Umíráte ve špatnou chvíli. Ministerstvo nechce, aby vám mimo určenou dobu pomohli záchranáři s vrtulníkem

Lucie Štěchová

Mezi leteckými záchranáři a ministerstvem zdravotnictví se rozhořel spor, který může dramaticky zhoršit vyhlídky na přežití lidí, kteří se ocitnou v nouzové situaci a potřebují se rychle dostat do nemocnice. V situaci, kdy jim jde zkrátka o život. Ministerstvo stanovilo některým základnám striktní dobu pohotovosti a odmítá platit vzlety, které se uskutečnily mimo předepsaný čas. V některých případech se přitom záchranáři nevešli do rozpisu o pouhou minutu, která ale může rozhodnout o tom, zda pacient přežije či zemře.

V Česku funguje deset základen letecké záchranné služby. Na čtyřech z nich – v Praze, Brně, Plzni a Olomouci, které má od poloviny letošního roku doplnit základna v Bechyni – se létá nepřetržitě čtyřiadvacet hodin. U ostatních pěti výjezdových základen (v Liberci, Hradci Králové, Olomouci, Jihlavě a Ústí nad Labem) ministerstvo zdravotnictví od 1. ledna omezilo dobu pohotovosti v závislosti na ročním období, jak vyplývá z dopisu záchranářům ze 14. března 2017, který má redakce INFO.CZ k dispozici.

Dřívější praxe byla taková, že se létalo prakticky od rozednění do západu slunce. Nově všechny služby začínají striktně v sedm hodin ráno. V zimních měsících končí ve čtyři hodiny odpoledne, nejdéle záchranáři létají mezi květnem a červencem, kdy končí v devět hodin večer.

Záchranáři s omezením letové doby vrtulníků nesouhlasí, protože dle nich neodpovídá reálnému výkonu letecké záchranné služby. „Ty časy jsou střihnuté od stolu, někde by se dalo létat o něco déle. Na druhou stranu to někde mají zase napsané tak, že víceméně už bude tma a oni budou chtít, aby se létalo, což se stejně nedá,“ uvedl v rozhovoru pro INFO.CZ poslanec za KSČM a bývalý ředitel liberecké krajské záchranné služby Stanislav Mackovík.

Třeba na konci března se dle zkušeností záchranářů stmívá před osmou večer, ale doba pohotovosti končí v šest. Ministerstvo dle Mackovíka zřejmě nevzalo v potaz, že se na konci března mění čas ze zimního na letní a prodlužuje se doba, kdy je vidět.

Podobně problematické je to se striktní pracovní dobou i v letních měsících. „Když skončíte v srpnu přesně v osm a lidi ještě v osm lezou do vody a topí se, tak to není zrovna dobrý nápad. Dalo by se to posunout třeba o půl hodinu dál,“ říká Mackovík.

sinfin.digital