Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Za mřížemi končí v Česku příliš mnoho lidí. Věznice začínají praskat ve švech, varuje Rada Evropy

Za mřížemi končí v Česku příliš mnoho lidí. Věznice začínají praskat ve švech, varuje Rada Evropy

Česká republika patří ke třem evropským zemím, ve kterých se po počátečním uvolnění opět začínají přeplňovat věznice. Mezi lety 2014 a 2015 se podobný vývoj projevil i v Moldavsku a v Turecku. Přelidněná vězení jsou celkově v 15 evropských zemích, což je o dvě více než o rok dříve. V celoevropském měřítku se ale ve stejném období množství trestanců snížilo o 6,8 procenta, tedy o více než 100 000 na 1,4 milionu, vyplývá ze studie zveřejněné Radou Evropy (RE), kterou provedl Ústav kriminologie a trestního práva se sídlem v Lausanne.

„Pokles celkového počtu lidí ve vězeních v Evropě je vítán. Zvýšení využívání alternativních trestů nemusí nutně vést k vyšší míře trestné činnosti, ale může přispět k opětovnému začlenění pachatelů (do společnosti) a k boji proti přeplňování (věznic),“ podotkl generální tajemník Rady Evropy Thorbjörn Jagland.

V Česku se podle studie naplněnost věznic zvýšila z 93,2 procenta v roce 2014 na 100,4 procenta v roce 2015, což je nárůst o 11,4 procenta, srovnatelný s Makedonií (12 procent), Tureckem (11,6 procenta) nebo Albánií (10,3 procenta). Největší meziroční nárůst zaznamenala Gruzie s 20,5 procenta.

Podle letošních lednových údajů české Vězeňské služby bylo v ČR ve věznicích přes 22 500 vězňů a celková kapacita byla překročena o osm procent.

Velký úbytek trestanců v období 2014–2015 zaznamenalo Řecko (18,8 procenta), Chorvatsko (10,2 procenta), Dánsko (11,9 procenta), Severní Irsko (9,7 procenta) nebo Nizozemsko (9,5 procenta), uvádí Rada Evropy.

V České republice došlo k výraznému úbytku počtu vězňů po amnestii, kterou na počátku roku 2013 vyhlásil krátce před koncem svého mandátu tehdejší prezident Václav Klaus. Letošní lednový stav podle Vězeňské služby zhruba odpovídal situaci před touto amnestií.

Nejvyšší míra vězněných lidí je tradičně registrována v Rusku (439,2 vězňů na 100 000 obyvatel), následuje Litva (277,7), Gruzie (274,6), Ázerbájdžán (249,3), Lotyšsko (223,4), Turecko (220,4) a Moldavsko (219,9). Nejnižší míra je v Nizozemsku (53) a v severských státech – ve Finsku (54,8), v Dánsku (56,1) a Švédsku (58,6).

Podle studie tvořili v roce 2015 cizinci v evropských věznicích 10,8 procenta vězňů. Jejich počet tak klesl ve srovnání s rokem 2014, kdy jich bylo 13,7 procenta. Nejméně cizinců je vězněno v zemích střední a východní Evropy, nejvíce v západní Evropě: v 16 zemích tvoří dokonce čtvrtinu všech trestanců.

Více než čtvrtina vězňů v Evropě si odpykávala v roce 2015 tresty od jednoho do tří let vězení, 13,5 procenta tresty do jednoho roku a 11,4 procenta tresty od deseti let až po doživotí.

Příčinou smrti ve vězeních byla kromě přirozených důvodů sebevražda, a to v 25 procentech případů. Z nich se každý čtvrtý případ stal ještě ve vazbě před zahájením soudu.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek