Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Malí zelení mužíčkové jsou ještě v nedohlednu." Říká o objevu NASA pro INFO.CZ publicista Toufar

„Malí zelení mužíčkové jsou ještě v nedohlednu." Říká o objevu NASA pro INFO.CZ publicista Toufar

Nový objev sedmi planet obíhajících kolem trpasličí hvězdy nazvané Trappist 1 zaujal také předního českého publicistu, věnujícího se problematice vesmíru, Pavla Toufara. Pro zpravodajský portál INFO.cz vysvětlil, o jak velký objev se jedná a na čem závisí šance objevit život v soustavě.

Pavel Toufar zkraje přesně vymezil, o jakém objevu vlastně tým astronomů na tiskové konferenci NASA hovořil. „Nově objevená hvězdička v souhvězdí Vodnáře – Trappist 1 je od nás vzdálená čtyřicet světelných let. Označuje se jako červený trpaslík - nikoliv podle toho britského sitcomu, ale jde o označení pro poměrně malou a relativně chladnou hvězdu. Vědci přesněji řekli, že na třech z těch sedmi objevených planet by mohly být podmínky podobné jako na naší Zemi, to znamená, že by tam mohla být voda. Kde je voda, tam by mohl být život. Ale vše je to podmiňovací, mohl být,“ upozornil hned v úvodu publicista.

„Pro vznik života je potřeba tak složitých podmínek, tak složitých okolností. My to vidíme i na naší Zemi. Země kdyby byla o pár kilometrů blíž Slunci nebo naopak dál, tak už by se vznikem života byl problém. Problém by byl, kdyby neměla magnetosféru, to znamená, že by na zemský povrch dopadalo zhoubné kosmické záření, prudká radiace. Ty všechny souvislosti nás ještě nevedou k tomu optimismu, abychom říkali, že na dávnou otázku, kterou se všichni trápíme, už máme odpověď,“ mírnil nadšení Pavel Toufar.

V novém kosmickém objevu je podle jeho slov skryta i jistá dávka filozofie. „Je to ta nerudovská otázka, kdy žáby hledíc k nebi říkají: ‚Jsou-li tam žáby taky.‘ A my stále říkáme: ‚Jsou-li tam podobné bytosti jako člověk také.‘ Malí zelení mužíčkové jsou ještě v nedohlednu, ale přání stále existuje. Podobné objevy pak nejen že rozšiřují vědecké poznání, že rozšiřují pohledy astronomie, ale rozšiřují i naše pohledy a poznání toho, kde jsme se narodili, kam se můžeme dostat, zdali existují mimozemské civilizace… Jsou to otázky, zatím filozofické. Ovšem s postupující vědou, díky Hubbleovu teleskopu a brzy už také díky teleskopu Jamese Webba, by se mohly dostat do oblasti posunování bariér vědy a to je velmi zajímavé,“ podotkl Toufar.

O jak významný objev se jedná, nelze říci tak docela jednoduše. „Pokud to budeme srovnávat s historií astronomie, tak objev exoplanet, tedy planet u jiných nebeských těles mimo naši planetární soustavu, už není nic výjimečného. Exoplanet byla díky moderní technice, a především pak díky Hubbleově teleskopu, objevena celá řada. Ale tento objev je daleko zajímavější, protože poprvé je kolem nově objevené hvězdy, toho malého studeného sluníčka kdesi čtyřicet světelných let od nás, tak početná soustava planet. To ještě nalezeno nebylo. Sedm planet na poměrně blízkých drahách, kroužících kolem tohoto dalekého slunce, to je novinka,“ poznamenal publicista.

Vše má ale druhou, klíčovou rovinu, o které rozhodne čas a další výzkum. „Není to ale natolik převratná novinka, abychom ji označili třeba za milník astronomie. To by bylo, kdybychom skutečně zjistili, že na některé z těch tří – jak předpokládáme – planet, skutečně jsou rozvinuty takové podmínky, že tam buď vznikl - nebo vzniká - mimozemský život. Protože problém mimozemského života je stále velkou záhadou. Jsou lidé a vědci, kteří tvrdí, že život je něčím výjimečným, neopakovatelným. Ale nutno říct, že to je velmi pesimistické, a že lze předpokládat, že život není ve vesmíru zase tak výjimečný. Jde jenom o to ho někde najít a potom, aby ty životy, které mají samozřejmě svůj začátek a konec, aby se někde setkaly,“ uzavřel Pavel Toufar.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek