Zaostalí Češi zažili za Františka Josefa civilizační skok

Zaostalí Češi zažili za Františka Josefa civilizační skok

Dnes uplyne sto let od smrti rakouského císaře a nejdéle vládnoucího českého krále Františka Josefa I. „V hospodářství zavedl naprostý liberalismus. Otevřel trhy, nechal vypracovat liberální ekonomické zákonodárství,“ říká historik Milan Hlavačka o panovníkovi, který české země převedl ke kapitalismu. Hodnocení dlouhé vlády habsburského mocnáře je nicméně dodnes plné rozporů.

Na první pohled máme před sebou portrét neúspěšného člověka. Prohrál všechny bitvy, v soukromém životě mu štěstí nepřálo a říši zavedl do války, která znamenala její konec. Je to tak jednoduché?

Je na tom hodně pravdy, zároveň je to ale třeba trochu korigovat. Nastoupil na trůn koncem roku 1848, kdy říše byla v totálním rozvratu. V první řadě musel hasit požáry, které propukly v severní Itálii a v Uhrách. Bylo mu čerstvě osmnáct a musel zatočit s revolucí a chaosem. Což se mu s pomocí Rusů nakonec podařilo. A říše následně prošla velkou modernizací.

Zatímco uherským snahám o vlastní stát vyšel později vstříc, touhy Čechů nevyslyšel. Dá se říci, že je nepochopil?

Těžko říci. Uherské království do jisté míry vystupovalo jako jednolitý politický národ. To v českém království a českých zemích nebylo možné. Byla tu jedna třetina obyvatelstva, která mluvila německy a smýšlela jinak. Žádné experimenty týkající se trialismu zásadně nechtěla. Češi chtěli státní právo jako Uhry, ale Němci byli vždy zásadně proti. Proč vytahujete to staré haraburdí českého státu, ptali se. On musel všechno vyvažovat. Když přijel do české Prahy, musel druhý den do německého Liberce. Chtěl být panovníkem všech a to se nutně někomu nelíbí.

Pokračovat ve čtení.