Konec bankovek. Švédsko chce zavést digitální měnu

Konec bankovek. Švédsko chce zavést digitální měnu

Švédská Riksbank útočí ve světě financí na další prvenství, digitální měnu zatím žádná jiná centrální banka nezavedla. Stockholm tak reaguje na stále menší počet transakcí v hotovosti. Byla to při tom právě Riksbank, která jako první na světě vytiskla papírové bankovky. 

Banka nyní spouští projekt, který má zjistit, jak by digitální měna vypadala a jaké případné problémy by ji mohly čekat. Vedení doufá, že rozhodnutí o vydávání digitální měny, které říká ekrona, přijme do dvou let.

„Je to stejně revoluční, jako byla papírová bankovka před 300 lety. Co to znamená pro měnovou politiku a finanční stabilitu? Jak ji navrhneme: jako dobíjecí kartu, aplikaci nebo nějaký jiný způsob?" řekla listu Financial Times viceguvernérka banky Cecilia Skingsleyová. Zdůraznila však, že Riksbank považuje digitální měnu za doplněk k bankovkám a mincím, nikoliv za jejich kompletní náhradu.

„Je to stejně revoluční, jako byla papírová bankovka před 300 lety."
Cecilia Skingsleyová, viceguvernérka banky

Centrální banky po celém světě se teprve začaly potýkat s potenciálními přínosy a problémy digitálních měn, jako je například bitcoin. Riksbank ale byla nucena začít jednat, protože ve Švédsku se dramaticky snížilo využívání hotovosti. Od roku 2009 počet bankovek a mincí v oběhu ve Švédsku klesl o 40 procent.

Bitcoin
Bitcoin je digitální měna, kterou v roce 2009 vytvořil Satoshi Nakamoto. Je jedinečná tím, že není závislá na důvěře v jejího vydavatele. Je plně decentralizovaná. Nikdo tak měnu nemůže ovlivňovat nebo padělat. Pro provádění transakcí se využívá distribuovaná databáze napříč body peer-to-peer sítě.

Riksbank stejně jako další centrální banky již poskytuje elektronické peníze prostřednictvím účtů bankám a clearingovým organizacím. Jednotlivcům však poskytuje pouze bankovky a mince.

Zatím není jasné, jak by měla digitální měna fungovat. Zda jednotlivci budou mít účet u centrální banky a zda budou transakce sledovatelné, na rozdíl od hotovosti. Otázkou také je, jestli budou digitální peníze úročeny. Skingsleyová osobně upřednostňuje způsob, který by byl nejvíce podobný bankovkám a mincím. To by znamenalo, že digitální měna by úročena nebyla. Současně však dodává, že stát nemá zájem napomáhat nelegálním aktivitám, což naznačuje, že určitá forma sledovatelnosti by existovala.

Banka také bude muset zvážit otázku finanční stability, například zda digitální měna bude nebo my mohla konkurovat vkladům komerčních bank. Skingsleyová se obává, že v době finanční nestability by mohli občané převádět peníze na státem podporovaný elektronický systém, což by výrazně zvýšilo nestabilitu.

Je také potřeba zvážit typ technologie pro digitální měnu. Pozornost přitahuje hlavně takzvaný blockchain, což je komplexní sada algoritmů, které umožňují, aby digitální měny byly obchodované a ověřené sítí počítačů bez centrální evidence. Čtyři největší centrální banky na světě se nedávno spojily, aby vyvinuly vlastní formu digitální hotovosti, dodal list Financial Times.