Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Uber by se měl místo porušování zákona snažit o jeho změnu,“ říká spoluvlastník Liftaga Ondřej Krátký

„Uber by se měl místo porušování zákona snažit o jeho změnu,“ říká spoluvlastník Liftaga Ondřej Krátký

Společnost Liftago na českém trhu funguje tři roky a podobně jako její konkurent Uber umožňuje přepravu lidí prostřednictvím mobilní aplikace. Podle spoluvlastníka a ředitele růstu platformy Liftago Ondřeje Krátkého je však mezi nimi rozdíl v tom, že Uber nehraje podle pravidel. „Já nebudu dělat to, co dělá Uber, který nechá své řidiče ve smlouvě podepsat, že jsou taxikáři a pak všude tvrdí, že to je spolujízda. My naopak potřebujeme, aby ta spolujízda byla v budoucnu do zákona zahrnutá a my ji mohli dělat podle pravidel,“ řekl v rozhovoru pro INFO.CZ. Jak se Liftago od svého založení posunulo a proč přirovnává Uber ke klobásám ze supermarketu?

Liftago začalo fungovat v roce 2013. Jak jste se od té doby posunuli?

V roce 2013 jsme vydali úplně první verzi, která ale totálně selhala. Museli jsme jí předělat a novou jsme spustili na přelomu let 2013 a 2014. Zájem a spokojenost uživatelů sledujeme až od roku 2014. Předtím jsme se v tom docela plácali.

Od té doby se ale posouváme mílovými kroky. Na začátku 2014 jsme svezli 10 tisíc pasažérů měsíčně, ke konci roku 2015 40 tisíc a teď už je to asi přes 100 tisíc lidí. V současnosti nás hodně posouvá dál firemní klientela. U té jsme trochu zaspali a začali jsme ji dělat pozdě, ale dnes už nám zvyšuje množství zákazníků.

V současnosti se tedy snažíte posunout díky firmám?

Ano, teď míříme na firmy. Začátkem roku jsme chtěli připravovat rozšíření do Maďarska, do toho se nám ale rozjela firemní klientela a my jsme stáli před otázkou, zda ztrácet čas fundraisingem mezi investory, abychom mohli Maďarsko spustit, nebo si na to vydělat. A zvolili jsme druhou variantu. Dnes registrujeme asi dvě firmy denně, což je velká rychlost. Chceme náš model směřovat k tomu být profitabilní firma, a ne to financovat penězi investorů jako dosud.

Dnes mohou vaše služby využít lidé v Praze, Brně, Ostravě a Bratislavě. Kde se vám daří nejvíc?

Určitě se nám daří nejvíc v Praze. Ta nám dělá asi 90 procent všech jízd. Ale když to srovnám s Brnem a Ostravou, tato města se nám rozjela de facto sama, ani jsme je nemuseli moc podporovat. Tam to začalo fungovat v podstatě organicky. 

Říkal jste, že jste chtěli Liftago rozšířit do Maďarska. V jaké fázi příprav jste?

Teď řešíme, kdy se do toho pustit a kdy si na to vyděláme sami, nebo kdy si na to seženeme investora. To je dilema, kterým se budeme zabývat v dohledné době.

Spoluzakladel a ředitel růstu Liftaga Ondřej Krátký se spoluzakladatelem a ředitelem Liftaga Jurajem AtlasemSpoluzakladel a ředitel růstu Liftaga Ondřej Krátký se spoluzakladatelem a ředitelem Liftaga Jurajem Atlasemautor: Ondřej Krátký

Proč právě Maďarsko?

Protože s taxislužbami to tam je špatné a zároveň je tam díra na trhu poté, co byl vyhnán Uber.

V čem se maďarské prostředí liší od České republiky?

My jsme služba, která je daleko lepší pro řidiče. Sázíme na to, že pokud budou spokojení řidiči, tak budou spokojeni i zákazníci. V Čechách to funguje velmi dobře a v podstatě nás to chrání od konkurence. Což je výhoda, kterou na novém trhu mít nebudeme.

A co se týče legislativy?

Legislativní prostředí tam není zrovna jednoduché, protože dnešní regulace v Maďarsku neumožňuje dispečinku nebo aplikaci dávat pasažérům nabídku řidičů. To tam dnes není a chceme to tam postupně dostat, protože zákazníci budou rádi, pokud si budou moct taxíka vybrat.

Říkal jste, že Liftago funguje tak, že je pro spokojenost zákazníka důležitá spokojenost řidiče. V čem mu konkrétně pomáháte?

