Víceletý rozpočet Evropské unie musí být moderní a úsporný. Chybět v něm ale nesmí prostředky na podporu chudších regionů v EU, ze kterých těží i Česko, a peníze na projekty s jasně přidanou hodnotou. Ze společné unijní kasy by se proto po roce 2020 měla financovat především věda a výzkum, ochrana vnějších hranic nebo řešení problematiky migrace. Redakci INFO.CZ to sdělili čeští europoslanci. Rozpočtem EU se zabýval i celý Evropský parlament, který v těchto dnech zasedá ve Štrasburku.
Češi mohou zůstat klidní. Alespoň prozatím. Zemědělská politika a stejně tak pomoc chudším regionům EU, které představují důležité priority pro tzv. kohezní země, k nimž patří i Česko, jsou položky, které by v žádném případě neměly zmizet z víceletého rozpočtu po roce 2020. Ve Štrasburku se na tom shodli evropští poslanci, kteří tak poprvé oficiálně přispěli do diskuze unijních institucí o podobě víceletého finančního rámce.
S podporou kohezní a zemědělské politiky i po roce 2020 (tedy v momentě, kdy vyprší stávající sedmiletý rozpočet) souhlasí také čeští poslanci, které oslovila redakce INFO.CZ. „Považuji za nutné pokračovat jak v kohezní politice, tak i společné zemědělské politice. Ovšem ne v jejich stávající podobě,“ myslí si česká europoslankyně Martina Dlabajová (ALDE). Obě politiky, které dohromady spolknou většinu unijního rozpočtu, musí ale podle jejího názoru projít výraznou proměnou.
Rozpočet EU ve stručnosti
Více než 94 % prostředků EU směřuje k občanům, do regionů, obcí, zemědělství a podniků. Administrativní výdaje EU tvoří méně než 6 % rozpočtu Unie, z čehož platy zaměstnanců jejích institucí tvoří méně než polovinu.„Bude zapotřebí je více přiblížit skutečným příjemcům a jejich potřebám tak, aby zároveň plnily své cíle,“ uvedla. Smyslem kohezní politiky, nebo také politiky soudržnosti či zkráceně „evropských fondů“, ze kterých se po celé Evropě včetně Česka podporují projekty konkrétních lidí, firem nebo institucí, bylo od začátku smazávat hospodářské a sociální rozdíly mezi jednotlivými regiony EU. To se podle kritiků v poslední době vytratilo. „Třeba taková kohezní politika v současné době řeší i sektorové priority, například dopravu nebo sociální aspekty. V tomto širokém pojetí tak pozbyla svůj původní smysl,“ zdůrazňuje Dlabajová. Politika by se proto měla v novém rozpočtovém období zaměřovat především na integrované projekty, které v Evropě pomáhají vyrovnávat nerovnosti území.
Jednou z nejdůležitějších otázek, které se v souvislosti s podobou nového rozpočtu na evropské úrovni vedou, jsou právě jeho priority – ať už dlouhodobé, jako je zmiňované zemědělství a koheze, nebo aktuální. Evropská komise, která je zodpovědná za představení konkrétního návrhu, už v minulosti několikrát zdůraznila, že při jeho přípravě bude brát ohled hlavně na to, co si myslí lidé. Průzkum Eurobarometr z minulého roku ukázal, že většina Evropanů si přeje, aby EU aktivněji přistupovala k řešení současných problémů. 80 % oslovených tím mělo na mysli boj proti terorismu, 78 % je přesvědčeno, že by to měla byt ochrana životního prostředí, a 74 % podtrhlo boj proti daňovým únikům.
Rozpočet EU by se měl zaměřit na řešení migrace
Zohlednit nové priority v dlouhodobém finančním plánování chtějí i europoslanci. Shodli se na tom, že v unijní pokladně by mělo být dostatečné množství prostředků také na podporu výzkumu, inovací a digitalizace. Zpráva, kterou přijali, počítá s tím, že příští rozpočet by měl „podstatně rozšířit“ dva stěžejní programy, které se týkají výzkumu a výměnných studijních pobytů Erasmus+. Dále by měl zajistit podporu malým a středním podnikům, přispět ke snížení nezaměstnanosti mladých lidí a další priority.
