Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zeman chce, aby měl prezident silnější pravomoce. Vedlo by to jen ke konfliktům, varují politologové

Zeman chce, aby měl prezident silnější pravomoce. Vedlo by to jen ke konfliktům, varují politologové

Krátce po vstupu do prezidentského křesla tvrdil, že by jako první přímo volený prezident žádné nové pravomoci nechtěl, ve včerejším pořadu TV Barrandov Týden s prezidentem však Miloš Zeman obrátil. Prohlásil, že silný mandát plynoucí z přímé volby by měl být adekvátně vyvážen rozšířením jeho kompetencí a politici, kteří to odmítají podpořit, prý jen prezidentovi závidí podporu, kterou v přímém hlasování získal od voličů. Podle politologů by případné prosazení Zemanových návrhů mohlo být pro český politický systém nebezpečný – narušilo by to rovnováhu mezi institucemi, kterou už rozklolísalo zavedení přímé volby. Odborníci upozorňují, že nové prezidentské pravomoci by jen vedly ke zbytečným konfliktům.

„Od samého začátku jsem nepochyboval, že se prezident Zeman těchto pravomocí bude domáhat, takže to pro mě není žádné překvapení,“ řekl pro INFO.CZ bývalý politik a současný vedoucí Filosofické katedry Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Daniel Kroupa, který zároveň upozorňuje, že rovnováhu mezi institucemi narušilo už zavedení přímé volby prezidenta. Dát prezidentovi do rukou nové pravomoci by tak situaci ještě zhoršilo.

„Ústava je soubor pravidel, která mají zajistit dobrou funkci těchto institucí a ve chvíli, kdy se tyto pravomoci začnou křížit, nebo se rovnováha začne vychylovat, bude Ústava generovat naprosto zbytečné konflikty. Čili já bych na tyto pravomoci raději nesahal,“ vysvětluje Kroupa.

Podobně to se zavedením přímé volby prezidenta, která byla českým voličům umožněna poprvé v roce 2013, vidí i politolog z Univerzity Karlovy Josef Mlejnek. „Samozřejmě se nedivím, že by byl prezident rád, kdyby byly rozšířeny jeho pravomoci. To je přirozené, zároveň si ale myslím, že zvlášť po zavedení přímé volby český politický systém trpí tím, že se prezident stává aktivním hráčem na vnitropolitické scéně,“ řekl pro INFO.CZ Mlejnek a upozornil, že úřad prezidenta byl původně dimenzován jako reprezentativní funkce, případně jako úřad, který má zasahovat v situaci nějaké krize nebo zlomového okamžiku.

„Tím, že se zavedla přímá volba, se jakási legitimita prezidenta vstupovat do vnitřní politiky posílila a nové pravomoci by do toho systému vnesly další problémy. Pravděpodobně by to zostřilo konfliktní vztahy mezi vládou a prezidentem,“ tvrdí politolog Univerzity Karlovy.

Prezident jako koaliční strana vlády

Mezi nové pravomoci, které by Miloš Zeman jako hlava státu uvítal, je například zavedení zákonodárné iniciativy pro některá rozhodnutí, udělování státních vyznamenání bez nutnosti spolupodpisu premiéra nebo ztížení možnosti Poslanecké sněmovny přehlasovat prezidentské veto – zatímco nyní stačí k přehlasování z celkového počtu 200 poslanců 101 hlasů, podle včerejších slov Zemana by to mělo být 120 poslanců.

„Tím by se samozřejmě stal mnohem silnějším hráčem. Znamenalo by to, že by se vláda stala tak trochu rukojmím prezidenta, protože by mohl říct: ‚Když mě nebudete poslouchat, tak já vám ty vaše zákony, které jste připravili, schválili a na kterých vám záleží, zamítnu.‘ A oni budou mít menší šanci to přehlasovat. Čili já bych před tím určitě varoval, protože tím pádem by se z prezidenta stala koaliční strana vlády,“ tvrdí Mlejnek.

V další fázi rozšiřování prezidentských pravomocí, která je však podle Zemana otázkou spíš příštího století než desetiletí, je pak právo mluvit premiérovi do výběru ministrů. Podle jeho včerejších slov by tak prezident měl právo ministry odvolat či odmítnout je jmenovat. „Tím by se tady definitivně ustavil poloprezidentský systém a blížil by se spíš systému prezidentskému,“ komentoval pro INFO.CZ případné ovlivňování výběru ministrů Mlejnek.

Jaké jsou Zemanovy šance?

Oslovení politologové Zemanovi s jeho návrhy příliš šancí na úspěch nedávají, jeho včerejší slova tak lze označit spíš za jakési plácnutí do vody. Prosazení posílení prezidentských pravomocí však stoprocentně vyloučit nelze.

„Já se domnívám, že tyto návrhy samy o sobě šanci na úspěch nemají, děsím se ale situace, pokud by ústavní většinu v Parlamentu získaly strany, které chtějí revidovat Ústavu a uzpůsobit ji svým mocenským potřebám. Pak by se pan prezident možná i nějaké výhody dočkal,“ řekl redakci Kroupa, který je zároveň bývalým Zemanovým kolegou v Poslanecké sněmovně.

Jak upozorňuje Mlejnek, prezident samozřejmě nemůže sám ze své vůle něčeho takového dosáhnout a posílení prezidentských pravomocí by znamenalo změnu Ústavy. To by musela odsouhlasit třípětinová většina v Poslanecké sněmovně i v Senátu.

„Jeho návrhy směřují k posílení moci, ale nevím, kdo by mu to odsouhlasil. Protože každému ze stranických politiků je jasné, že kdyby něco takového platilo, tak by Zeman nebo příští prezident mohl výrazným způsobem mluvit do vlády. Proto si myslím, že to moc šancí na úspěch nemá. Možná kdyby strana ZEMANOVCI získala ústavní většinu ve volbách, tak by se to mohlo prosadit, ale to je naštěstí nereálná věc,“ říká v nadsázce Mlejnek. Odkazuje přitom na Zemanovu Stranu práv Občanů, která do března 2014 nesla název Strana práv občanů ZEMANOVCI – SPOZ.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek