Čína by mohla během deseti let vojensky porazit USA

Info.cz

Pokud by se Spojené státy chtěly pustit do ozbrojeného konfliktu s Čínou, mají na to posledních několik let. Nejpozději v roce 2025 už by asijská velmoc měla být schopná případný útok USA nejen odrazit, ale také Ameriku porazit. Pohled na to, jak se vyvíjí vojenská síla obou zemí, dokazuje, že globální mocenské postavení USA se otřásá v základech. 

Tchaj-wan, ostrovy v Jihočínském moři, okolí Filipín. To všechno jsou místa, kde se střetávají nároky dvou světových supervelmocí. Na jedné straně stojí Spojené státy, disponující stále ještě nejmohutnější vojenskou silou světa, která ale mnohdy působí rozklíženě a nejistě.

Na straně druhé je překotně rostoucí – a také zbrojící – Čína. Na přelomu minulého a letošního roku z nejvyšších vojenských kruhů jasně zaznělo, že se USA a Čína navzájem považují za potenciálního nepřítele číslo jedna. „Čína v posledních letech významně zefektivnila svou schopnost kontrolovat vlastní teritoriální vody a úspěšně staví vojenskou sílu, která je schopná zabránit jakékoliv cizí síle v získání strategické převahy.“ Tato autoritativní slova nepocházejí z kanceláří čínských píáristů, jakkoliv tak působí. Stojí v nedávné zprávě o strategických poměrech na Dálném východě, kterou vydala hodnověrná organizace RAND Corporation.

Ta od roku 1948 monitoruje globální události a její závěry o nich trvale patří mezi ty nejdůvěryhodnější a nejpřesnější. „Pokud by došlo k válce mezi Čínou a Spojenými státy kdykoliv po roce 2025, USA by v ní nemohly počítat s tím, že nakonec zvítězí,“ tvrdí autoři studie. Pro Spojené státy je tato předpověď nepříjemná, ale logická. V novodobé historii se nikdy nestalo, že by jakákoliv země udržela svou převahu déle než jedno století. Vyprávět by o tom mohla třeba Velká Británie. Ještě na počátku dvacátého století dokázala udržovat svůj hlavní potenciál, námořnictvo, silnější, než byla námořnictva dvou dalších velmocí.

Po první světové válce museli v Londýně se skřípěním zubů přistoupit na paritu právě se Spojenými státy. Po roce 1945 se z Albionu stalo to, čemu velký vojenský teoretik a propagátor námořní moci coby klíčového faktoru ve velmocenské politice Alfred Mahan říkal „mocnost druhého řádu.“ Místo Velké Británie převzaly Sovětský svaz a Spojené státy. Po rozpadu SSSR zůstala Amerika v roli supervelmoci osamocená.

„To, že americké ozbrojené síly neměly potenciálního vyzyvatele ve stejné váhové kategorii, vedlo k tomu, že zakrněly,“ napsal v jednom ze svých pověstně břitkých komentářů bývalý velitel amerického válečného námořnictva admirál Jonathan Greenert. Shodou okolností se právě Greenert, jinak zastánce doktríny, která vidí námořní síly především jako strategické a globální, musel dívat na to, jak Kongres ořezává zbrojní rozpočty.

sinfin.digital