Nová evropská pravidla pro přeshraniční vysílání pracovníků, na kterých pracují unijní instituce, dlouhodobě rozdělují Evropu. Svůj podíl na tom mají i politici, kteří podobná témata využívají pro vnitropolitické účely. Podle francouzské europoslankyně Élisabeth Morin-Chartierové pařící mezi nejvlivnější členy Evropského parlamentu je takovým příkladem francouzský prezident Emmanuel Macron. „Macron se do toho vřítil jak hurikán. Používal silnou rétoriku, zastával silné pozice a napadal vlády,“ postěžovala si v rozhovoru pro INFO.CZ politička, která vedla hlavní jednání o směrnici v Evropském parlamentu. Ta vyvrcholila minulý týden přijetím její zprávy, kterou ale nepodpořilo několik českých europoslanců. Proč je potřeba pravidla pro vyslané pracovníky zpřísnit? A jak to vysvětlit východoevropským zemím, které v tom vidí útok na jejich konkurenceschopnost? Čtěte rozhovor.
Vyslaní pracovníci rozdělují Evropu. Proti sobě stojí země, které mají pocit, že jim levnější pracovníci především z východních členských států EU berou práci, a ty mají zase pocit, že se jedná o diskriminaci, která je může citelně poškodit. Rozdílné názory na revizi směrnice o vyslaných pracovnících jsou zřetelně cítit i v Evropském parlamentu. Jste europoslankyní za Francii a zároveň jednou ze zpravodajek, které jsou pověřeny vyjednat v této instituci kompromis. Proč jsou nová pravidla vůbec potřeba a nestačí ta, která máme?
Současná směrnice pochází z roku 1996, když EU měla pouze 15 zemí. Už tehdy tu byly rozdíly v minimálních mzdách mezi jednotlivými státy. Dnes má EU více členů a tyto rozdíly jsou mnohem hlubší. Je zkrátka nemožné, abychom pokračovali se současnými pravidly. Musíme je změnit a přizpůsobit aktuální situaci.
Mobilita pracovníků se stává čím dál důležitější pro celou Evropu a pro všechny členské země. Potřebujeme experty a dovednosti a ty nejsou všude tam, kde by byly potřebné. Je důležité také pro mladé lidi, aby se dostali na pracovní trh. Je důležité respektovat volný pohyb služeb. Z těchto důvodů potřebujeme onu revizi.