Rozhodnutí Poslanecké sněmovny uznat masakr Arménů Osmanskou říší za genocidu vytočilo turecké ministerstvo zahraničí do ruda. Kritizovalo zároveň prezidenta Miloše Zemana, který masakr z let 1915 až 1918 označuje za genocidu opakovaně a nově ho v dopise určeném arménskému duchovnímu představiteli v Česku Barseghovi Pilavčjanovi popsal jako „jedno z nejhorších zvěrstev, kterého bylo lidstvo v moderní době svědkem“. Zaorálkův rezort se snaží diplomatické napětí vyžehlit prohlášením, že usnesení Sněmovny není právně závazné. Podle bývalého velvyslance v Turecku však může incident narušit jednání s Ankarou o dvou zadržených Češích v Turecku.
Podle bývalého velvyslance v Turecku Tomáše Laněho by usnesení Sněmovny i prohlášení prezidenta Zemana mohlo negativně ovlivnit jak vyjednávaní o propuštění Markéty Všelichové a Miroslava Farkase, kteří jsou věznění za údajnou podporu kurdských separatistů, ale i problémový česko-turecký projekt výstavby tepelné elektrárny Yunus Emre.
„Může nás to poškodit jednak ve věci těch dvou obviněných z údajné spolupráce s terorismem a také ve věci ohromné investiční ostudy, kterou je naše zpackaná elektrárna ve středním Turecku. Kvůli tomu byl ministr Zaorálek v Turecku, kde jednal o těch dvou zadržených a potom také o té investici, která stála státní pokladnu strašnou spoustu peněz a která byla mírně řečeno zfušovaná. Snažil se s Tureckem dojednat něco, aby ta elektrárna mohla být vůbec uvedena do provozu, to snad ale ani vůbec nejde,“ řekl pro INFO.CZ Laně.