Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Vondráček pro INFO.CZ: ANO nemá kromě Babiše žádného jiného „Ronalda“. Czexit by byl katastrofa

Vondráček pro INFO.CZ: ANO nemá kromě Babiše žádného jiného „Ronalda“. Czexit by byl katastrofa

Sportovní terminologie to podle něj vystihuje nejlépe. V hnutí ANO v současné době není nikdo jiný, kdo by mohl vykonávat funkci českého premiéra, než Andrej Babiš. „To je jako kdyby se někdo obrátil na Real Madrid a řekl: ´My s vámi tedy hrát budeme, když nenastoupí Ronaldo´,“ říká v rozhovoru předseda poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO). Proč si to myslí a co lze očekávat od jednání hnutí ANO o podpoře vlády ze strany KSČM a SPD? Je na pořadu dne „czexit“ a co je možné udělat, aby Češi nebyli jedním z nejvíce euroskeptických národů v Evropě? 

V současné době probíhají jednání o možné podpoře vlády vedené hnutím ANO ze strany KSČM a SPD. Jedním z hlavních témat je zavedení obecného referenda. To by mohlo vést i k vystoupení ČR z EU. Informovala vás vaše kolegyně Helena Válková o obsahu pracovních jednání (poslední se konalo v úterý 6. 2. 2018 odpoledne – pozn. red.)?

To mám velký rest, musím se s paní profesorkou potkat. Představy máme stejné a doufám, že to jde správným směrem. Nejsem v epicentru jednání, takže konkrétní informace pro vás nemám. Kdybych nebyl předsedou Poslanecké sněmovny, ale právníkem za ANO, tak se tomu určitě věnuji více.

Zajímá vás to tedy?

Ano, samozřejmě. Ale mám hodně povinností ve svém úřadě.

Právě v tuto chvíli jednají zástupci ANO o programových průsečících s SPD (rozhovor se odehrával ve středu 7. 2. 2018 odpoledne – pozn. red.). Jak velký je prostor v jednání s ostatními stranami o parametrech onoho referenda?

Nemohou komentovat jednání, kam až se v nich dospělo. Pro mě je ale czexit naprosto zásadní otázka. Je nebezpečné se o tom vůbec jen bavit. Euroskepticismus tady z nějakého důvodu je a je na politicích, aby vysvětlovali výhody EU, jak je důležité, že jsme v EU, a jaká by to byla katastrofa, pokud bychom vystoupili. Mělo by to devastující dopady na spoustu podniků, které třeba spolupracují s Německem. To vše by skončilo. Ti, co hovoří o vystoupení z EU, vůbec nevědí, o čem mluví.

Kdo je Radek Vondráček?
Radek Vondráček je český politik a právník. V říjnu 2012 byl zvolen do Poslanecké sněmovny PČR za hnutí ANO a od roku 2014 je zastupitelem města Kroměříž, odkud pochází (v letech 2014-2017 byl místostarostou města). Od listopadu 2017 vykonává úřad předsedy Poslanecké sněmovny PCŘ, předtím od ledna do října 2017 byl jejím prvním místopředsedou. Je členem předsednictva hnutí ANO 2011.

Budete to nějak zdůrazňovat svým spolustraníkům nebo ostatním lidem v jiných stranách?

Doufám, že to právě nyní dělám. Určitě jsem ale připraven tímto způsobem vystoupit na klubu. Jsem hrozně rád, že je premiérem pan Babiš, který má jasnou pozici. Byl jsem s ním v Bruselu a jeho návštěvu tam jsem cítil velmi pozitivně. Je vnímán jako partner a také jsme jednoznačně zdůraznili proevropské směřování Česka. Výhodou je, že pan Babiš mluví cizími jazyky, a třeba s panem Junckerem si o tom všem povídali asi hodinu.

O czexitu přímo?

O všech tématech, a vůbec o přístupu Čechů k otázkám, které nás mohou rozdělovat a o tom, že tady jsou nějaké odstředivé nebo extremistické tendence. Já sám jsem tím začal. Panu Junckerovi jsem řekl, že jsme na jedné lodi, že se EU snažíme pomáhat, ale že i oni musí pomoct nám. EU musí zůstat místem dialogu a nějakého kompromisu. Jakmile se jedna část začne vymezovat vůči druhé, tak je to špatně. Mluvili jsme o tom, že by Česko mohlo být svorníkem mezi západem a východem.

Neuškodí vám v budování vašeho proevropského obrazu, když hnutí ANO stojí za jedním pultíkem s politiky z SPD? Nazval byste je extrémisty?

Ano, SPD je v Evropě vnímáno jako kontroverzní hnutí. Nemám správné adjektivum, jestli je krajní pravice… Řekněme, že vybočuje z hlavního proudu. To je ale předmětem jednání. ANO má své pevné pozice, ze kterých neustoupí. My jsme nabídli všem, že se s námi mohou bavit o programových průnicích. Nabídli jsme spolupráci všem. To je potom na tradičních stranách, které se odmítají vůbec bavit o spolupráci na vládní úrovni. Poté to vypadá, že jednáme jen s SPD. Ta nabídka přišla všem. A každý, kdo se dostal do poslanecké sněmovny, má zodpovědnost za složení vlády.

Největší odpovědnost má ANO, protože mělo skoro třicet procent. Druhou největší pak ODS a tak dále. Jednání by se měla pohnout. Ale zatím se bavíme s těmi, kteří nám předložili své požadavky. A SPD zas má nějaké nekonfliktní body, na kterých se shodneme.

Proč vy nejste na tomto jednání?

Mohou za to mé předsednické povinnosti.

Ptám se i proto, že třetí pokus o sestavení vlády připadne vám. Počítáte s tím, že na vás „dojde“?

Zatím jsem úplně v klidu, vůbec si to nepřipouštím. Já jsem přesvědčený o tom, že máme čas a prostor druhý pokus nachystat tak, že bude úspěšný. Nemusím být slavný za každou cenu. Nepředpokládám, že by byl třetí pokus na mě. Takže se ani příliš nezamýšlím nad tím, co bych dělal.

Mluvíte o lepším nachystání. Co se ale může změnit od prvního pokusu? Personální obsazení vlády? Nebo hlavně čekáte na to, jak dopadne sjezd ČSSD a kdo stane v čele této strany? Postoj jiných partají se nezměnil.

Zachytil jsem článek paní místopředsedkyně Udženije (1. místopředsedkyně ODS Alexandra Udženija – pozn. red.), že se to možná také trochu vyvíjí.

Ona ho ale dementovala a mluvila o zkreslujícím titulku. Osobně jste s ní o tom nemluvili?

Já určitě ne. Jsem členem vyjednávacího týmu, nicméně jednání probíhají na exekutivní úrovni. Jsem stále čerstvý předseda (předseda sněmovny – pozn. red.) a program mám opravdu velmi napnutý. Držím kolegům palce a neúčastním se toho.

A co se týče sjezdu ČSSD?

To je interní věc sociální demokracie. Je to na nich, to respektuji. Oni si musí vybrat předsedu. Pro nás bylo velmi nekomfortní, když probíhala jednání a jednotliví představitelé mluvili každý jinak. My musíme mít jasně definovaného partnera s jasně definovaným postojem k případné koaliční spolupráci. Já jen doufám, že zvítězí zdravý rozum a zodpovědnost, tak jak to dopadlo třeba teď v Německu. Jim se to nelíbí, nejsou z té koalice šťastní, ale ví, že se musí nějak domluvit. Na Slovensku se také domluvili a klape jim to.

Každá koalice je sňatek z rozumu. To není, že bychom si padli do náruče. Ale musíme být schopní se domluvit na tom pozitivním. My jsme nabídli všem hledání průniků. Jsou oblasti, na kterých se shodneme: obranyschopnost země, investice do infrastruktury, školství jako priorita a tak dále. To najdete ve všech programech. Já o tom mluvím tak, že jde o určité národní zájmy.

Máme tady devět poslaneckých klubů. Je to velice čestná a významná funkce, kterou zastávám. Ale být předsedou sněmovny a najít nějakou dohodu za stavu, kdy je sněmovna úplně fragmentovaná a máme tady i malé kluby, je těžké.

Vy jste na Twitteru použil sportovní příměr, podle kterého by vláda bez Andreje Babiše jako premiéra byla podle vás naprosto nepředstavitelná. Platí to? Milan Chovanec v rozhovoru pro Právo naznačil, že by chtěl variantu, kdy ve vládě nebude ani předseda ČSSD a případně ani ANO.

Ve stejném smyslu se vyjádřil i pan Bělobrádek (Pavel Bělobrádek, předseda KDU-ČSL – pozn. red.). Myslím, že to mé sportovní přirovnání je trefné. To je jako, kdyby se někdo obrátil na Real Madrid a řekl: „My s vámi tedy hrát budeme, když nenastoupí Ronaldo“. Ověřil jsem si to nyní v Bruselu. Já jsem prostě rád, že Andrej Babiš je premiérem a zastupuje zájmy České republiky navenek. Jsem přesvědčen, že je to dobrý premiér a bylo by to ke škodě nás všech, kdybychom tam dali nějakou kompromisní osobnost, se kterou by neměl problém náš politický konkurent. My také nemluvíme ostatním do jejich „sportovní sestavy“. Také bych měl představu, že když strana tak výrazně propadla ve volbách, tak by představitelé vedení neměli aspirovat na předsednické nebo ministerské posty, ale pan Chovanec také kandiduje.

Takže je to chyba?

Ne, já to respektuji. Nekomentuji to. A oni ať nekomentují hnutí ANO. My svého předsedu máme. A dovedl stranu k vítězství. Měl nejvíce preferenčních hlasů. Jsme v právním státě a funguje presumpce neviny. Ta kauza tu s námi bude pořád, ale prošla testem voleb. Bavíme se o směřování České republiky, a to je v tuto chvíli důležitější.

Opravdu ale v hnutí neexistují žádný jiný „potenciální Ronaldo“? Ve stranách přece běžně figuruje více výrazných osobností.

Tak dobrý v tuto chvíli ne. Víte o někom?

Já se ptám vás.

Ronaldo je jenom jeden.

Jak jste za sebe spokojený s fungováním sněmovny? I co se týče rozdělení výborů apod.

V první fázi jsem u jednání byl. Hlavní tíha ležela z mého pohledu na panu Faltýnkovi (Jaroslav Faltýnek, 1. místopředseda ANO – pozn. red.), který byl mnohdy i jeden proti osmi. Obsazení a politika vůbec je umění možného. Myslím, že lépe to zkrátka vyjednat nešlo. V tuto chvíli máme ustavenou sněmovnu a funguje. Zásadní výhrady zatím nemám.

Nevadí vám v návaznosti na tato jednání, že vláda nezískala podporu ve sněmovně hned v prvním kole?

My jsme to s pravděpodobností nějakých 80 procent předpokládali. V danou chvíli si situace žádala nějaké řešení. Nemělo smysl donekonečna protahovat vládnutí pana premiéra Sobotky. On nějaké vysvědčení ve volbách dostal. Na druhou stranu času bylo málo. Ano, i prezidentské volby to určitě nějakým způsobem ovlivnily.

Další věc je ta, že Andrej Babiš je orientován na výkon, rád tlačí věci dopředu. Dokonce chtěl hlasování ještě před Vánoci, ale to jsme nebyli schopni technicky zvládnout. Nyní stejným způsobem tlačí dopředu, nerad se vrací v kruzích. Chce jasné vyjádření partnerů.

První pokus měl ten smysl, že nyní máme premiéra. Více to odpovídá výsledku voleb. Myslím, že to je pozitivní pro vývoj České republiky. Některé strany nebo kluby dopředu avizovaly, že budou jednat až při druhém pokusu. Role toho prvního byla spíše otevřít cestu druhému pokusu. Není to nic mimořádného, už to tady v minulosti bylo. Ani ta délka ještě není nějak nepřiměřená. Druhá vláda Mirka Topolánka dostala důvěru, myslím, až po 230 dnech.

Vy sám jste zmínil volbu prezidenta. Jaká je atmosféra v hnutí ANO po znovuzvolení Miloše Zemana. Někteří vaši spolupracovníci se veřejně vyjádřili, že ho volit nebudou, přestože hnutí ho oficiálně podpořilo. Přetrvává kvůli tomu ve straně napětí?

Já jsem žádné rezonance nezachytil. Máme prezidenta, který je prezidentem všech. Doufám, že to tak bude vnímat i veřejnost. Vnitřní debata v ANO už k tomu neprobíhá.

Po návratu z Bruselu (Radek Vondráček byl na návštěvě Bruselu koncem ledna a setkal se tu s řadou představitelů EU včetně předsedy Evropské komise J.-C. Junckera, prvního místopředsedy F. Timmermanse nebo šéfa liberální frakce ALDE v Evropském parlamentu G. Verhofstadta; pozn. red.) jste na videostreamu na FB uvedl, že jste předsedu Komise Junckera a další lidi, se kterými jste se tam sešel, ujistil, že Česko je pevnou součástí EU. Řekl jste také, že bychom měli do EU více jezdit a být tam více slyšet. Co s tím můžete udělat vy jako předseda sněmovny?

Mám konkrétní plány, ale ještě jsem je nedořešil s kolegy. Obecně komunikace mezi poslaneckou sněmovnou a Evropským parlamentem má obrovské rezervy. Ve srovnání s jinými národními parlamenty je to opravdu slabší. Agenda, která nás nyní čeká v Evropě, je naprosto zásadní. Je tam víceletý finanční rámec, kohezní a zemědělská politika. To jsou témata, která nyní v českém parlamentu vůbec nezaznívají, přitom je to pro nás stěžejní. Legislativa, která z evropské úrovně přichází do českého parlamentu, je projednávána ve výboru pro evropské záležitosti. Problém ale je, že často dochází k tomu, že informace pak už nejsou sdíleny uvnitř budovy, zvlášť pokud jde o nějakou speciální věc. To se dlouhodobě týká například životního prostředí.

Co se s tím dá dělat?

Na změny v legislativě není mnoho času, pouhé dva měsíce, ale bylo by vhodné, aby to nejprve po odborné stránce v tomto konkrétním případě projednal výbor pro životní prostředí a výbor pro evropské záležitosti by byl gestorem. V něm by probíhalo finální rozhodnutí.

Začal jste už v tomto něco podnikat?

Zatím jsem neměl příležitost se v této věci s panem Benešíkem (předseda výboru pro evropské záležitosti v poslanecké sněmovně; pozn. red.) sejít, ale myslím, že se spolu dohodneme. Moje představa je, že bych v nějakém pravidelném intervalu nebo podle potřeby svolával sbor předsedů výborů, což se v jiných národních parlamentech běžně děje, ale u nás to prakticky neexistuje. Jejich setkání by probíhalo primárně nad evropskou agendou. Chtěl bych, aby hlas českých poslanců byl více slyšet v Bruselu.

Nejdůležitější je komunikace, a protože nemůžeme být v Bruselu pořád, tak bych chtěl pořídit zařízení pro videokonference, které bude k dispozici pro všechny výbory. Sloužit by mělo k propojení s českými europoslanci právě v těch odborných záležitostech. Navíc v rámci europarlamentu je pro národní poslance možnost stáží. Zkušenost z Bruselu je nepřenosná, a pokud je tu taková možnost, tak bych byl rád, aby ji co nejvíce českých poslanců využilo. To, co se děje v Bruselu, není zahraniční politika, ale rozšířená domácí politika. To je náš Brusel a náš europarlament, kde se řeší naše záležitosti a kde se mluví o nás.

Nezlobte se, ale něco podobného s železnou pravidelností zaznívalo pokaždé, když byl do vaší funkce zvolen někdo nový.

Ano, i to mi nyní při mé návštěvě v Bruselu říkali europoslanci. Mám ale konkrétní plány a chci na nich pracovat.

Premiér Babiš si po své návštěvě v Bruselu v rozhovorech pro evropská média stěžoval na to, že je vnímán jako populistický politik. Říkal dále, že euroskepticismus v ČR poroste, pokud Brusel nezmění svůj přístup. Na Bruselu to ale samozřejmě pouze nezáleží. Co je podle vás potřeba udělat, aby si více Čechů začalo uvědomovat přínosy členství v EU?

Nyní se v Bruselu řeší zásadní věci a česká veřejnost nemá informace. Role parlamentu a moje jakožto jeho předsedy je dostat tato témata do veřejného prostoru. Když jsem byl v Bruselu, tak jsem říkal, že Eurobarometr není nastaven na Čechy, protože my jsme neustále k něčemu kritičtí. Já věřím, že tak velcí euroskeptici zase nejsme, spíš je tu jakási nevole. Vzpomeňte si, jak nízká byla účast ve volbách do Evropského parlamentu (v případě ČR se nepřehoupla přes 18 %, horší už byla pouze na Slovensku – 13 %; pozn. red.). Problém je, že pořád to vidíme jako „tamten Brusel“. Ano, přijatá legislativa může být kritizována, a někdy právem ale my jsme se legislativního procesu účastnili v době, kdy ho šlo ovlivnit, ale ne vždy jsme to udělali. Tohle se musí změnit. Je to ale náročné, protože je to pro poslance práce navíc. Termíny jsou šibeniční a je to hodně materiálu. Nenahrává ani pracovní nastavení českého Parlamentu.

Jak to chcete zlepšit?

Myslím, že musíme poslance nějak pozitivně motivovat. Ne je známkovat, ale vyzdvihovat a chválit poslance, kteří budou aktivně pracovat na evropské legislativě a třeba absolvují onu stáž v Evropském parlamentu. Chtěl bych také, aby na webu poslanecké sněmovny vznikla část, která se bude věnovat evropským záležitostem.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek