Dlouhý pochod do vesmíru. Čína otestovala raketu

Dlouhý pochod do vesmíru. Čína otestovala raketu

Čína se chystá na náročné vesmírné mise včetně cesty na Mars. Ve čtvrtek proto vyslala do vesmíru nejnovější nosnou raketu Dlouhý pochod 5. Už v září přitom vypustila experimentální laboratoř Tchien-kung 2, z níž by měla vzniknout čínská vesmírná stanice. O měsíc později do ní dorazili dva astronauti na zhruba měsíční pobyt.

Dvacetitunovou stěžejní část modulu Čína vyšle v roce 2018. Celá šedesátitunová stanice by pak měla být v provozu v roce 2022. Předpokládá se, že vydrží alespoň deset let.

Tchien-kung 2, neboli Vesmírný palác, se má stát odrazovým můstkem mise na Mars, která se uskuteční v příštích deseti letech. Nepůjde ale o let s lidskou posádkou. 

V příštím roce bude na Dlouhém pochodu 5 vyslána sonda Čchang-e s robotickým vozítkem, které bude sbírat vzorky povrchu Měsíce.

Velké plány
Peking má ambiciózní vesmírný program, jehož záběr postupně rozšiřuje. Po někdejším Sovětském svazu a po Spojených státech se Čína v roce 2003 stala teprve třetí zemí světa, která dokázala vlastními silami vynést na oběžnou dráhu člověka. V roce 2008 první čínský kosmonaut vystoupil do volného prostoru. Podle odborníků ale čínský kosmický program za americkým a ruským stále ještě zaostává.

Dlouhý pochod 5 je dvoustupňová raketa, která měří 57 metrů a dokáže na nízkou oběžnou dráhu Země vynést 25 tun, na vzdálenější geostacionární dráhu pak 14 tun. Dlouhý pochod 7, který byl doposud nejschopnější čínskou nosnou raketou, nevynesl ani polovinu.

Dlouhý pochod 5 je srovnatelný s americkou nejsilnější nosnou raketou Delta IV, ale nový americký model Space X Falcon Heavy, který má být vyslán do vesmíru ještě letos, bude schopen vynést na nižší oběžnou dráhu dvojnásobek.

Čína ale nehodlá zůstat pozadu. V současné době pracuje na vývoji rakety, která by byla schopna na nižší oběžnou dráhu vynést 100 tun, čímž by se zařadila mezi rakety Saturn 5, které Spojené státy použily k cestě na Měsíc v programu Apollo.