Co čeká teď Turecko? 4 zásadní otázky a 4 odpovědi

kris

Turci rozhodli. V referendu o ústavních změnách podpořili prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, kterému tím výrazně navýšili pravomoci. Zaniká tak funkce premiéra, prezident bude přímo jmenovat vládu, mění se počet poslanců, mezi kterými budou mít převahu ti vládní, s nejvyšší pravděpodobností členové Erdoganovy strany. Co tato změna znamená pro tureckou politiku ale také pro Evropskou unii?  

1.  Jak je na tom opozice?

Média v Turecku jsou značně provládní a kampaň na podporu odmítnutí změn ústavy byla omezená, přesto se nedá mluvit o drtivém úspěchu. V osmdesátimilionové zemi rozhodl rozdíl 1,5 milionu hlasů. Erdogan utrpěl poprvé za svou kariéru porážku v Istanbulu. Napovídá to, že se netěší v zemi tak velké popularitě, jak si možná myslel. Objevují se i podezření ohledně manipulace s hlasy. Nezávislým pozorovatelům i opozici vadí zejména rozhodnutí ústřední volební komise započítat do výsledků i hlasovací lístky neoznačené oficiálním razítkem. Do výsledku byly započteny prý až 3 miliony neplatných hlasů. To vše bude značně polarizovat už tak dost rozdělenou tureckou veřejnosti. Těsné vítězství tak může paradoxně nahrát opozici, která se v posledních letech nedokázala domluvit. Existence jednoho nepřítele může opozici pomoci ve sjednocení, píše pro Washington Post Zyia Meralová.

Ovčáček: Zeman nemá s komunisty ve vládě problém, vadí mu ale stalinistka Semelová

sinfin.digital