Vstup do NATO může zhojit duši Černohorců, od Ruska však provokace neustanou

Hluboce nábožensky a politicky rozdělená Černá Hora si vybrala. Dnes se oficiálně stane 29. zemí Severoatlantické aliance a potvrdila svůj příklon k západu. Vstup do NATO může Černohorcům přinést tolik potřebné vydechnutí a sjednotit společnost, utlumení ruské propagandy a provokací však očekávat nelze, míní balkanista František Šístek. 

V den vstupu do NATO se hrdě třepetá obří ruská vlajka nad hlavním sídlem opoziční Demokratické fronty. I to tak dokládá, jak je historický milník bývalé země Jugoslávie přijímán i jak hluboký příkop rozděluje tamní společnost. Vždyť v nedávném průzkumu prahlo po vstupu do aliance 39.5 procent Černohorců, proti bylo 39.7 procent. Část země je prozápadní, část proruská.

„Mám ráda Rusko, ne Ameriku. Rusové jsou naši lidé. Máme stejnou kulturu i historii,“ vysvětluje co ji poutá k východu Zhanna Brajovićová, majitelka malého obchůdku v hlavním městě Podgorici. Také náboženství hraje roli, pravoslaví je jedna ze silných vazeb na Rusko. K ortodoxnímu náboženství se hlásí až 70 procent obyvatel, necelých dvacet procent je muslimů, ani ne pět procent pak tvoří katolíci.

Tvrdé obvinění Moskvy. „Chystala převrat i vraždu premiéra,“ potvrdila prokuratura v Černé Hoře

sinfin.digital