Řidič má přes Liftago možnost zákazníkovi nabídnou tarif, který má na taxametru, a soutěžit tak s nabídkou ostatních řidičů. Vytváříme tím konkurenční prostředí, řidič má však zároveň možnost reflektovat, jaké bude mít daná zakázka náklady. To znamená, že když je od vás daleko, nabídne vám vyšší cenu. Když je blízko, nebo jede vaším směrem, tak vám dá zase nižší tarif. To znamená: on je spokojený, vy jste spokojená. Tak je nastavený ten náš byznys model. Není to primárně o té technologii.

Už dříve jste zmiňoval, že chcete směřovat i do Bukurešti. Tam jste v jaké fázi?

To je trh, který je v pořadí. V posledním půlroce jsme zkoumali evropské trhy, které by pro nás byly příhodné. A došli jsme k Maďarsku a následovala Bukurešť. V Bukurešti je v podstatě nelevnější trh v Evropě, kde taxík stojí třetinu toho, co u nás. Je tam ale problém s kvalitou, protože když jdete dolů s cenou, kvalita trpí a způsobuje to podvody. Ten trh je navíc třikrát větší než u nás. To pro nás byly dva zásadní momenty, které signalizují, že se tam můžeme uplatnit – zlepšit kvalitu a zároveň dělat větší byznys než tady. Česko je totiž relativně malé, ale zároveň je tu obrovská konkurence. Když se nám daří i za podmínek takové konkurence, tak proč bychom to nemohli zkusit někde jinde.

Proč s Liftagem nemíříte také na západ?

Je to jednoduché. Náklad na získání zákazníka je směrem na západ několikrát vyšší. S tím, odkud pocházíme, by to byl špatný finanční krok.

Tady není jiný subjekt, který by měl na to, platit pokuty a právní služby řidičům jako Uber. Je to geniální byznysová strategie. My jsme pro ně nepohodlní, protože ukazujeme, že to jde dělat i legálně.

Jak vnímáte současnou debatu o sdílených službách v Česku? Narážím na to, že na jedné straně se hovoří o tom, že by se sdílené ekonomice měl dát prostor, na straně druhé ale města jako Praha nebo Brno přitvrzují boj proti Uberu.

Sdílená ekonomika je krásná nálepka. Je to termín, který ale nikdo neví, co znamená. My se na národní úrovni i na úrovni měst snažíme vysvětlovat, co jsme a jaká část našeho byznysu je ta sdílená a jaká je jen ten tvrdý byznys. Děláme to ve stylu „Mirek Dušín“. Díky tomu nejsme moc vidět a nezískáváme tím tu pozornost. Alespoň tak ale můžeme regulátorovi vysvětlit, že v tisícovce našich řidičů je třetina těch, kteří si vydělávají jen přes nás a jsou na full-time; třetina řidičů, kteří si tak vyplní místo v autě; a třetina jsou „přivýdělkáři“, kteří si vyjedou ve čtvrtek a pátek přivydělat pár tisícovek k jinému zaměstnání. Ale všichni mají licenci, všichni mají taxíka a všichni jsou označení.

Pro Uber naopak jezdí řidiči bez licencí. V tom se tedy od Uberu lišíte?

Ano. Je to jednoduché. Nás, Uber, ani dispečink zákon nezná. Takže si de facto můžeme dělat, co chceme. My ale chceme být pro řidiče dobrá služba, proto je na rozdíl od konkurence nemystifikujeme v tom, co potřebují, aby si mohli přivydělávat nebo vydělávat komerční přepravou. Dnes na to potřebují spoustu věcí od taxametru, přes označení auta až po licenci. My za volant amatéra nepustíme, protože by ho ten úředník trestal a byl by na tom bitý jen ten řidič.

Před dvěma týdny označil primátor Brna službu Uber za nelegální. Dáváte tedy tamním úředníkům za pravdu?

Současná situace hodně tlačí na mediální schopnosti regulátorů, kteří nikdy nebyli moc schopní vysvětlit, co a proč dělají. A když jen vyšlou signál, že tohle není legální, budou se na ně lidi obracet a stěžovat si, proč bojují proti moderním technologiím. Oni proti tomu ale nebojují. Musí však zajišťovat dodržování pravidel, která tu dnes jsou. Jen se snažím vysvětlit podstatu, že místo porušování zákonů by se měl Uber snažit o jejich deregulaci.

