Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

5 umělců, kteří se nezalekli nacistů. Někteří za to zaplatili životem

5 umělců, kteří se nezalekli nacistů. Někteří za to zaplatili životem

Hrdinové a zbabělci. Černobílé rozdělení charakterů podle toho, jak se čeští herci zachovali za nacistické okupace, pokulhává. Nový seriál Bohéma ukazuje hlavně ty, kteří kvůli zachování bezpečí sebe i svojí rodiny podlehli nátlaku a nacistům ze strachu ustoupili. Přesto existovali i tací, kteří se aktivně zapojovali do odboje a i přes hrozby zůstalo jejich svědomí čisté. Rozdělení na dobré a špatné však většinou uplatnit nejde. „Myslím si, že nám vůbec nepřísluší je soudit, většina z nás by totiž podlehla taky. Jako v každé partě, i mezi protektorátními filmaři najdete hrdiny, slabochy i normální lidi skřípnuté dobou,“ vysvětluje historik Jiří Padevět.

Anna Letenská

Divadelní a filmová herečka, která se objevila například i v černobílé verzi Babičky, aktivně pomáhala odbojářům. Spolu se svým manželem Vladislavem Čalounem 14. července 1942 ve svém bytě ukryli Františku Lyčkovou. Ženu doktora Lyčky, který ošetřil zraněné parašutisty z výsadku Anthropoid. Lyčkovou už hledalo gestapo a po jejím dopadení přišla řada i na Annu Letenskou.

Jejího muže Vladislava Čalouna dopadli tři dny poté. Letenskou zatkli až v září. Nacisté ji údajně nechali dotočit film režiséra Otakara Vávry Přijdu hned, ale zatkli ji následně přímo na place. Za herečku se dokonce přimlouval majitel Lucernafilmu Miloš Havel. I přes orodování přímo u vedoucího kulturně politického oddělení Úřadu říšského protektora ale oba manžele do půl roku popravili v Mauthausenu.

Jan Sviták

Osud herce a režiséra slavného Burianova filmu Přednosta stanice poznamenaly rozvášněné poválečné nálady. V bouřlivých prvních dnech po válce ho někteří z hereckých kolegů nařkli z kolaborace a dokonce z udání Karla Hašlera. Příslušníci Revolučních gard ho 9. května 1945 odvlekli k výslechu do Bartolomějské ulice. Když jej ráno propustili, na Svitáka čekal rozvášněný dav, který ho začal lynčovat. Ránu z milosti vypálil z pistole na zuboženého Svitáka nakonec jeden z přítomných rudoarmějců.

Následné vyšetřování válečné kolaborace ale přineslo překvapivé závěry. Sviták byl ředitelem filmových ateliérů Foja v Praze-Radlicích, které v roce 1942 přešly pod německou správu. Z toho důvodu byl v častém kontaktu s nacisty a mnozí ho za kolaboranta považovali. Nikdy se však nepotvrdilo, že by skutečně někomu ublížil. Po válce se navíc objevila svědectví, že svých známostí naopak využíval, aby pomohl druhým. Zdeněk Hašler, syn Karla Hašlera, uvedl, že pokládá za vyloučené, že by jeho otce udal Jan Sviták.

Oldřich Nový

Neodolatelný Kristián byl miláčkem davů. Přesto celou válku zažíval nenávist, která dopadala na něj a hlavně jeho židovskou manželku Alici. Přestože na něj ona sama i jeho okolí naléhalo, aby se rozvedl, rozhodl se Nový uchránit svou ženu od deportace i za cenu osobních obětí.

I přes silný tlak a vyhrůžky se Nový rozhodl, že se s Alicí nerozvede. Nacisté na něj pohlíželi s výhradami, protože neuznávali rasově smíšená manželství, navíc s židy. Nového nechali točit do roku 1942. V následujícím roce už se nesměl objevit v žádném filmu. V roce 1944 pak došla okupantům trpělivost a Nového i se ženou převezli do tábora pro smíšené páry. Alici poslali do Terezína a Oldřicha do tábora pro nežidovské partnery židů v pražském Hagiboru. Oba manželé věznění přežili. Alici ale nacisté zabili velkou část rodiny.

Emil Sirotek

Ředitel kina Aero se nikdy nesmířil s německou okupací a aktivně se zapojil do odboje. Byl předsedou kolaborantského filmového ústředí a jeho kino sloužilo jako „informační centrum“ pro parašutisty, kteří zde získávali další kontakty na spřízněné rodiny.

V roce 1942 se ale o této aktivitě dozvěděli nacisté. Na Sirotka nasadili konfidenta gestapa, který se vydával za člena odboje, a odkryli tak část pražských odbojářů. Sirotka v roce 1944 nakonec gestapo zatklo. Válku přežil a u filmu pracoval ještě řadu dalších let.

Karel Höger

Také nezapomenutelný arcibiskup Arnošt z Pardubic z Noci na Karlštejně musel po válce dokazovat, že nebyl kolaborantem. Brněnský herec se sametovým hlasem totiž neodolal nátlaku a 24. července 1942 se v Národním divadle zúčastnil Manifestace divadelních herců, hudebníků a umělců na podporu Říše. Akce měla odsoudit atentát na Reinharda Heydricha a na dobových fotografiích je Karel Höger, který v divadle hajluje hned několik metrů od své kolegyně Lídy Baarové. Akce se tehdy zúčastnilo asi 1 800 umělců.

Pod svícnem ale bývá tma. Proto díky předstíranému souhlasu s režimem mohl za války pomoci několika lidem. Finančně prý podporoval několik rodin, které měly někoho v koncentračním táboře, a spolupracoval se skrytým hnutím na Moravě, nějakou dobu údajně i přenášel šifrované zprávy. Po válce mu ale mnozí vyčítali právě smířlivý postoj k okupantům a účast na Manifestaci. Očištění se dočkal díky důkazům o své odbojové činnosti.

Prezidentské volby 2018 se blíží. Komplexní zpravodajství můžete sledovat zde>>>

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek