Policie a sociální sítě. Zjistěte, koho a co hlídají tajné programy

Policie a sociální sítě. Zjistěte, koho a co hlídají tajné programy

Na tomto softwaru policisté v zahraničí nešetří. Analyzuje sociální sítě, chování jejich uživatelů, odhaduje, jaká je pravděpodobnost, že na svolané demonstraci vypuknou nepokoje. Jak takové programy fungují a kdo na nich nejvíce vydělává?

Louisville v americkém státě Kentucky bylo jedním z měst, ve kterém se krátce po zvolení Donalda Trumpa strhla vlna protestů. Převážnou většinu z nich aktivisté svolávali na sociálních sítích. Vybírali trasu pochodu, ladili protestní plakáty, šířili akci mezi své přátelé a jejich známé. 

S tím jak rostl počet nahlášených účastníků, rostl i zájem místní policie. Ta totiž událost na Facebooku po celou dobu sledovala. Investice, které do monitoringu vkládá, v posledním roce stouply o desítky procent. Místní média odhadují, že v přepočtu zhruba o 3,5 milionu korun.

Díky programu texaské společnosti SnapTrends dokáží strážníci sledovat konverzace na téměř všech používaných platformách. Na Facebooku, Twitteru, Snapchatu, Instagramu a dalších. Software vytváří ucelenou databázi, která obsahuje informace od asi deseti milionů uživatelů a stále roste. Registruje jejich pozici, události, na které se chystají, slova, která používají. Podle toho předpovídá jejich chování. Policie věří, že tím zajišťuje bezpečnost lidí. Obyvatelé zase tvrdí, že tím policie porušuje jejich právo na soukromí.

„Tento software jsem potřeboval, abych se ujistil, že jedna skupina demonstrantů nevyhrožuje jiné skupině, která využívá demokratických práv občanů této země,“ řekl v reakci na kritiku ředitel policie v Louisville Steve Conrad. Svou pozici oddělení bránilo i na svém facebookovém profilu.

Kritika odborníků

Pro vytipovávání obyvatel, které bude program sledovat, ale v tuto chvíli louisvillská policie nemá žádná oficiální pravidla, uvádí rozhlasová stanice WFPL. Odborníci na soukromí uživatelů a právníci tak upozorňují na to, že může jít o porušování základních svobod, pokud nejde o podezřelé. „Je to napadání svobody slova a dalších práv, pokud veškerá data na sociálních sítích monitoruje policie,“ říká Jeremie Scott z Centra pro ochranu elektronických informací ve Washingtonu D.C.

Stejné služby, jen od jiných společností (Geofeedia, Dataminr), si kupují i další policejní stanice. Podle průzkumu organizace Brennan Center for Justice za ně v posledních letech utratily na 120 milionů korun. A stejně jako v Louisville pro jejich používání nemají jasná pravidla.