My se snažíme změnit ty zastaralé části zákona – typicky taxametr nebo papírové účtenky, aby to měl řidič jednodušší a levnější. Ale než bude regulace modernější, musíme respektovat zákony, které tu dnes jsou. Já nebudu dělat to, co dělá Uber, který nechá své řidiče ve smlouvě podepsat, že jsou taxikáři a pak všude tvrdí, že to je spolujízda. My naopak potřebujeme, aby ta spolujízda byla v budoucnu do zákona zahrnutá a my ji mohli dělat podle pravidel.

A podle Vás se o to nesnaží?

Neslyšel jsem o tom. Respektive lobbistické aktivity tam jsou, zároveň si jsou ale moc dobře vědomi toho, že to bude trvat rok dva. Do té doby budou pravidla porušovat. Tady není jiný subjekt, který by měl na to, platit pokuty a právní služby řidičům jako Uber. Je to geniální byznysová strategie. My jsme pro ně nepohodlní, protože ukazujeme, že to jde dělat i legálně. Oni té globality dosáhli díky tomu, že se nenechali omezovat zákony. Za to přesahování zákonného rámce však nejsou postihováni oni, ale jejich řidiči. Když se mě lidi ptají, proč to tedy lidé používají, když je to tak škodlivé, odpovídám jim, že to je jako s klobásami ze supermarketu – není to dobré, ale je to laciné, a proto to lidé budou kupovat. A Uber má navíc výhodu, že má krásnou aplikaci, která je skvělá.

Vnímáte to tak, že boj měst proti Uberu může Liftagu pomoci zbavit se konkurence?

Já bych měl daleko větší radost, kdyby se místo lobby, PR, mediální síly a financí, které dnes Uber věnuje zachování statusu quo, víc snažil o deregulaci. Všichni si uvědomují, že změny potrvají rok dva a jediný Uber bude do té doby pravidla porušovat, aby si získal tržní výhody. Ale to je naše byznysová záležitost a je jasné, že pasažér to bude hodnotit podle toho, jak ta aplikace funguje z jeho strany. My se snažíme naše návrhy do budoucích zákonů prosadit. Než ale vzniknou, budeme současné zákony respektovat, jinak bychom ohrozili naše řidiče.

Říkáte, že za rok dva přijdou změny. Co přesně se chystá?

Začátkem příštího roku vstoupí v platnost EET pro komerční přepravu, tedy i pro taxikáře. My se do té doby budeme snažit, aby bylo možné se přes aplikaci napojit na stát a rovnou mu informace předávat, aniž by řidič musel kupovat nějakou pokladnu, tisknout účtenky, zdržovat zákazníky ve voze a zvyšovat si tím náklady. Tak má vypadat ta optimalizace. Aplikace přitom umí víc než klasický taxametr. Dnes musí řidič tu částku přeťukávat z taxametru do aplikace, aby mohl zákazníkovi poslat účtenku online. Tak by to být vůbec nemuselo a snažíme se, aby to do budoucna zmizelo.

Evropská komise a i koordinátor digitální ekonomiky Tomáš Prouza volí na rozdíl od magistrátů cestu deregulace – tedy uvolňování podmínek sdílené ekonomiky, a ne jejich zpřísňování. Vidíte v nich podporu?

Já souhlasím s pozicí Úřadu vlády, který prosazuje sektorovou deregulaci. To znamená, že nejde říct, že tu je sdílená ekonomika a stejná pravidla budou platit pro zahrádkáře, taxikáře i Airbnb. To nejde, protože jednotlivá odvětví mají svá specifika. Na druhou stranu to, co se Evropská komise snaží klasifikovat, se opět týká jen nás – platforem, ale ne jednotlivých podnikatelů, které stát už dnes nějak reguluje. Je proto potřeba rozlišit přístup k podnikateli, přivýdělkáři a pak k té platformě.

Spolupracujete v tomto ohledu s Úřadem vlády?

Ano. Zrovna včera jsem tam byl. Myslím si, že úředníkům budou chybět informace. Každý z dotčených subjektů by měl mít povinnost jim potřebná data poskytnout. My jsme na konci loňského roku vládě předali anonymní data o tom, kolik hodin a jak velká část řidičů na naší platformě jezdí. Mohou si tak udělat obrázek o tom, kolik procent tvoří řidiči, kteří to mají jako přivýdělek a kolik výdělek. Podle mých informací je ale od našich konkurentů nedostali. 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek