Řepka jako symbol zla. Jak ohrožuje krajinu a čím naopak pomáhá, vysvětluje agrární analytik

Michaela Kratochvílová

Nekonečné lány žlutých polí mají své četné odpůrce, ale současně i zastánce. Vliv rozporuplné rostliny na životní prostředí rozebral pro INFO.CZ zemědělský analytik Petr Havel. Jak si řepka vedla pod drobnohledem odborníka? A máme se jí skutečně obávat nebo jsou obavy liché a spíš je momentálně módní rostlinu kritizovat?

V posledních letech je řepka ve středu zájmu médií a občanů. Odkdy se ale vlastně v České republice tato plodina pěstuje?

Pěstovala se u nás tradičně už v minulém nebo předminulém století, takže to není nová plodina. Je nejvyužívanější olejninou a především tradiční evropskou olejninou. Ve světě je tou hlavní sója, ale to je komodita, která se pěstuje převážně v Americe a obecně v jiných klimatických podmínkách. Řepka jako zdroj rostlinného oleje se u nás pěstuje v dohlédnutelném období, není to nová plodina.

Čím si pak lze vysvětlit, že se dostala na titulní stránky novin právě v poslední době?

Druhá věc je, že se EU rozhodla zavázat členské země povinností do roku 2020 používat v rámci spotřeby pohonných hmot 10 % biopaliv na základě lobbyistických tlaků – protože to vlastně nemělo racionální důvody, ač se to tehdy jako racionální důvody uvádělo. Nejvhodnější komoditou je řepka, a tak to zásadně zvýšilo odbytové možnosti řepky. Ne na potravinářské, ale na technické účely a v podstatě já bych dodal, že i na lobbyistické účely. Díky tomu se u nás začala řepka pěstovat podstatně masivněji, než tomu bylo dříve. Na tyto plány Evropské komise přistoupila Česká republika po vstupu do EU. Už se na to ale připravovala, protože předtím bylo přechodné období, takže na konci 90. let se výrazně zvýšily plochy v České republice.

Jak si lze vysvětlit, že se na pěstování řepky najednou dalo tolik zemědělců?

Řepka má možnosti nejen na potravinářské, ale i na technické využití, takže je velmi dobře prodejná. Díky tomu vzrostly ceny řepky, a tak je její pěstování pro zemědělce nejen u nás – i když je fakt, že my jsme to trochu víc přehnali – ale i v celé Evropě, výhodné. Větší podíl řepky na našich polích je tak daný dobrou cenou, nastavením dotací a možností využít řepku jako biopalivo.

Zmiňoval jste, že závazek týkající se členských států a spotřeby biopaliv byl už několikrát přehodnocen. Jak se tedy vyvíjel?

Původní závazek byl 10 % do roku 2020. Před dvěma lety se tento závazek přehodnotil na 7 %, jak začaly být známější informace o tom, že biopaliva nejsou zase takovým přínosem pro životní prostředí, jak se dříve říkalo. Teď aktuálně na přelomu roku Evropský parlament konstatoval, že je potřeba další snížení a tento podíl – zatím to není definitivně přijato – by měl být 3,6 % z toho důvodu, aby existovalo něco jako postupný útlumový program na využití řepky jako biopaliva.

K čemu podle vašeho názoru takové snížení povede?

Tato politická rozhodnutí podle všeho povedou k tomu, že se plochy řepky v České republice a celé EU jakožto suroviny pro biopaliva budou postupně snižovat. Nicméně zatím k tomu v zásadě nedochází, loni se meziročně plochy řepky v České republice dokonce zvýšily. To je politicko-ekonomická rovina problému.

sinfin.digital