Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Oplodnění bez spermií a vajíček. K početí může stačit kožní buňka

Oplodnění bez spermií a vajíček. K početí může stačit kožní buňka

Není to ještě ani čtyřicet let, co se narodilo první dítě ze zkumavky. Asistovaná reprodukce od té doby učinila velký pokrok a neustále posouvá své hranice. V budoucnu by k oplodnění nemuseli budoucí rodiče v laboratoři odevzdávat sperma a vajíčka. V Japonsku se loni povedlo úspěšně odchovat myš z embrya, které bylo vypěstováno z kožních buněk jejích rodičů. Vědci věří, že techniku budou jednoho dne schopní aplikovat i na lidi.

Když se nyní páru nedaří počít dítě, může podstoupit asistovanou reprodukci, která spočívá v umělém oplodnění vajíčka v laboratoři a jeho následném vložení do ženské dělohy. Buď jsou donátory vajíček a spermií sami budoucí rodiče, nebo někdo z dárců.

Nová metoda, kterou vědci prozatím testují pouze na zvířatech, k procesu oplodnění nepotřebuje ani vajíčka, ani spermie. Dokáže si je vyrobit například z kožních buněk, které přeprogramuje, aby se chovaly jako embryonální kmenové buňky, z nichž následným procesem vytvoří jakousi univerzální kmenovou buňku a z té pak vyprodukuje vajíčka a spermie nutné ke vzniku nového života.  

Alternativní metoda asistované reprodukce by do budoucna mohla pomoci těm párům, které nejsou schopné darovat vajíčka nebo spermie pro umělé oplodnění a nechtějí se spoléhat na cizí dárce. Podle profesora Alana Trounsona, jednoho z největších světových odborníků, by metoda také odbourala nutnost podávat ženě vysoké dávky medikamentů, které napomáhají tomu, aby její tělo přijalo oplodněná vajíčka. Metoda také otevírá možnost mít vlastní biologické děti pro homosexuální páry či lidi, které léčba rakoviny připravila o životaschopné spermie či vajíčka.

V praxi by to například mohlo vypadat tak, že si dítě pořídí žena, která žije sama. Metoda ale s sebou nese určitá rizika. Podle právničky Soniy M. Suterové z Univerzity George Washingtona se může stát, že se budou rodit děti s menší genetickou rozmanitostí, která může zvyšovat riziko postižení či nějaké nemoci.

Vedle biologických překážek se vědci musí do budoucna popasovat také s těmi právními a etickými. Komplikace by mohlo způsobovat pravidlo „14 dnů“, které umožňuje uchovávat zárodek v laboratoři pouze dva týdny či obavy z hrozícího zneužití genetického materiálu. Někdo by například mohl do laboratoře přinést odloupnutou kožní buňku jiného člověka bez jeho vědomí, což by soudům následně komplikovalo vynášení rozsudku o otcovství takto narozeného dítěte. Nová metoda asistované reprodukce by tedy s nejvyšší pravděpodobností vyžadovala úpravu stávajících právních norem.  

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek