Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Za posílání menšin do plynu hrozí lidem na sítích vězení. Úřady ale často nekonají, tvrdí právnička

Za posílání menšin do plynu hrozí lidem na sítích vězení. Úřady ale často nekonají, tvrdí právnička

„Ještě že jsou ze ZŠ Plynárenská. Řešení se přímo nabízí“ nebo „Tam by sednul granát jak prdel na prkýnko“. To je jen část nenávistných příspěvků, kterými pisatelé předminulý týden komentovali fotku prvňáků ze základní školy v teplických Proseticích. Podobných rasistických výpadů, kdy Češi vyzývají k násilí na určité menšině obyvatel, se však na sociálních sítích objevuje celá řada. Autoři komentářů jako by měli pocit, že je jejich xenofobní chování nenapadnutelné a žádný postih jim za to nehrozí. Opak je ale pravdou – za tyto nenávistné trestné činy si mohou odsedět až tři roky. Jak totiž upozorňuje právnička Klára Kalibová, sociální sítě „nepředstavují nějaký zvláštní právní prostor, kde by právo bylo bezzubé“ a je na státu, aby to pisatelům připomenul. Policie a některá státní zastupitelství však při trestním stíhaní pachatelů nepostupují jednotně.

Případ teplické školy, který si v minulých týdnech získal velkou pozornost českých médií, je jen kapkou v moři nenávistných komentářů na českém internetu. Záplava příspěvků vyzývajících k násilí vůči romskému či muslimskému obyvatelstvu se objevuje především na sociální síti Facebook, stranou ale nestojí například ani platforma pro sdílení videí YouTube.

„Zda je případů víc, nelze stoprocentně říct, protože neexistuje nástroj, který by to objektivně sledoval. Expertně ale můžu potvrdit, že se projevy na sociálních sítích radikalizují,“ řekla pro INFO.CZ ředitelka organizace In Iustitia Klára Kalibová, která poskytuje právní pomoc obětem násilí z nenávisti. Zjistit počet nenávistných komentářů, které jsou za hranou zákona, jasně nelze, rostoucí trend však naznačují statistiky Policie ČR. Podle nich byl v loňském roce počet takzvaného hate crime a násilných projevů na internetu víc než dvojnásobně větší, než jaký byl v roce 2011.

Na první pohled by se autorům stále brutálnějších komentářů na sociálních sítích mohlo zdát, že jde jen o nevinné přispění do diskuze či jejich právo na svobodu projevu, často si ale neuvědomují, že tak mohou překročit meze zákona.

„Sociální sítě nepředstavují nějaký zvláštní právní prostor, kde by právo bylo bezzubé nebo by nemohlo být vykonáváno, jde ale o to, aby se orgány činné v trestním řízení v uvozovkách nevymlouvaly a netvářily se tak, že ty sociální sítě jsou nějakým způsobem právně specifické. Nejsou. Na sociálních sítích platí stejná pravidla jako ve veřejném prostoru,“ tvrdí Kalibová.

Pisatelé tak mohou být stíháni podle trestního zákoníku, kdy se mohou dopustit činů, jako je: Násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci; Hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob nebo Podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod. Podle Kalibové tak pisatelům může v závislosti na charakteru jejich verbálního projevu na sociálních sítích hrozit až tříletý trest odnětí svobody. „Méně závažné útoky pak mohou být takzvané návrhové přestupky, což znamená, že poškození musí se stíháním pachatelů souhlasit,“ doplňuje Kalibová.

Za projevy nenávisti byl před nedávnem odsouzen i jeden z desítek útočníků, kteří na facebooku vyhrožovali romskému zpěvákovi Radku Bangovi – kladenský okresní soud nařídil Davidovi Š. sto hodin obecně prospěšných prací. Dalšího diskutéra z případu Banga pak policie obvinila začátkem listopadu. Za příspěvky, podle kterých by hudebník „měl jít do plynu“, mu hrozí tři roky odnětí svobody.

Jak podotýká Kalibová, případů odsouzených za nenávistné projevy na internetu je mnohem víc, organizace je ale nemůže zveřejnit. Zveřejňování rozsudků by podle ředitelky In Iustitia mělo udělat ministerstvo vnitra, které by tak mohlo případy odsouzených více zviditelnit a odstrašit tak další případné pisatele. „Je zájmem státu, aby případy, které úspěšně odstíhal – a ony skutečně jsou – byly vidět,“ říká Kalibová.

