Květnový výzkum Centra pro výzkum veřejného mínění AV ČR uvádí, že 87 % respondentů třídí běžný odpad „vždy“ nebo „často“, více než tři čtvrtiny pak i nebezpečný odpad. Mnohdy skloňované úspěchy Čechů v třídění mají však málo společného s realitou. Podle údajů Ministerstva životního prostředí jsme v roce 2015 vyprodukovali 5,3 milionů tun komunálních odpadů. Z tohoto objemu na skládkách skončilo 47 %, což je celých 2,49 mil tun.
Stačí tedy nahlédnout pod pokličku popelnice na komunální odpad a hned se ukáže, jestli jsou Češi skutečně třídící specialisté nebo je ještě prostor ke zlepšení. A kdo do odpadu ve skutečnosti nahlížel? Byl to Institut Cirkulární Ekonomiky (INCIEN), který považuje odpady za zdroje blízké budoucnosti.
„Cílem je zjistit skutečnou skladbu odpadu, který se již dále nevyužívá a navrhnout taková opatření, která by zvýšila míru třídění přímo v domácnostech. Brzy totiž budeme muset začít plnit recyklační cíle a skončit se skládkováním recyklovatelných odpadů,” říká Laura Mitroliosová, projektová manažerka INCIEN. Na základě analýz je totiž možné zaměřit se na konkrétní problémové toky odpadů v obci nebo ve městě.
Co nalezneme v popelnici běžného Pražana a jak vypadá taková analýza odpadu?
Po osmé hodině ranní přijíždí svozové auto Pražských služeb na konec své trasy, kde vyklápí vzorek odpadu pro analýzu, jehož váha činí cca 500 kg, jak tomu bylo i v červenci v pražských Malešicích. Následně tým INCIEN roztřídí vzorek na několik skupin, například tiskoviny, nápojové kartony, PET lahve, měkké plasty a folie, elektroodpad, zahradní zeleň, gastroodpad, textil, sklo a konečně i směsný komunální odpad, který není možný dále využít.
Co se ukázalo během takové analýzy? Pražané mají velký potenciál ke zlepšení se v třídění. Rozhodně tedy netřídí na jedničku. Tak například, zahradní zeleň tvořila téměř pětinu vzorku. Přitom by při vytřídění do hnědých kontejnerů mohla skončit v některé z pražských kompostáren a v podobě kompostu se vrátit zpět do půdy. Každá analýza odpadu ukazuje na důležitost správného zacházení s biologicky rozložitelným odpadem (dále jen BRO). Pokud není nastaven systém třídění BRO znamená to pro obec či město více náklady. BRO zbytečně končí v černých popelnicích a obec platí za jeho svoz a likvidaci, přitom by mohl být příjemně využit přímo v místě jeho vzniku například domácím kompostováním.
Plasty ve vzorku tvořily 14 %. Objemově však mají mnohem větší podíl, což vede k častějšímu svozu komunálního odpadu. Tiskoviny a sklo měly zastoupení 8,2 % a 5,9 %. Významnou část často tvoří i dětské pleny, které v posledních letech zažily nebývalý boom a ve vzorku v Malešicích tvořily překvapivých téměř sedm procent. A kolik tedy bylo odpadu, který již skutečně není možné využít? Pouhých 30 %. Zbytek mohl být řádně roztříděn a odevzdán k recyklaci. Eliminace těchto složek v nádobách směřujících do Malešického zřízení na energetické využití odpadů by mohla přinést zajímavé výhody pro rozpočet městské části, obyvatel a životního prostředí.
Jaké poznatky přináší dotazování v terénu? Proč lidi netřídí?
V rámci dotazníkového šetření, které bylo provedeno přímo INCIEN v Praze v srpnu 2016 se ukázalo, že ze všech respondentů 12,2 % odpad netřídí. Často také lidé uvádí, že odpady sice třídí, ale sami ví, že ne všechny druhy. Důvodem je například velká vzdálenost od kontejnerů, což respondenti uvedli zejména u nápojových kartonů. Někteří lidí ani neví, že kromě plastů, papíru a skla je ještě možné třídit další odpady. Zde přichází na řadu důležitost osvěty, neboť v posledních letech byl na území České republiky zaveden oddělený sběr i kovů a bioodpadů a velké množství obyvatel o této možnosti stále netuší. “Na nově zavedený systém sběru kovů v Praze sbíráme velmi pozitivní ohlasy. Lidé jsou si vědomi faktu, že kovy lze lehce a často nekonečně recyklovat a tak se do systému hojně zapojují. Po prvním roce zavedení sběru kovů máme pěkné výsledky - k recyklaci bylo odevzdáno 91 tun kovů. Nepolevujeme s osvětou a v následujícím roce čekáme velký nárůst,” komentuje současnou situaci tiskový mluvčí Pražský služeb Radim Mana.
Jak může fungovat spolupráce odpadové firmy a neziskové organizace?
Jedním z cílů INCIEN je pomáhat obcím a městům hledat efektivní cesty, jak naložit s odpadem. Dochází tak nejen ke snižování skládkovaného odpadu, ale zejména vzniká kvalitní komodita, kterou je možné dále recyklovat. A jelikož je skladba odpadů v obcích a městech často zcela odlišná, je třeba dělat analýzy pro každou samosprávu zvlášť. Skladbu odpadu totiž ovlivňuje například bytová zástavba, systém vytápění v obci nebo roční období. A při optimalizaci systému a práci s daty je vždy nutná spolupráce s místní odpadovou firmou. Tou je pro Prahu firma Pražské služby. “Informace o tom, co skutečně končí v nádobách na směsný komunální odpad je pro nás zajímavým ukazatelem pro rozhodování, jakým směrem orientovat osvětové aktivity. Provozujeme zařízení na energetické využívání odpadů, ale také máme velké třídící kapacity a zajímají nás možnosti, jak odpady dále využívat,“ dodává Radim Mana.
