Obrovský hlad, vraždy a znásilňování. Obyvatelé Jižního Súdánu zažívají peklo na zemi

ekb

Po letech úsilí o nezávislost se v roce 2011 stal Jižní Súdán samostatným státem, už od počátku svého založení však zemí zmítá etnické násilí, které v roce 2013 vygradovalo v občanskou válku mezi etniky Dinků a Nuerů. Podle OSN je země na prahu genocidy, násilí přitom odnášejí hlavně civilisté. Největší krutosti na vlastním obyvatelstvu páchají vládní síly, které „zabíjejí civilisty dům od domu“. Lidé zde žijí ve věčném strachu o svůj život a bez dodávek potravin se země ocitá na pokraji hladomoru. „Nevíš, co se stane za tři hodiny. Nevíš, jestli budeš žít, jestli budeš jíst. Nevíme, co se stane. Prostě jen počítáme dny,“ říká pro televizi CBC zdravotní sestra z hlavního města Juba.

„Víme jistě, že bylo zabito mnoho lidí kvůli jejich etnické příslušnosti nebo etnickým vztahům,“ říká pro kanadskou televizi CBC vrchní úředník OSN pro lidská práva v Jižním Súdánu Eugen Nindorera, který v polovině dubna přijel do města Wau na severozápadě země poté, co se objevily zprávy o masovém zabíjení civilistů ze strany vládních sil prezidenta Salva Kiira, který pochází z etnické skupiny Dinka. Právě zde se totiž odehrávala ta největší zvěrstva.

„Děti jsou zabíjeny, ženy znásilňovány a muži stříleni,“ říká pro CBC jedna z žen, která v táboře nedaleko města Wau našla bezpečí. Nedaleko Wau totiž vznikl uprchlický tábor, kde pod ochranou OSN našlo útočiště asi 40 tisíc lidí.

Je tu epidemie rakoviny, způsob našeho života je rakovinotvorný, říká doktor Jan Hnízdil

sinfin.digital