Ministerstvo spravedlnosti však tvrdí, že ani ono rozsudky zveřejňovat nemůže. „Ministerstvo spravedlnosti jakožto orgán moci výkonné nemůže zasahovat do rozhodovací pravomoci soudní moci, která je na výkonné moci nezávislá, což je dáno Ústavou ČR,“ řekl redakci mluvčí rezortu Jakub Říman.

Úřady nepostupují při stíhání nenávistných projevů jednotně

Po velkém zájmu médií se o případ nenávistných komentářů u fotky teplických prvňáčků začala zajímat i tamní policie, která prošetřuje, zda se autoři příspěvků nedopustili protiprávního jednání. Jak podobná vyšetřování probíhají, policie redakci sdělit nechtěla.

„Policie nesděluje postupy v rámci vyšetřování a to z taktického hlediska. Můžeme ale obecně sdělit, že odbory a oddělení obecné kriminality SKPV (Služby kriminální policie a vyšetřování – pozn. redakce) v této věci na sociálních sítích a v internetovém prostředí mimo jiné vyhledávají jakékoliv protiprávní jednání a následně podněty předávají místně a věcně příslušnému útvaru, pokud prověřování neprovádí tento útvar sám. V případě potřeby se obrací na specialisty z oblasti kybernetické kriminality,“ řekla pro INFO.CZ mluvčí policejního prezidia Ivana Nguyenová.

Právě policie nebo státního zastupitelství však podle Kalibové často nedělají, co by měly. Jako největší problém přitom vnímá nejednotný postup úřadů. „V České republice bohužel platí, že co státní zástupce, to názor na tuto problematiku. Například to, co není odstíháno v Praze, je třeba na Ostravsku stíháno naprosto bez problémů. V Praze má ale nejmenované státní zastupitelství dojem, že je posílání lidí do plynu lidovým glosátorstvím. To velmi pokřivuje tu realitu. Tady platí, že každý státní zástupce a policista je povinen tyto trestné činy stíhat,“ tvrdí ředitelka In Iustitia.

Řada případů však podle ní končí už v takzvaném přípravném řízení, kdy policie odmítne nenávistné projevy na sociálních sítích stíhat. „Znamená to, že policie si to vyhodnotí tak, že to není trestný čin, ačkoliv to trestný čin je,“ vysvětluje Kalibová s tím, že pak poškozenému nezbývá, než se obrátit se stížnostmi ke státnímu zástupci. „Ta situace není ideální, a pokud se to nezlepší, je tu obrovský prostor pro to podat ústavní stížnost. Orgány činné v trestním řízení a jejich vztah k verbálním činům na internetu je totiž systematický problém,“ řekla Kalibová redakci.

Trestní stíhání autorů nenávistných příspěvků tak v Česku vázne, přestože by jejich vyšetřování nemělo znamenat větší potíže. „Trestné činy na síti jsou ideální situace – máte printscreen, máte pachatele, a v podstatě nic nebrání tomu pokračovat v trestním řízení. Většina těch činů se zde stíhá bez spolupráce s Facebookem, protože to policie většinou vůbec nepotřebuje,“ říká právnička. Policie je totiž schopná pachatele dopátrat na základě jeho profilu a spolupráce se sociální sítí přichází na řadu až tehdy, nemá-li zde autor nenávistných rasistických příspěvků uvedené jméno.

Selhání státu je podle Kalibové vidět právě na případu Radka Bangy, kde je po roce odsouzen jen jeden z desítek slovních útočníků, další byl obžalován začátkem měsíce, zbytek ale nebyl obviněn vůbec. „V případě Radka Bangy jde o to, že se postavil zlu a stal se terčem tak neuvěřitelné nenávisti, kdy by stát měl mít zájem to odstíhat rychle a kvalitně, ale stát to nezvládl,“ tvrdí právnička, která upozorňuje, že útoky na Facebooku jsou pro oběti mnohem horší než nadávky na veřejnosti.

„V hospodě ty věty řeknete a ony zaniknou, ale na Facebooku zůstanou, pokud je poškozený aktivně nemaže. Když vám nenávistný komentář umístí na Facebook pod vaši fotku a ještě vám to olajkuje dvacet třicet lidí, je to ohromný rozdíl, protože na to oběť nemůže jen tak zapomenout,“ uzavírá Kalibová.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek