Sobotka vyslyšel volání sirén, teď se roztříští o skály. Komentář Michala Půra

Kariéra politika, který se nechá strhnout davem, většinou nemá dlouhého trvání. Premiér Bohuslav Sobotka byl až dosud přesným opakem. K moci jej vynesla pečlivá práce v zákulisí, budování mocenských vazeb a amorfní výraz. Takový Sobotka byl, je a bude. Poté, co podal demisi, často slyšíme, že se zachoval jako chlap, statečně a rozhodně.

Pokušení – zachovat se jako chlap – pro něj muselo být obrovské. Léta je mu vyčítáno, že je slabý a neumí se postavit čelem k některým problémům. Takové pokušení je ovšem úplně stejné, jako volání sirén. Jde proti jeho přirozenosti. S tím rozdílem, že premiér jej na rozdíl od Odyssea a Argonautů vyslyšel. A roztříštil se o skály.

Pokud bychom tvrdili, že se Sobotka zachoval správně, znamenalo by to, že má plán následujících kroků. Ten zjevně nemá, protože na stole je varianta, s níž ústava počítá, že jeho krok lze chápat pouze jako jeho demisi. Může tak úplně klidně přijít nový premiér a současná vláda jede dál. Bez Sobotky.

sinfin.digital