Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Rakovina vás zabije, i když žijete zdravě. Vědci zjistili proč

Rakovina vás zabije, i když žijete zdravě. Vědci zjistili proč

Nekuřte. Nevystavujte se příliš sluníčku. Nejezte uzeniny. Po desetiletí nám doporučovali, abychom se vyhýbali všem možným druhům jedovatých látek, protože můžou způsobit rakovinu. Podle nejnovější vědecké studie nám takové jednání nemusí vůbec pomoci, protože většinu druhů rakovin způsobuje ještě něco zcela jiného, co sami nemůžeme nijak ovlivnit.  

Zhruba dvě třetiny rakovinového bujení nezpůsobuje vliv prostředí nebo dědičné faktory, nýbrž náhodné chyby v DNA, zjistili výzkumníci z Univerzity Johna Hopkinse.

„Většinu času nezpůsobují tyto mutace žádnou újmu,“ vysvětlil pro Bloomberg Bert Vogelstein, jeden ze spoluautorů výzkumu. „Obvykle se škodlivé změny odehrávají na nedůležitých místech v lidské DNA, ale někdy se vyskytnou v genech, které pohání rakovinu,“ dodal.    

Vogelstein spolu s Cristianem Tomasettim své závěry zakládají na výzkumu výskytu rakoviny v 69 zemích světa, které mají dohromady zhruba pět miliard obyvatel. Navzdory rozdílným životním prostředím našli výzkumníci silnou souvislost mezi rakovinou a buněčným dělením. Zjednodušeně řečeno, čím více se nějaký typ buňky v lidském těle dělil, tím větší byla pravděpodobnost, že se vyvinul v rakovinu.

Výzkumníci odhadují, že zhruba 66 % genových mutací, které mohou za nádorové bujení, jsou zapříčiněny náhodnými vadami v procesu buněčného dělení. V 29 % případů může za rakovinu nějaký faktory z životního prostředí a pouze 5 % onemocnění je dědičných.   

Vogelstein přitom odhaduje, že podíl genových mutací na výskytu rakoviny se bude ještě zvyšovat. „Jak lidé stárnou, jejich buňky se více dělí, a tím se zvětšuje riziko náhodných vad při buněčném dělení,“ říká odborník.

Špatné geny hrají například velkou roli ve výskytu adenokarcinomu neboli rakoviny plic. Drtivá většině zhoubného nádorového bujení lze předejít tím, že člověk nekouří či se vyhýbá zakouřeným prostorám. Někdy však prevence nemusí stačit. Vogelstein s Tomasettim zjistili, že v takřka 90 % zkoumaných případů zhoubné bujení vzniklo kombinací vlivu prostředí a náhodných chyb v buněčném dělení.  

V 90 % procentech případů tedy lze rakovině plic předejít, protože abyste jí onemocněli, musí se přidat ještě genetická chyba. Odborníci z toho vyvozují, že pokud se tedy odstraní jeden z faktorů – vliv prostředí – pacient by vůbec nemusel onemocnět rakovinou. Zjištění, že za rakovinu může částečně chyba v buněčném dělení, by proto dle nich neměla vést ke snižování důležitosti prevence, která zrovna v tomto případě spočívá v nekouření.

Ale pokud u vás přece jenom rakovinu najdou, neobviňujte se. „Výsledky našeho výzkumu umožní lidem necítit se špatně kvůli tomu, že mají rakovinu. Ti, kteří udělali pro prevenci všechno, ale stejně onemocněli, by měli vědět, že ke zhoubnému nádorovému bujení v jejich těle může dojít bez ohledu na to, co pro své zdraví učinili,“ uzavřel Vogelstein.

Prezidentské volby 2018 se blíží. Komplexní zpravodajství můžete sledovat zde>>>