Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Vláda s podporou SPD? Jde o to, aby změna vlády nevedla ke změně režimu, upozorňuje Kysela

Vláda s podporou SPD? Jde o to, aby změna vlády nevedla ke změně režimu, upozorňuje Kysela

Může být vznik vlády hnutí ANO s podporou komunistů a okamurovců nebezpečný pro budoucnost české politiky? Lze v této souvislosti dokonce hovořit o konci polistopadového režimu? A zažíváme ještě pořád pouze krizi politickou, anebo už lze hovořit o krizi ústavní? A jak se to má s případnými předčasnými volbami a kdo za vleklé vyjednávání o vládě nese hlavní odpovědnost? O tom všem jsme hovořili s ústavním právníkem Janem Kyselou.

Nacházíme se ještě pořád pouze v politické krizi, anebo byste ji už označil za ústavní?

Po mém soudu jde o krizi politickou, která má ovšem potenciál přerůst v krizi ústavní, pokud by postup hlavních aktérů nerespektoval ústavní pravidla v jejich souvislostech. Klíčové z těchto pravidel požaduje vládu opírající se o důvěru Poslanecké sněmovny. Opak má být jen prozatímní výjimkou. Má-li výjimka zůstat výjimkou, nemůže se přeměnit v trvalé aranžmá.

Andrej Babiš sice vyjednává o své druhé vládě, faktem ale je, že ho prezident sestavením druhé vlády ještě nepověřil. Jinak řečeno: fakticky má druhý pokus o sestavení vlády v rukou ještě pořád prezident. Jak hodnotíte jeho počínání?

Podle mého názoru prezident republiky poněkud zkomplikoval celý proces sestavování vlády tím, že vybral jako možného premiéra výlučně Andreje Babiše a k tomu nevytvořil žádný tlak na minimalizaci doby vládnutí vlády ve stavu demise.

Zkrátka, do úradku garanta dodržování ústavních pravidel vstoupily politické motivy. Pověření k vedení rozhovorů o možnostech sestavení vlády známe i ze zahraničí. Jde ovšem o poměrně svižné prozkoumání terénu s podáním návrhů na řešení. Prezident republiky vlastně od lednového přijetí demise vlády neučinil žádný další ústavní krok.

V zásadě existuje několik scénářů, jak krizi překonat. Tím nejrealističtějším je asi menšinová vláda hnutí ANO s podporou nejen komunistů, ale také SPD. Co to může znamenat pro budoucnost českého politického systému?

Kromě symbolického rozměru, který mně připadá depresivní, by záleželo na programu. Je ovšem vcelku evidentní, že všechny tři strany založily svou existenci na kritice polistopadového politického uspořádání, byť v různé míře razance. K demontáži ústavního systému jim nejspíše budou chybět hlasy; na tom ostatně vznik vládní koalice nic nezmění.

Jinou věcí je, k čemu užijete moc vlády. Viděli jsme, že služební zákon příliš účinnou pojistkou před změnami v horních patrech státní správy není, obezřetní bychom museli být vůči státnímu zastupitelství, policii, tajným službám… Obvykle se o jejich osud jen kvůli změně vlády nebojíte. Jde však o to, aby změna vlády nevedla ke změně režimu.

Měly tedy podle vás tradiční strany jednat s Andrejem Babišem na nějaké společné dohodě? Anebo kvitujete jejich zásadový postoj, tedy že do vlády s trestně stíhaným politikem nepůjdou?

To je těžká otázka. Logické by samozřejmě bylo, kdyby Andrej Babiš na postu předsedy vlády netrval, protože jde evidentně o jedinou překážku vytvoření hned několika koalicí. Tady však zjevně působí jiná logika.

Jak pravděpodobnou variantou jsou podle vás předčasné volby? Jaké k nim existují ústavně konformní cesty a kdy by případně mohly být?

Předčasné volby jsou důsledkem rozpuštění sněmovny, k němuž může dojít z pěti různých důvodů. Dva souvisejí s tím, že sněmovna není schopna se sejít či se usnášet, další je vázán na její nečinnost ve vztahu k vládnímu návrhu zákona, s nímž vláda spojila otázku důvěry. Pro nás je praktický neúspěch tří pokusů o ustavení vlády s důvěrou Poslanecké sněmovny.

Ve všech těchto případech nicméně prezident republiky sněmovnu rozpustit nemusí. Ústava zjevně předpokládá možnost, že je v dané chvíli vidět světélko na konci tunelu, pročež by rozpuštění mohlo být zbytečné. Prezident republiky naopak rozpustit sněmovnu musí tehdy, když to sněmovna navrhne třípětinovou většinou všech poslanců. A taková většina ve sněmovně zatím není.

Ústava předpokládá, že projdeme až třemi pokusy o sestavení vlády, ledaže je zřejmé, že to nemá smysl. Tempo těch pokusů je dáno jednak politickými reáliemi, jednak zmiňovaným požadavkem vlády s důvěrou sněmovny. Proto nemůže a nesmí jít o proces na roky.

A co úřednický kabinet? Je realistické, že by se prezident mohl pokusit o manévr, který si už jednou neúspěšně vyzkoušel. Na mysli mám vládu Jiřího Rusnoka, tedy něco na způsob úřednického kabinetu…

Technicky vzato má prezident republiky takovou možnost vždy. Nicméně i taková vláda potřebuje důvěru sněmovny. Pokud by ji nedostala a prezident republiky by ji nechal vládnout, jednalo by se o vládu prezidentskou, v zákonodárném procesu nejspíše nepříliš úspěšnou, při delším fungování evidentně protiústavní.

Ať tak či tak: půl roku od voleb nemáme vládu s důvěrou, řešení je přitom v nedohlednu. Kdo a proč za to nese hlavní odpovědnost?

Na základě kusých informací, které mám, Miloš Zeman a Andrej Babiš.