Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Vysokorychlostní internet pro všechny? Možná prázdné sliby. Projekt ministerstva průmyslu má další problémy

Cíl projektu je jednoduchý: vysokorychlostní internet by se měl dostat k lidem i do míst, kam by podle prosté tržní logiky nikdo neinvestoval. Jenže od začátku pro ministerstvo průmyslu a obchodu představoval spíš problémy. Teď se blíží první výzvy, do kterých se mají operátoři zapojit. Hrozí ale, že k části lidí se internet stejně nedostane. Místa, která operátoři naslibovali pokrýt, se totiž sítě vůbec nemusí dočkat. A resort na to může reagovat pozdě. Celkově se přitom v projektu hraje o 14 miliard korun.

Hlavní roli v něm má mapa, kterou vypracoval resort a jež ukazuje bílá a černá místa. Ta bílá se mají dočkat dotací. V těch černých domácnosti mají nebo v nejbližších letech budou mít vysokorychlostní internet. Konkrétně to znamená, že nejpozději v horizontu tří let bude více než polovina adresních míst pokryta více než dvěma operátory.

Nespočet černých míst ale může skončit pokrytých jen na papíře. A lidé se internetu vůbec nemusí dočkat. Vše se totiž zakládá jen na slibu operátora. „Těch slibů je tolik, že by soukromý sektor musel do infrastruktury investovat přibližně 50 miliard korun v příštích třech letech. A to je nereálné,“ říká Petr Mazouch z Vysoké školy ekonomické. Operátoři přitom můžou slibovat už kvůli tomu, aby jim do místa nevlezla konkurence.

„Může k tomu docházet. Je otázka, zda ve vyloženě velké míře. Může to být něčí obchodní politika,“ potvrzuje Patrik Jalamudis z ICT Unie. Nahrávají tomu přitom i nedávné zkušenosti z jižních Čech. „Mapování bílých míst se provádělo už dvakrát, jednou před třemi lety, loni znovu. Revize se dělala z toho důvodu, že u některých míst bylo na první pohled vidět, že byly od některých operátorů vyplněné účelově. Třeba celé jižní Čechy byly černé. A nyní s odstupem tří let od prvního mapování se ukazuje, že realita tomu neodpovídala,“ říká pro INFO.CZ Jalamudis.

Lidé jako rukojmí

Ministerstvo se brání tím, že podle Evropské komise je potřeba ochránit stávající investice. „Tedy, kdo si řekne, že místo zasíťuje sám, tak má větší hlas. Na druhou stranu je ale výsledkem to, že rukojmím jsou obyvatelé dané lokality, kterou někdo označil za zájmovou,“ tvrdí Mazouch.

Proč EU podporuje vysokorychlostní internet?
Odvětví informačních a komunikačních technologií představuje téměř 5 % ekonomiky EU. Růst digitální ekonomiky pohání především širokopásmový internet. 250 milionů Evropanů sice internet používá denně, ale 18 % jej nepoužilo nikdy. Výstavba nových sítí v zemích EU proto patří mezi priority EU, které podporuje prostřednictvím evropských strukturálních fondů. V ČR se v období 2014-2020 jedná o necelých 14,5 miliard korun z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK). Peníze jsou určeny zejména pro budování pevných sítí nezbytných především pro datově náročné služby (např. videa s vysokým rozlišením či cloudové aplikace).

MPO argumentuje, že má právo – které časem nepochybně využije – zkontrolovat, jak operátoři sliby plní. „Pokud bude zřejmé, že právní subjekt, který na sebe vzal odpovědnost síť v takové oblasti postavit, nebude schopen doložit, že je toho schopen, má MPO právo tuto oblast znovu označit za nepokrytou a nabídnout ji k dotované výstavbě v rámci některého z dalších kol výzvy k předkládání projektů výstavby (či modernizace) veřejných sítí vysokorychlostního přístupu k internetu,“ zní z ministerstva. V praxi ale může jednoduše dojít k tomu, že resort sice s takovou analýzou přijde, bude už ale pozdě. Žádná výzva už totiž nebude.

„Falešně pokrytá“ černá místa přitom nejsou jedinou slabinou projektu. Jak už před časem upozornil deník E15, celá podkladová mapa, která určuje „vyloučené lokality“, má několik zásadních háčků. Podpora může směřovat do oblastí, kde lidé už rychlé připojení mají, nebo do neobydlených míst. Naprosto mimo naopak můžou zůstat místa, kde síť schází. Za vše může špatná metodika. Resort totiž pracuje s počtem adresních míst, tedy jakýchkoliv budov s popisným číslem. Jenže to je třeba i garáž, chalupa nebo rozvodna elektřiny. Akademici na problém během posledních měsíců opakovaně upozorňovali. „Návrh našeho řešení spočíval v tom, že se daný ukazatel očistí o neobydlené objekty, určitým podílem se zahrnou potenciálně obyvatelné objekty a v těch, kde je více bytů, tak ty budou mít větší váhu,“ říká Mazouch.

Budou mít operátoři o 14 miliard zájem?

Vypadá to, že s prvními výzvami, které jsou prozatím posunuty na březen, resort mapu opravdu změní. MPO teď přišlo s novou informací. „Pokyny Evropské komise jednoznačně hovoří o tom, že předmětem potenciální dotace mohou být pouze obytné domy. Dojde k přepracování intervenčních území tak, aby zahrnovaly pouze obytné domy,“ vzkazuje resort. Jenže podle odborníků už je celkem pozdě. Resort změny slibuje v půlce ledna, kdy už měla výzva běžet. Na základě čeho se budou operátoři rozhodovat, zatím není stále jasné.

Operátoři budou mít i přes výhrady o projekt, z něhož poplyne výrazná částka 14 miliard korun, zřejmě zájem. „Pokud budou výzvy vypsané, tak se jim operátoři pravděpodobně přizpůsobí a budou se o peníze ucházet,“ říká Jalamudis. Kromě určení bílých míst si ale stěžují ještě na jeden problém. „Druhá věc, která je na dotacích nezávislá, jsou komplikace kvůli administrativní zátěži, například ohledně stavebního zákona nebo jednání s obcemi,“ popisuje Jalamudis.

Ministerské hádky o kontrolu nad miliardami
Česko může na podporu vysokorychlostního internetu v zemi získat z evropských fondů až 14 miliard korun. Rozjezdu dotačního programu ale bránil spor mezi ministerstvy průmyslu a obchodu a vnitra, které se dohadovaly, kdo bude mít nad rozdělováním peněz kontrolu. Za rozvoj digitální ekonomiky a elektronických komunikací je zodpovědné MPO, a proto předložilo národní plán, který byl podmínkou EU. V době, kdy byl dokument v meziresortním řízení, se do věci vložil resort vnitra, který přišel s vlastní představou. Celý spor, u kterého hrozilo, že ČR ve výsledku o prostředky z fondů EU určené na vysokorychlostní internet přijde, musel nakonec řešit premiér Bohuslav Sobotka. Rezorty se nakonec domluvily.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek