5 umělců, kteří se nezalekli nacistů. Někteří za to zaplatili životem

Aneta Bednářová

Hrdinové a zbabělci. Černobílé rozdělení charakterů podle toho, jak se čeští herci zachovali za nacistické okupace, pokulhává. Nový seriál Bohéma ukazuje hlavně ty, kteří kvůli zachování bezpečí sebe i svojí rodiny podlehli nátlaku a nacistům ze strachu ustoupili. Přesto existovali i tací, kteří se aktivně zapojovali do odboje a i přes hrozby zůstalo jejich svědomí čisté. Rozdělení na dobré a špatné však většinou uplatnit nejde. „Myslím si, že nám vůbec nepřísluší je soudit, většina z nás by totiž podlehla taky. Jako v každé partě, i mezi protektorátními filmaři najdete hrdiny, slabochy i normální lidi skřípnuté dobou,“ vysvětluje historik Jiří Padevět.

Anna Letenská

Divadelní a filmová herečka, která se objevila například i v černobílé verzi Babičky, aktivně pomáhala odbojářům. Spolu se svým manželem Vladislavem Čalounem 14. července 1942 ve svém bytě ukryli Františku Lyčkovou. Ženu doktora Lyčky, který ošetřil zraněné parašutisty z výsadku Anthropoid. Lyčkovou už hledalo gestapo a po jejím dopadení přišla řada i na Annu Letenskou.

Jejího muže Vladislava Čalouna dopadli tři dny poté. Letenskou zatkli až v září. Nacisté ji údajně nechali dotočit film režiséra Otakara Vávry Přijdu hned, ale zatkli ji následně přímo na place. Za herečku se dokonce přimlouval majitel Lucernafilmu Miloš Havel. I přes orodování přímo u vedoucího kulturně politického oddělení Úřadu říšského protektora ale oba manžele do půl roku popravili v Mauthausenu.

Jan Sviták

Osud herce a režiséra slavného Burianova filmu Přednosta stanice poznamenaly rozvášněné poválečné nálady. V bouřlivých prvních dnech po válce ho někteří z hereckých kolegů nařkli z kolaborace a dokonce z udání Karla Hašlera. Příslušníci Revolučních gard ho 9. května 1945 odvlekli k výslechu do Bartolomějské ulice. Když jej ráno propustili, na Svitáka čekal rozvášněný dav, který ho začal lynčovat. Ránu z milosti vypálil z pistole na zuboženého Svitáka nakonec jeden z přítomných rudoarmějců.

Následné vyšetřování válečné kolaborace ale přineslo překvapivé závěry. Sviták byl ředitelem filmových ateliérů Foja v Praze-Radlicích, které v roce 1942 přešly pod německou správu. Z toho důvodu byl v častém kontaktu s nacisty a mnozí ho za kolaboranta považovali. Nikdy se však nepotvrdilo, že by skutečně někomu ublížil. Po válce se navíc objevila svědectví, že svých známostí naopak využíval, aby pomohl druhým. Zdeněk Hašler, syn Karla Hašlera, uvedl, že pokládá za vyloučené, že by jeho otce udal Jan Sviták.

sinfin.digital