Táňa Fischerová varuje před rozpadem českého státu. Podle ní vzniká podhoubí pro autoritativní vládce

ČTK

urm

Každý člověk by se měl snažit udělat něco navíc a pomáhat s tím, aby se společnost měnila k lepšímu. V rozhovoru s ČTK to řekla herečka, předsedkyně Českého helsinského výboru (ČHV) a bývalá politička Táňa Fischerová, která v úterý oslaví 70. narozeniny. Sama se snažila a snaží prosazovat ideály lepší společnosti ve všech profesích, v nichž působila.

Na první pohled je podle Fischerové situace v Česku, zejména při srovnání se státy bývalého Sovětského svazu, poměrně dobrá. "Ale když se podíváte hlouběji, vidíte, že stát začíná slábnout, že se rozkládají jeho struktury, že začíná vítězit svévole, že policie nefunguje, jak by měla. Že mají lidé pocit, že se nedovolají práva. To všechno jsou velmi špatné signály, protože to dohromady působí nedůvěru k celému systému, nahrává to různým autoritativním vládcům a populismu," řekla.

Podle ní přibývá případů, kdy se slabým lidem nedostává pomoci. "Není normální, že přibývá bezdomovců. Není normální, že tu nejsou sociální byty. Není normální, že každý vydělává na každém. Všechno to vede k tomu, že se lidé cítí víc frustrovaní, a když se podívají do budoucna, cítí velkou nejistotu a strach," řekla.

Řešením celé situace podle ní může být jen to, že se jednotlivci začnou víc starat. "Myslím, že každý jeden člověk na sebe musí vzít kousek toho břemena nad svůj osobní osud, nad svoji práci, rodinu a ještě se snažit pomoct někde jinde," řekla Fischerová. Podle ní v Česku je mnoho lidí, kteří se o to snaží. "Je to zápas malých lidí, kteří už jsou občas opravdu unaveni, s těmi velkými," podotkla.

Sama se snaží pomáhat prostřednictvím ČHV a díky dobrému jménu organizace má dojem, že se daří na problémy upozorňovat a pomáhat je řešit. Na druhou stranu ale podle ní ve společnosti sílí odpor proti neziskovým organizacím a zejména vůči těm, které se zasazují o lidská práva. "Musím říct, že nad tím žasnu. To po revoluci nebylo, všichni vnímali neziskový sektor jako krev demokracie, to podstatné. A je to taky tak, protože ve všech oborech své činnosti snímají břemeno ze státu, protože stát tyhle věci nemá dělat a nedělá je dobře," řekla.

Neziskové organizace podle ní začínají být vnímány negativně i kvůli tomu, že jsou trnem v oku politikům, kteří dávají přednost ekonomickým zájmům nad společenskými tématy. "Není to zrovna příjemné. Ale člověk nemůže splývat s proudem. Já se celý život snažila řídit podle svého svědomí," řekla.

Fischerová v politice sama působila, v letech 2002 až 2006 byla poslankyní. "Já jsem se (tam) cítila být na jiném principu a cítila jsem se zastupovat občanskou společnost, byť na kandidátce Unie svobody," řekla. I proto občas narážela, protože se nechtěla podřizovat stranickým stanoviskům a trvala na svých postojích.

Zeman a Babiš nahrávají neonacistům, říká dokumentarista Vít Klusák

sinfin.digital