Poslanci uznali arménskou genocidu. Může to ohrozit Čechy zadržené v Turecku, míní bývalý velvyslanec

Info.cz

ekb

Rozhodnutí Poslanecké sněmovny uznat masakr Arménů Osmanskou říší za genocidu vytočilo turecké ministerstvo zahraničí do ruda. Kritizovalo zároveň prezidenta Miloše Zemana, který masakr z let 1915 až 1918 označuje za genocidu opakovaně a nově ho v dopise určeném arménskému duchovnímu představiteli v Česku Barseghovi Pilavčjanovi popsal jako „jedno z nejhorších zvěrstev, kterého bylo lidstvo v moderní době svědkem“. Zaorálkův rezort se snaží diplomatické napětí vyžehlit prohlášením, že usnesení Sněmovny není právně závazné. Podle bývalého velvyslance v Turecku však může incident narušit jednání s Ankarou o dvou zadržených Češích v Turecku.

Podle bývalého velvyslance v Turecku Tomáše Laněho by usnesení Sněmovny i prohlášení prezidenta Zemana mohlo negativně ovlivnit jak vyjednávaní o propuštění Markéty Všelichové a Miroslava Farkase, kteří jsou věznění za údajnou podporu kurdských separatistů, ale i problémový česko-turecký projekt výstavby tepelné elektrárny Yunus Emre.

„Může nás to poškodit jednak ve věci těch dvou obviněných z údajné spolupráce s terorismem a také ve věci ohromné investiční ostudy, kterou je naše zpackaná elektrárna ve středním Turecku. Kvůli tomu byl ministr Zaorálek v Turecku, kde jednal o těch dvou zadržených a potom také o té investici, která stála státní pokladnu strašnou spoustu peněz a která byla mírně řečeno zfušovaná. Snažil se s Tureckem dojednat něco, aby ta elektrárna mohla být vůbec uvedena do provozu, to snad ale ani vůbec nejde,“ řekl pro INFO.CZ Laně.

Od chudoby dělí Čechy rozbitá pračka nebo nemoc, na hraně balancují stovky tisíc lidí, říká ekonomka Švihlíková

sinfin.digital