dále vyslání. Mohou si tak myslet, že všechno probíhá v pořádku a agentury pak na jejich pozdější stížnosti nereagují.

Chtějí do další země v rámci EU někdy migranti sami?

V některých případech lidé prostě chtějí pracovat. Slyší, že v dalších státech EU budou mít lepší platy, tak jdou a riskují. Obvykle se jedná o nově příchozí migranty, kteří nemají zkušenosti, nemají kontakty. Nejsou tak opatrní. Nedávají si pozor na to, co podepisují. Navíc často nerozumí jazyku, podepíší třeba něco v češtině nebo němčině. Ti, kteří mají zkušenosti, jsou obezřetnější. Jejich strategií je se za prací do EU vracet. Pracují třeba půl roku na Ukrajině, pak několik měsíců v zahraničí, poté se opět vrátí ke své původní práci. Nechtějí spadnout do ilegality.

Kdo je Myroslava Keryková?
Myroslava Keryková je ředitelkou ukrajinsko-polské organizace Naše volba, jež poskytuje poradenství ukrajinským migrantům a migrantkám v Polsku, organizuje kulturní a osvětové akce. Keryková je specialistkou na ukrajinskou migraci do Polska.
Takže to může být tak, že někteří ani nechtějí skončit v Česku, ale dopadne to tak?

Kolují pověsti o tom, že jsou tu lepší platy, takže sem i chtějí jít. Na internetu najdete hodně nabídek od různých agentur, které říkají, že pokud využijí jejich služeb, tak mohou jít pracovat do Česka nebo Německa. A lidé, kteří hledají práci, se nechají nalákat.

Jak těžké vůbec je získat přes Polsko schengenské vízum?

Je to poměrně jednoduchý proces. Firma vydá prohlášení o tom, že chce zaměstnat Ukrajince. Ten pak jde na úřad s tímto dokumentem a vízum většinou dostane. Není pro to potřeba ani příliš dokumentů. Někdy může být problém získat termín pro podání žádosti. Ale jinak jde o celkem jednoduchou proceduru. Pokud chce nějaká česká firma zaměstnat Ukrajince, může postupovat podle tohoto schématu. Najde si polského partnera, který vydá zmíněné prohlášení, a Ukrajinci pak jednoduše získají vízum.

"Polsko se rychle rozvíjí, především některé sektory jako zemědělství. Například pro sběr jablek nebo jahod potřebují zemědělci hodně pracovníků. A mezi Poláky jich dostatek nenajdou. Nechtějí pracovat za nízké platy. Raději sami odejdou do jiných zemí, kde vydělají podstatně více."

Polský trh je celkem otevřený. Proč?

Polsko se rychle rozvíjí, především některé sektory jako zemědělství. Například pro sběr jablek nebo jahod potřebují zemědělci hodně pracovníků. A mezi Poláky jich dostatek nenajdou. Nechtějí pracovat za nízké platy. Raději sami odejdou do jiných zemí, kde vydělají podstatně více. Mnoho firem se hodně rozvíjí. Dříve šlo o oblast stavebnictví, dnes kromě zemědělství i o služby. V minulých letech se spíše jednalo o velká města. Dnes hledají pracovníky i firmy v regionech. Polští podnikatelé tak silně lobbují za to, aby byl polský trh migrantům otevřený. A jsou v tom úspěšní. Dokonce i současná vláda, která se staví celkem negativně vůči migrantům, ví, že Polsko potřebuje zahraniční pracovníky.

V Česku panuje celkem paradoxní situace. Zaměstnavatelé volají po otevřeném trhu, říkají, že potřebují tisíce lidí. Podmínky pro přijetí cizinců jsou ale velmi striktní.

V Polsku jsou firmy opravdu silné a daří se jim prosadit jejich požadavky. Uspěly i v posunutí změn, které chtěla současná vláda prosadit. Některé sektory by se bez Ukrajinců opravdu neobešly.

Jak se k tomu staví odbory? V tuzemsku tvrdí, že migranti snižují platy místních pracovníků.

Myslím, že toto tvrdí i některé odbory v Polsku. Ale na druhou stranu si nejsem jistá, jestli tomu tak opravdu je. Migranti pracují v sektorech, kde plat záleží i na tom, za jakou cenu se produkt prodá. Poláci by navíc takovou práci opravdu dělat nechtěli.

Ukrajinská expertka Miroslava KerykováUkrajinská expertka Miroslava Kerykováautor: Zbyněk Olmer

Mají Ukrajinci vůbec stále takový zájem o práci v zahraničí?

Na Ukrajině to záleží na ekonomické situaci. Takže pokud se zhoršuje, pak existuje mnohem více faktorů, které lidi tlačí k tomu, aby odešli. Před rokem 2008 se ekonomika celkem dobře vyvíjela, takže odcházelo za prací méně Ukrajinců. V Polsku to způsobovalo problémy. V médiích se objevovaly titulky: Potřebujeme ukrajinské pracovníky. Plat za práci na stavbě byl ale v té době v Polsku a na Ukrajině totožný, takže nebyl důvod jít do zahraničí. Hned po krizi v roce 2008 se ale počet migrantů výrazně zvýšil. Od roku 2014 za to může i konflikt na Ukrajině. A lidé dnes odcházejí i z oblastí, pro něž nebývala typická migrace na západ. Jde o lidi, kteří nemají migrační zkušenost. Tento rok ale ukazuje, že se ekonomická situace na Ukrajině stabilizuje. Takže uvidíme, jak to bude vypadat příští rok. Stejně ale zůstává faktem, že plat, s nímž vyšla rodina před třemi lety, dnes už nestačí.

Jak se do toho promítají pracovníci, kteří přichází z Bulharska a Rumunska? České firmy je najímají, protože se na ně jako občany EU nevztahují omezení. V některých oblastech tak nahrazují právě Ukrajince.

V Polsku to nevidím. Pro Bulhary a Rumuny není oblíbenou zemí, takže stále převažují Ukrajinci. Chápu ale Česko. Pokud to nejde jednou cestou, využijete jiné způsoby. Problém je se státem, který nechce otevřít trh lidem a firmám, které potřebují pracovníky. Myslím, že je to spíše problém vlády než firem, které používají cestu přes Polsko. A také je to samozřejmě problém pro migranty, kteří nemají pořádné smlouvy a záruky. Jsou součástí těchto podvodů. Mnoho z nich si myslí, že pracují legálně, ale pak přijde policie a deportuje je. Mají pak problém bránit svá práva. I pokud jde pochybení zaměstnavatele, potrestán je hlavně migrant. Firmy zaplatí pokutu. Pro ty menší to může být velký problém, ale pro ty velké to nic není.

Co to znamená pro migranta deportace? Může se později vrátit?

Ano, závisí jen na tom, jak dlouhou lhůtu mu dají úřady do pasu. Liší se od půl roku třeba až po tři roky. Záleží na tom, jak dlouho v zemi pobývali nelegálně. Určitě to tedy není tak, že už by se nikdy nemohli vrátit.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek