Neomarxistický boj zákonodárců o moje zdraví dosáhl dalšího vítězství — protikuřácký zákon prošel Senátem. V podobě, ve které je, ale ponechává nikotinistům jistou malou naději, jak chodit do hospod. A záležet bude jen na každém hostinském.
Nemá smysl opakovat argumenty, proč by stavebně oddělená samoobslužná kuřárna s odvodem kouře nijak nepoškozovala práva nekuřáků. Bojovníci proti kouření neslyší na racionální argumenty, neboť jejich válka je válkou náboženskou. Válkou sil Dobra — nekuřáků a zdravého životního stylu — proti zlým kuřákům, kteří nežijí podle představ těch hodných.
Síly Dobra (či spíše síla dobrotrusů) právě přistoupily k diskriminaci mé svobody. Už si nesmím zapálit v restauraci, už nesmí být žádná veřejná místnost, kde se smí kouřit. Takže zlí kuřáci byli dostatečně zbuzerováni a zdiskriminováni, což je dobře, protože proti Ďáblovi se musí bojovat. A koneckonců — ďábel stejně jako kuřáci smrdí dýmem.
