Socialisté si s větším zdaňováním a přerozdělováním nedají pokoj. Ztrácejí voliče, proto přitvrzují muziku. A nejde jen o banky, jimž chtějí napařit novou bankovní daň. Výhružně pro každého s trochu lepší výplatou zní Sobotkova slova: „Jsme pro radikální změnu daňového systému, která podpoří občany s průměrnými příjmy, a naopak velkou část daňového břemene převede na ty bohatší“.
Přeloženo do lidštiny: bohatší menšině ještě víc vezmeme, chudší většině ještě víc přidáme. Dělící čára mezi nimi povede přesně tam, kde to bude pro socialisty z hlediska volební matematiky výhodné. A slyší-li člověk od politiků slovo „radikální“, pak je třeba být hodně na pozoru.
Zvláštní, dodatečná daň pro banky, které by měly státu nasypat další peníze, aby bylo mj. na „vzdělávání, důchody či dopravní infrastrukturu“, je evergreen socialistů. Mají ji i jinde, říkají. Jinde ji ale zase nemají, lze odpovědět. Nehledě na to, že banky nejsou charitativní instituce a daň tak či onak naúčtují klientům. Mezi nimi jsou nejen boháči, ale i chudáci. Jenže lidé pak budou nadávat ošklivým bankám, nikoli hodným socialistům. O to tu běží.
