Německá povolební kára jede dál, ale trpělivost dochází. Komentář Igora Záruby

Igor Záruba

Pátek 10. listopadu, na kdy si někteří politici a analytici slibovali pomyslnou tečku za vyjednáváním o podobě nové německé vládní koalice v sestavě CDU/CSU, liberálové FDP a zelení, je nenávratně pryč – a licitace u severozápadních sousedů pokračují. Přání kancléřky a šéfky CDU Angely Merkelové navzdory, k nevoli voličů jakbysmet. Jejich trpělivost s průtahy má však také své meze.

Výběr zdánlivě jediného možného řešení, které s ohledem na neochotu dále vládnout se sociální demokracií a s všeobecným odmítáním jakéhokoli paktování se s populistickou až extrémistickou Alternativou pro Německo (AfD), ukazuje svou druhou stranu. Tu, že upnutí se na variantu A bez existence varianty B má své riziko v tom, že ono „A” nemusí být nutně správně.

Kdo se bojí Modlitby pro Martu, Hlavatý pořád nemá dost a prezident jako hloupý Pepík z hospody. Glosa R. Maleckého

sinfin.digital