Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Embryo z člověka a prasete. Pomůže zachránit lidské životy?

Embryo z člověka a prasete. Pomůže zachránit lidské životy?

Na poli genetiky nedávno došlo k obrovskému průlomu, který by v budoucnu mohl zachránit spoustu lidských životů. Poprvé v historii se americkým vědcům povedlo vytvořit zárodek, který v sobě nese lidské a prasečí geny. Vědci předpokládají, že odtud už je jen krůček k vytvoření lidských orgánů. 

Vědci vpravili do prasečího embrya lidské kmenové buňky, posléze zárodek vložili do těla prasnice a nechali ho čtyři týdny uzrávat. Od procedury si slibovali, že dojde k vytvoření tělesné tkáně, z níž by se do budoucna dal vypěstovat jakýkoliv lidský orgán.

Experiment, který je výsledkem čtyřletého výzkumu zahrnujícího 1500 prasečích embryí, dopadl úspěšně. Ze zárodku se vyvinuly prekurzory (buněčné typy), z nichž se se vyvíjejí jiné typy buněk, včetně srdce, jater a neuronů. Vzhledem k tomu, že část prasečího embrya tvořily lidské buňky, by se podle vědců mohlo jednat o důležitý krok směrem k vytváření funkčních orgánů složených z lidských buněk uvnitř zvířat, které vyřeší nedostatek lidských orgánů k transplantaci.

Jen o den dříve vyšla jiná studie, v níž mezinárodní tým výzkumníků doložil, že se orgány vhodné k transplantaci dají vypěstovat i v zárodku, který nese částečně geny myši a částečně krysy. Nejprve vytvořili slinivku v krysím embryu, následně transplantovali určitou část z tohoto orgánu, která vylučuje insulin, do myši, která měla cukrovku. Její stav se zlepšil, aniž by došlo k nějaké závažné imunitní reakci. Po pěti dnech mohli vědci vysadit látky potlačující imunitu, myš s normální hladinou cukru v krvi žila další rok. Podle vědců se jedná o další důkaz, že je možná transplantace orgánů mezi různými živočišnými druhy.

Podobné pokusy ale budí pohoršení ze strany profesních organizací i veřejnosti, které je označují za nepřípustné zásahy do vývoje života. Oba vědecké týmy se musely při experimentu obejít bez financí od amerického státu. Odpovědná vládní agentura argumentovala, že lidské kmenové buňky by se mohly podílet na tvorbě prasečího mozku, který by se stal podobnějším tomu lidskému.

Vědci nyní doufají, že průlom ve výzkumu přiměje vládní orgány i běžné občany ke změně postoje k mezidruhovému křížení. „Spousta lidí si myslí, že je to nějaký druh science fiction. Ale stává se to realitou,“ uvedl pro The Washington Post vědec Hiromitsu Nakauchi, který se podílel na jednom z experimentů. 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek