Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Hyperloop by mohl vozit lidi už za tři roky. Brno chystá studii o proveditelnosti potrubní dopravy

Hyperloop by mohl vozit lidi už za tři roky. Brno chystá studii o proveditelnosti potrubní dopravy

Jihomoravský kraj i Brno by chtěly co nejdříve zadat vypracování studie proveditelnosti, která odpoví na otázky ohledně stavby hyperloopu mezi Prahou, Brnem a Bratislavou. Jde o futuristickou podobu potrubní dopravy s rychlostí pohybu až 1200 kilometrů za hodinu. 

Brno podepsalo na konferenci o hyperloopu memorandum o spolupráci s americkou společností Hyperloop Transportation Technolgies (HTT), jež hyperloop vyvíjí, kraj se k němu chce po projednání v radě připojit, řekl novinářům náměstek hejtmana Jan Vitula (TOP 09).

Podle Vituly je cílem Brna a kraje podílet se na vývoji přelomové technologie. "Jsme regionem inovací, sídlem technické univerzity a řady technologických firem a pracovišť. Pokud by na vývoji hyperloopu spolupracovaly, můžou být na špičce vývoje," řekl Vitula.

 

Generální ředitel HTT Dirk Ahlborn v Brně prohlásil, že první pasažéři by se mohli hyperloopem svézt již za tři roky. Příští rok by měla být v USA hotová zkušební trať dlouhá zhruba osm kilometrů. Petr Dvořák z Ústavu fyzikálního inženýrství VUT však brzký termín zkušebního provozu s lidmi zpochybňuje.

"Spíš bych o tom hovořil za pět až deset let, až budeme znát řešení problémů, které se při vývoji takové technologie obvykle vyskytují," řekl Dvořák novinářům.

 

Podle hejtmana Vituly ale ani tak nejde o to, zda nakonec hyperloop bude v Česku fungovat. Důležité je, že při vývoji vzniknou nové technologie, které se mohou uplatnit v úplně jiném nezamýšleném odvětví. "Podobně se to stalo u řady vizionářských myšlenek," poznamenal Vitula.

Studie, jejíž vypracování by mohlo trvat rok, by měla odpovědět na otázku, zda je stavba vůbec technicky reálná, jak by technicky vypadala, a má řešit i otázky právní či majetkoprávní.

 

"Vycházíme z informací, které máme od společnosti HTT. Mluví o tom, že je to jednodušší stavba než dálnice či vysokorychlostní trať. Nezabere tolik pozemků, protože tubus stojí na pilířích. Také se lépe přizpůsobí terénu, i když samozřejmě potom nemůže využít maximální rychlost," řekl Vitula. Na studii se bude podílet jak HTT, tak město a kraj. "Nás by to mohlo stát pět milionů stejně jako město. Ale zatím jde o velmi předběžná čísla, která se ještě mohou změnit," doplnil Vitula.

Studie proveditelnosti by také mohla říct, kdo by měl trať stavět – zda by se to vyplatilo veřejnému sektoru, protože hyperloop může být ekonomicky výhodnější než konvenční železnice či dálnice, nebo zda by ho měl stavět soukromník.

 "Je to zelený způsob dopravy, která vyrobí víc energie, než spotřebuje. Všechna veřejná doprava je dnes prodělečná, my věříme, že tato doprava bude výdělečná," řekl Ahlborn.

Doprava pomocí hyperloopu spočívá v pohybu přetlakových kapslí potrubím, v němž je vysátý vzduch, tedy ve vakuu. Do pohybu je dostávají elektrické motory a de facto v potrubí levitují. Aktuálně vyvíjený koncept představil před čtyřmi lety Elon Musk.

Aby se stavba hyperloopu vyplatila, musí jí využívat dost lidí, kterým taková doprava musí být příjemná. "Není problém se pohybovat tak vysokou rychlostí, ale problém je zrychlení a jízda v zatáčkách. Ty proto musí mít velký poloměr a kapsle v nich může jet jen kolem 300 kilometrů za hodinu," vysvětlil Dvořák.

Podle HTT může hyperloop obsluhovat nejen vzdálená centra, ale i příměstské oblasti, kde se nerozjede na maximální rychlost. Energetická náročnost není zdaleka taková jako například u konvenčních vysokorychlostních vlaků.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek