Aféra šéfa britské opozice není ani špionážní skandál, ani podružná historická pikanterie. Důkazy, které by z Jeremyho Corbyna dělaly agenta východního bloku, chybí. To by ale české čtenáře nemělo uklidňovat. Za jednáním muže, který už se vidí v čele Británie, stojí jeho mentalita, prosáklá narudlou ideologií.
V 80. letech se v té době bezvýznamný poslanec Labouristické strany několikrát sešel se špionem československého komunistického režimu. Poklábosili o třídním boji, Jeremy Corbyn přinesl vyzvědači článek z novin, které si tak jako tak mohl koupit u stánku.
Ze „špionážního“ hlediska se jeví aféra Jeremyho Corbyna jako sled banalit. Tvrzení druhého hlavního aktéra, tedy rozvědčíka Jána Sarkocyho, že současný šéf úctyhodné britské strany fungoval jako placený agent, nemá žádnou oporu v důkazech a vyhlíží spíš jako poslední pokus stárnoucího muže s pochybnou pověstí zapsat se do dějin.
Podle toho také vypadá reakce českých médií. Zaměřuje se na „naši“ stranu mince, tedy aktivity československých špionů. Radek Schovánek v článku pro Echo24 rovnou celou záležitost označuje za „bouři ve sklenici vody“ a v nepochybně fundovaném textu se pozastavuje především nad terminologickým pochybením ředitelky archivu bezpečnostních složek. Bývalí chartisté vyzývají k tomu, ať necháme StB spát a nebereme vážně svědectví bývalých agentů.