Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

5 osudových Hitlerových žen. Tři z nich spáchaly sebevraždu

5 osudových Hitlerových žen. Tři z nich spáchaly sebevraždu

Adolf Hitler vedl v očích veřejnosti téměř asketický život. Veřejně proklamoval, že jeho jediným zájmem je Třetí říše, proto se ani nechtěl ženit a po jeho boku se na oficiálních akcích neobjevovala žádná žena. Ty ale v životě führera hrály důležitou roli, která měla zůstat veřejnosti skrytá. Velkou část Hitlerových osudových žen ale blízký vztah k vůdci stál život.

Žena, která zplodila tyrana

Adolf Hitler se pravděpodobně narodil ze sňatku dvou příbuzných. Jeho otec Alois Hitler byl nemanželským dítětem. Podle některých teorií byla jeho manželka Klára Pölzelová buď jeho přímou neteří, nebo sestřenicí z druhého kolena.

Adolf Hitler se narodil jako třetí společné dítě Kláry a Aloise, kteří měli celkem šest dětí. Dospělosti se dožil ale jen Adolf a jeho nejmladší sestra Paula. Budoucí nacistický tyran měl jako nejstarší a jediný syn jít v otcových stopách a následovat ho v kariéře celníka. To ale umělecky založený Adolf odmítnul a odešel do Vídně.

Zde se neúspěšně pokoušel dostat na umělecké školy, kde ho ale prý kvůli nedostatku talentu odmítali. V té době ho údajně matka značně podporovala nejen psychicky, ale i finančně. Na rozdíl od otce měla pochopení pro umělecké sklony svého syna a ten ji za to prý miloval. Když v roce 1907 zemřela na rakovinu prsu, Hitlera to zdrtilo.

Utajená sestra Wolfová

Jediným vlastním Hitlerovým sourozencem byla nejmladší sestra Paula. Jejich otec Alois zemřel v roce 1903 zřejmě na infarkt, matka ho následovala o čtyři roky později. Sourozenci Hitlerovi tak zůstali poměrně brzo bez rodičů a dostávali od státu sirotčí penzi.

Hitlerova sestra pracovala jako sekretářka a od smrti rodičů Adolfa moc často nevídala. V roce 1930 ale náhle přišla o zaměstnání, když její šéf zjistil, čí je příbuznou. V té době byl už Hitler aktivním členem a řečníkem NSDAP. Své sestře prý posílal od té doby finanční podporu a doporučil jí, aby žila pod pseudonymem Wolfová.

S Hitlerem se prý stýkala velice omezeně, i když byla jeho poslední žijící pokrevní příbuznou. A přestože ji po válce zatkla americká armáda, po sérii výslechů ji propustili a Paula se vrátila ke svému běžnému životu. I nadále ale žila pod pseudonymem a zemřela v zapomnění v Berchtesgadenu v roce 1960. Podle některých výpovědí byla naprostým opakem svého tyranského bratra.

K neteři Geli se choval majetnicky

Geli Raubalová byla dcerou nevlastní Hitlerovy sestry a tudíž vůdcovou nevlastní neteří. Byla o 19 let mladší než Adolf a pojil je prý zvláštní vztah. Hitler se s ní začal stýkat od roku 1928, když se mu jeho sestra začala v Mnichově starat o domácnost.

Geli bylo tehdy dvacet let a ráda prý strýčka doprovázela do společnosti. Brzy jí ale začalo vadit, že se chová majetnicky a nepřeje si, aby se stýkala s jinými muži. Zdá se, že Hitler byl do své neteře, která mu říkala Strýček Alf, zamilovaný.

V roce 1931 už Geli nevydržela žít ve zlaté kleci a zastřelila se. Přesto existují spekulace, že Geli zabil i sám Hitler.

Oddaná Eva trpěla nezájmem

Jedinou ženou, které se nakonec podařilo vehnat Hitlera do chomoutu, byla Eva Braunová. Asistentka ve fotografickém ateliéru se poprvé setkala s Adolfem při práci v roce 1929.

Pár se od té doby stýkal, nicméně pro veřejnost musel Hitler zůstat oddaným vůdcem Říše, jehož pozornost nerozptyluje žádná žena. Bál se také, že jako zadaný by mohl ztratit část voliček. Eva se proto nikdy neobjevila po Hitlerově boku na oficiálních událostech.

Byla zřejmě také částečně psychicky labilní, velice trpěla neustálým skrýváním a Hitlerovou vytížeností, což vyústilo v několik nezdařených pokusů o sebevraždu. V březnu 1945 se připojila v berlínském bunkru ke skrývajícímu se Hitlerovi. Někteří popisují, že tady byla i navzdory okolnostem velice šťastná, protože mohla být Adolfovi nablízku a nemusela mít strach, že by je odhalila veřejnost. 29. dubna 1945 se navíc Evě povedlo to, o čem roky jen snila, po krátkém obřadu se z ní stala Eva Hitlerová. Následující den společně s Adolfem spáchala sebevraždu.

První žena Říše pojmenovala děti po Hitlerovi

Přestože Hitler neměl žádnou oficiální partnerku, chtěl Němcům poskytnout příklad správné árijské ženy. Tou se stala žena ministra propagandy Magda Goebblesová. První dáma Třetí říše měla celkem sedm dětí. Nejstaršího syna z nevydařeného manželství s obchodníkem Güntherem Quandtem a šest dětí s Josephem Goebblesem. Na oslavu Hitlera jména všech Goebblesových dětí začínala písmenem H.

Magda měla zřejmě na Hitlera značný vliv. Když se její muž zamiloval do české herečky Lídy Baarové a rozhodl se utéct od rodiny, přišla Magda za Hitlerem, aby si na svého muže stěžovala. Hitler nemohl dopustit, aby před veřejností padl obraz „ideální árijské rodiny“ Gobblesových a poručil svému ministrovi, aby vztah s herečkou ukončil a zůstal s rodinou.

Také Goebblesovi se skrývali na konci války v berlínském bunkru společně s Hitlerem. Když začala být situace beznadějná a vůdce začal uvažovat o sebevraždě, prosili ho Goebblesovi, a hlavně prý Magda, aby vše zvážil a pokusil se ještě z obléhaného Berlína uprchnout. Hitler odmítnul. Goebbles mu přísahal věrnost a rozhodl se, že zůstane po jeho boku. To ovšem znamenalo rozsudek smrti jak pro Magdu, tak všech jejich šest dětí. Podle některých konspirací byl prý vztah Magdy a Adolfa navíc víc než přátelský. Některé z Goebblesových dětí prý tak mohlo být Hitlerovo.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek