Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Velký bratr v kapse. Přečtěte si, co všechno na vás prozradí mobilní telefony

Velký bratr v kapse. Přečtěte si, co všechno na vás prozradí mobilní telefony

Po jakých trasách metra se pohybuje nejvíce lidí? Odkud přicestovali návštěvníci festivalu nebo na kterém úseku silnice stojí auta v zácpě? Odpověď na všechny tři otázky umí dát „velká data“ operátorů. Nejrůznější instituce i soukromé firmy si na ně brousí zuby. Co všechno se dozví díky mobilním telefonům? A jak moc lidem vadí na sebe informace „prozradit“?

„Kolem nás se vyskytuje velké množství dat, které se snaží různé strany využívat,“ popisuje Petr Mazouch z katedry ekonomické statistiky Vysoké školy ekonomické. Data, která mají k dispozici mobilní operátoři, jsou přímo zlatým dolem: pro ně samotné i firmy a instituce, které je od nich odkoupí. Všechny strany se proto v poslední době snaží přijít na další způsoby, jak je využít. A učí se to i ty české.

Základní princip spočívá v tom, že operátor získává takzvaná signalizační data z mobilní sítě. Operátor zná polohu telefonního čísla v aktuálním čase, tedy to, kde se zrovna se svým mobilem v kapse nacházíte. „Jak se pohybujete, tak se přihlašujete na různé vysílače. Já z toho samozřejmě nezjistím, co děláte a s kým, ale vím, v jakém okamžiku jste na jaké stanici zalogovaní,“ vysvětluje Mazouch. Takových záznamů jsou v síti miliardy. „Když vezmete tyto údaje, tak dokážete mapovat pohyby obyvatelstva,“ popisuje. Vše je přísně anonymizováno, takže by se nikdo neměl dozvědět informace o jednotlivci. „Jinak ale míra detailu záleží na tom, kolik zaplatíte,“ říká Mazouch.

Data se navíc dají propojit třeba s údaji z Českého statistického úřadu nebo s mapami. VŠE společně s VŠB-UT Ostrava a ČVUT v Praze zjistila třeba to, že za denními rutinami vyjíždí 80 procent populace, zatímco sčítání lidí, bytů a domů deklaruje pouze 20 procent. Jenže využití se najde i v čistě komerční sféře. Příkladem je obří akce – třeba festival, kam se sjede velké množství lidí. Kapacita běžných vysílačů by nestačila, a tak operátoři přidají další. Přesně pak dokáží určit, kolik lidí na akci přijelo a odkud, jak se na místě pohybovali a tak dále.

Data by se přitom podle Mazoucha dala využít i v mnoha další případech, kde dnes přetrvávají zastaralé metody. Učebnicovou ukázkou je měření provozu v pražském metru. „Dodnes to probíhá tak, že lidé dostanou lístek, který v cílové stanici vhodí do krabice. Přitom by bylo možné využít data z mobilních telefonů, které má každý v kapse. Tím bychom mohli konkrétně říct, odkud kam lidé jezdí,“ říká Mazouch.

Mobilní operátoři vidí v oblasti velký byznysový potenciál, pro další strany je často překážkou cena dat. Záleží na velikosti projektu, částky se ale pohybují v řádech statisíců i milionů korun. V budoucnu by se na data mohla vrhnout i státní správa. „Mohla by na základě toho optimalizovat spádovost úřadů, zejména u obcí s rozšířenou působností. Někdo před třiceti lety rozhodl, že zrovna tahle vesnice bude v tomto okrese. V té době tam ale mohla být třeba továrna, dnes jsou proudy jiné. Neexistují k tomu ale žádná data,“ říká Mazouch.

Mobilní operátoři samozřejmě nejsou jediní „velcí bratři“. „Třeba v případě bank si málo lidí uvědomuje jejich přístup k velmi citlivým údajům o klientech. Včetně toho, kde nakupují a za jaké částky. A že jsou ochotny to prodávat dál,“ říká Mazouch. Takže třeba majitel restarurace, který si za data zaplatí, zjistí až takový detail, jako z které ulice přichází nejvíc jeho hostů.

Ačkoliv se opakuje mantra přísné anonymizace, pokrok v oblasti využití velkých dat vyvolává i otázky o jejich zneužitelnosti. „Ráno se vzbudíte, na iPhonu vám zazvoní budík – už to generuje určitá data. K vaší GPS lokaci se mezitím připojí několik aplikací na vašem telefonu. Skočíte do sprchy – pokud máte chytrý měřák, tak se o tom dozví dodavatel energií, protože se zapnul ohřev teplé vody. Na cestě pak míjíte bezpečností kamery,“ popisuje jen začátek dne expert na tuto oblast John Edwards pro Radio New Zealand.

Zdá se přitom, že většině lidí tento „dohled“ vůbec nevadí. Podle průzkumu australské Victoria University z roku 2014 jen čtvrtina lidí rozumí souhlasu se zpracováním osobních údajů, se kterým se setká na internetu. Přes 40 procent uvedlo, že buď prohlášení úplně ignoruje nebo ho nečte. Útěcha zatím často zní: nejsem natolik důležitý, abych v záplavě velkých dat někoho zajímal.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek