První islámská soudkyně je přísnější než soudkyně Barbara. Vydá se ve stopách Hillary Clintonové?

Jan Januš

Jaká je první soudkyně u soudu podle islámského práva šaría Cholúd Al-Fakíh? Velmi nekompromisní, rázná, pokroková a také skvěle odborně erudovaná. Alespoň tak ženu, která před devíti lety probořila staleté tradice a vstoupila do dosud výhradně mužského prostředí, líčí v dokumentu Soudkyně režisérka Erika Cohnová.

Cholúd Al-Fakíh soudí od roku 2009 u palestinského soudu podle práva šaría. Řeší tak zejména spory spojené s rodinným právem. Hlavně jde o rozvody, občas také o dědictví a o další věci. A snaží se o rovný přístup k oběma pohlavím. Zejména ženám ve svém rozhodování neustále dokazuje, že tradované představy o zákonech a o tom, jak skoro na nic nemají právo, se nezakládají na pravdě.

Soudě z americko-palestinského snímku Soudkyně, který měl ve středu večer premiéru na festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět, se s účastníky řízení, zvláště muži, příliš nemaže. Vypadá to, že by se od ní v ráznosti a nesmlouvavosti mohla učit i legendární televizní soudkyně Barbara.

Mužům tak Cholúd Al-Fakíh dává minutu na to, aby se před jednací síní poradili o částce, kterou budou ženě vyplácet jako podporu. Věci jí jsou jasné okamžitě. Proč by nešlo, aby muž platil školku? O tom se přece není třeba bavit. Pokud nemá na tu dražší, existují také levnější. Hádat se můžete na chodbě, krotí zase jindy vzdouvající se emoce.

Zdá se, že i muži poslouchají takřka bez reptání a že rovněž akceptují její rozsudky.

Bude se zítra za vtip střílet nebo věšet? Nebo se zakážou zákonem? Komentář Daniely Kovářové

sinfin.digital