Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zaměstnance, firmy i českou ekonomiku. Ty všechny můžou Sobotkovy daně poškodit, tvrdí analytici

Zaměstnance, firmy i českou ekonomiku. Ty všechny můžou Sobotkovy daně poškodit, tvrdí analytici

ČSSD premiéra Bohuslava Sobotky představila návrh daňové revoluce, se kterým chce nalákat voliče před podzimními volbami. Lidem s příjmy do 49 000 korun měsíčně daňová kalkulačka sociálních demokratů slibuje, že si polepší. Klíčovou myšlenkou má být, že bohatší zaplatí víc. Návrh okamžitě spustil lavinu bouřlivých diskusí na sociálních sítích a staví se proti němu i řada ekonomů. Už dnes totiž Česko patří mezi země s nejvyšším zdaněním práce a nejen, že progresivní zdanění tuzemsko podle ekonomů nepotřebuje, mohlo by navíc přinést další problémy. Zaměstnancům, firmám i české ekonomice jako celku.

„Zdanění práce v České republice je relativně vysoké ve srovnání s ostatními zeměmi a pro Česko je to konkurenční nevýhoda,“ řekl pro INFO.CZ hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek, podle kterého je důležité srovnání se zeměmi, které jsou pro Česko přímými konkurenty. „Těmi jsou ostatní středoevropské země a ve srovnání s nimi bohužel nevycházíme se zdaněním práce příliš dobře. Máme vyšší zdanění práce než Polsko, Maďarsko i Slovensko,“ dodává Marek.

Návrh ČSSD počítá se zavedením čtyř daňových sazeb pro daň z příjmu fyzických osob. Sazba by tak rostla s výší výdělku. Do hrubého měsíčního příjmu 30 tisíc korun by daň měla činit 12 procent, do 40 tisíc 15 procent, do 50 tisíc 25 procent a u lidí s vyšší mzdou 32 procent. Takové zdanění by však podle ekonomů bylo ve srovnání se Západem ojedinělé.  

„Progresivní zdanění existuje ve většině zemí na západ od nás, ale nikde ta progrese nezačíná na úrovni odpovídající 30 tisícům korun,“ vysvětlil pro INFO.CZ analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek s tím, že progrese se má vždy vztahovat na nejvyšší příjmy, naopak na úrovni středních a vyšších příjmů se obvykle uplatňuje ta nejnižší možná sazba. V Česku by tak návrh sociálních demokratů měl negativní vliv i na střední třídu, což je v zahraničí spíše výjimečné.

„Otázka je, jak definujeme střední třídu, ale podle jakékoliv smysluplné definice by do ní lidé s platem mezi 30 a 40 tisíci patřily a i na ně by změny ČSSD dopadly. Jedná se přitom o docela velký počet zaměstnanců,“ tvrdí Sobíšek.

Podle ekonomů je chybou, že se strana premiéra Bohuslava Sobotky zabývá pouze daní z příjmů fyzických osob. To je totiž jen jedna ze dvou složek zdanění práce v Česku. Druhou část tvoří odvody na sociálním pojistném, které jsou v podstatě jen jinou formou daně.

„Vadí mi, že návrh neřeší celkové odvody a náklady práce a zaměřuje se jen na jednu složku – na daň z příjmu fyzických osob, která u nás ani není nejpodstatnější. Podstatně větší objem a větším problémem jsou odvody sociálního a zdravotního pojistného. Podle statistik je přitom Česko zemí s třetími největšími procentními odvody ze zemí EU,“ vysvětluje Sobíšek a jeho slova potvrzuje i ekonom společnosti Deloitte. „Právě sociální pojistné je u nás opravdu jedno z nejvyšších v Evropě, a proto je u nás práce tak drahá,“ říká Marek.

Změny by pocítili zaměstnanci, ale i firmy a ekonomika

Sobotkův plán, kterým chce před volbami nahnat politické body, má podle jeho prohlášení na facebooku „snížit daně pro čtyři miliony lidí s běžnými příjmy“. Plán by tak uvítaly i firmy, které nevyrábí příliš sofistikované výrobky a zaměstnávají méně kvalifikované pracovníky, kterým by se po zavedení progresivního zdanění cena práce snížila. „Naopak firmy, které se zaměřují na vysokou přidanou hodnotu a musí zaměstnávat vysoce kvalifikovanou pracovní sílu, by si bohužel pohoršily, protože jejich zaměstnanci by pravděpodobně spadaly do nejvyšších pásem,“ říká Marek.

Oba ekonomové v tom vidí velké nebezpečí. Firmy s kvalifikovanými pracovníky by totiž mohly přesunout svou činnost do jiných států, kde to pro ně bude na rozdíl od Česka příznivější.

„U nadnárodních firem to je jednodušší, protože se mohou rozhodnout, zda bude například programátor dělat svou práci v České republice nebo na Slovensku, v Polsku, v Indii nebo Číně. U lokálních firem by hrozilo dilema, zda nabírat vlastní zaměstnance, kteří takto zdraží, nebo jestli tu práci raději neoutsourcovat na nějakou zahraniční firmu, která jim to dodá levněji,“ vysvětluje Marek. To by logicky dopadlo i na samotné zaměstnance a odliv firem by pocítila i česká ekonomika.

Stejný problém v návrhu sociálních demokratů vidí i Sobíšek. „Jedná se dost často o osoby, které nejsou vázány na konkrétní místo výkonu práce, například o experty IT technologií. Jestli budou zaměstnaní pro stejnou firmu v Česku, ve Španělsku nebo na Kypru, pro ty zaměstnavatele není žádný problém. Obávám se, že by taková změna mohla zabrzdit rozvoj tohoto oboru, který v Česku v posledních letech vykazuje vysoké přírůstky a začíná se zajímavým způsobem podílet na růstu ekonomiky,“ myslí si analytik UniCredit Bank.

„Pokud se posuneme směrem k většímu zdanění kvalifikovanějších profesí, znamená to, že rezignujeme na budování znalostní ekonomiky, která potřebuje kvalifikovanou pracovní sílu, a spíš budeme preferovat zaměstnávání v montovnách, kde je pracovní síla méně kvalifikovaná. Tohle mi nejde dohromady s představou, kam by se česká ekonomika měla vyvíjet,“ dodává Sobíšek.

Změny zdanění práce není v Česku potřeba

Ať už bude mít návrh jakékoliv dopady, podle Marka je Česko ani nepotřebuje. „Návrhy ČSSD by určitým příjmovým skupinám polepšily a ceny práce by jim snížily. Na druhou stranu si nemyslím, že by vyšší progrese byla v Česku nezbytná, protože progresivní zdanění se obvykle používá ke snížení rozdílů v příjmech, a ty jsou v České republice jedny z nejnižších v EU, respektive na celém světě,“ říká ekonom společnosti Deloitte se slovy, že více rovnostářské společnosti jsou v podstatě už jen v Dánsku, Norsku nebo na Islandu. „Jen stěží na světě najdete zemi, kde by byly rozdíly v příjmech nižší, než jsou u nás,“ dodává Marek.

Sobíšek zároveň upozorňuje, že obvykle se změna daní řeší jako součást širšího ekonomického programu, kdy je v rámci změn daní vidět, jaké ekonomické důsledky budou mít. ČSSD však plánovaný návrh vypálila bez jakéhokoliv ekonomického programu. „Sociální demokracie přišla s návrhem na změnu daní, aniž by vysvětlila, co tím ekonomicky sleduje. To je, jako by chtěla stavět dům od střechy,“ tvrdí analytik UniCredit Bank.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek