Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Umíráte ve špatnou chvíli. Ministerstvo nechce, aby vám mimo určenou dobu pomohli záchranáři s vrtulníkem

Mezi leteckými záchranáři a ministerstvem zdravotnictví se rozhořel spor, který může dramaticky zhoršit vyhlídky na přežití lidí, kteří se ocitnou v nouzové situaci a potřebují se rychle dostat do nemocnice. V situaci, kdy jim jde zkrátka o život. Ministerstvo stanovilo některým základnám striktní dobu pohotovosti a odmítá platit vzlety, které se uskutečnily mimo předepsaný čas. V některých případech se přitom záchranáři nevešli do rozpisu o pouhou minutu, která ale může rozhodnout o tom, zda pacient přežije či zemře.

V Česku funguje deset základen letecké záchranné služby. Na čtyřech z nich – v Praze, Brně, Plzni a Olomouci, které má od poloviny letošního roku doplnit základna v Bechyni – se létá nepřetržitě čtyřiadvacet hodin. U ostatních pěti výjezdových základen (v Liberci, Hradci Králové, Olomouci, Jihlavě a Ústí nad Labem) ministerstvo zdravotnictví od 1. ledna omezilo dobu pohotovosti v závislosti na ročním období, jak vyplývá z dopisu záchranářům ze 14. března 2017, který má redakce INFO.CZ k dispozici.

Dřívější praxe byla taková, že se létalo prakticky od rozednění do západu slunce. Nově všechny služby začínají striktně v sedm hodin ráno. V zimních měsících končí ve čtyři hodiny odpoledne, nejdéle záchranáři létají mezi květnem a červencem, kdy končí v devět hodin večer.

Záchranáři s omezením letové doby vrtulníků nesouhlasí, protože dle nich neodpovídá reálnému výkonu letecké záchranné služby. „Ty časy jsou střihnuté od stolu, někde by se dalo létat o něco déle. Na druhou stranu to někde mají zase napsané tak, že víceméně už bude tma a oni budou chtít, aby se létalo, což se stejně nedá,“ uvedl v rozhovoru pro INFO.CZ poslanec za KSČM a bývalý ředitel liberecké krajské záchranné služby Stanislav Mackovík.

Třeba na konci března se dle zkušeností záchranářů stmívá před osmou večer, ale doba pohotovosti končí v šest. Ministerstvo dle Mackovíka zřejmě nevzalo v potaz, že se na konci března mění čas ze zimního na letní a prodlužuje se doba, kdy je vidět.

Podobně problematické je to se striktní pracovní dobou i v letních měsících. „Když skončíte v srpnu přesně v osm a lidi ještě v osm lezou do vody a topí se, tak to není zrovna dobrý nápad. Dalo by se to posunout třeba o půl hodinu dál,“ říká Mackovík.

Špatně nastavené časy pohotovosti nejsou jediným problémem, se kterým záchranáři bojují. Objevily se případy, kdy ministerstvo odmítlo zaplatit za vzlety vrtulníků, protože se uskutečnily mimo předepsaný čas. Někdy se přitom jednalo o pouhé minuty.

Firma DSA, která zajišťuje leteckou záchrannou službu v Hradci Králové a Ústí nad Labem eviduje devět nezaplacených faktur za lety k akutním případům, ke kterým byla vyzvána operačním střediskem. Zaplaceno nedostala například za únorový let k dítěti v bezvědomí.

Záchranáři tehdy dostali žádost z operačního střediska v 6:57 a o dvě minuty později vzlétli. Pohotovost ale mají držet až od 7:00. „Dispečink věděl, že už jsme připraveni na službu, tak přeci nebude koukat na hodiny,“ řekl místopředseda představenstva firmy DSA Daniel Tuček pro ČTK. Ministerstvo bylo jiného názoru a let odmítlo proplatit. Minulý týden záchranáře rovnou vyzvalo, aby mimo dobu pohotovosti nelétali. Krajské záchranné služby o záchranářské vrtulníky podle resortu mimo uvedenou dobu nemají vůbec žádat.

„Myslím si, že záchrana života má větší váhu, než 10 tisíc korun za let. Jestliže ministerstvo říká, že chce zkvalitňovat zdravotní péči, tak to nemůže dělat přesně obráceně,“ zlobí se Mackovík.

Náměstek ministra Roman Prymula, který je pod dopisem záchranářům podepsán, tvrdí, že ministerstvo nemůže hradit zásahy mimo sjednanou dobu, protože ve smlouvě s provozovateli záchranné služby nic takového nestojí a ministerstvo by tudíž porušovalo zákon. „Cokoliv bychom proplatili nad rámec původní smlouvy, dopouštíme se protiprávního jednání,“ uvedl pro INFO.CZ.

Prymula ujišťuje, že ministerstvo se bude nastalou situací zabývat, ale měnit podmínky za chodu podle něj není jednoduché. Resort zdravotnictví na výtky záchranářů zatím částečně reagoval tím, že povolí vzlétnout půl hodiny před a půl hodiny po stanovené době pohotovosti. Zda to ale záchranářům proplatí, není jasné. Na témže místě se totiž zdůrazňuje, že ministerstvo „uhradí pouze lety, které byly provedeny, nebo alespoň zahájeny v době trvání pohotovosti“.

Záchrana lidského života vs. peníze

Záchranáři tvrdí, že prioritou pro ně zůstává pacient. V případě potřeby se chystají vzlétnout i za cenu toho, že nedostanou zaplaceno. „Záchrana lidského života je podle mě přednější než striktní dodržování předpisů,“ zdůraznila pro Český rozhlas ředitelka Zdravotnické záchranné služby Kraje Vysočina Vladislava Filová.

Pokud by se záchranáři rozhodli nevzlétnout, dramaticky to zhorší vyhlídky na přežití u lidí, kteří se ocitnou v nějaké nouzové situaci a potřebují se rychle dostat do nemocnice, protože vrtulník je jednak rychlejší než sanitka a jednak se dostane na hůře přístupná místa, kde auto nemá šanci.

Záchranáři DSA takto například zasahovali u zástavy srdce v lokalitě Medvědín u Špindlerova Mlýna v době po skončení sněhové kalamity. „Sanitka neměla šanci se tam dostat, vrtulník tam byl za 15 minut a člověk přežil, protože do hodiny byl na kardiocentru v Hradci Králové,“ popsal pro ČTK místopředseda představenstva firmy DSA Daniel Tuček.

„Vrtulníky zrychlují přesun pacienta z místa události na specializované pracoviště, kde mu je poskytnuta komplexní péče. Když se vám bude topit dítě v Chrastavě u Liberce a bude v bezvědomí a ventilované, tak se nepoveze do Liberce, ale na dětské ARO do Motola. Vrtulník je v Motole za 25 minut, sanitka ne,“ upozorňuje Mackovík.

Stát na leteckou záchranku nemá kapacitu

Jedním z možných řešení, jak patovou situaci vyřešit, je kompletní převzetí letecké záchranky státem. Doposud se totiž o její provoz dělí armáda a policie se soukromými subjekty. O této variantě se diskutovalo před rokem, prosazoval jí například ministr financí Andrej Babiš, který argumentoval, že není důvod dávat zakázku soukromým firmám, když to může levněji zajistit stát. Tehdejšímu ministru zdravotnictví Svatoplukovi Němečkovi z ČSSD se ale podařilo přesvědčit vládu, aby provoz letecké záchranné služby i v dalších čtyřech letech částečně zajistily soukromé firmy.

Podle Stanislava Mackovíka není v současné době příliš reálné, že by stát byl schopen převzít letecké záchranářství, ani kdyby k tomu byla politická vůle. Poslanec tvrdí, že stát dlouhodobě tuto problematiku podcenil a chybí mu piloti i vrtulníky. 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek