Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

9 nejlepších filmů, které vznikly v osudovém roce 1968 a následně putovaly do trezoru

9 nejlepších filmů, které vznikly v osudovém roce 1968 a následně putovaly do trezoru

Srpen 1968 je primárně spojován s násilným vniknutím armád Varšavské smlouvy, tento ryze politický akt ale tvrdě dopadl i na československou kulturu včetně filmové tvorby. Nejen že po invazi přestaly vznikat filmy, které nevyhovovali politickým a společenským zájmům, státnímu dohledu neunikly ani ty, které už měly premiéru za sebou. V trezoru na pražském Žižkově tak skončily desítky filmů, které často spatřily světlo světa až po roce 1989.

Všichni dobří rodáci

Legendární snímek režiséra Vojtěcha Jasného sice na jedné straně zachytil všudypřítomnou euforii po skončení druhé světové války, na druhé straně ale popsal osud vesničanů, kteří se po únorovém převratu museli vyrovnat s vytvářením jednotných zemědělských družstev, znárodňováním a politickými procesy. Kina ho sice uváděla pouhé čtyři měsíce, přesto ho vidělo na 900 tisíc lidí.

Spalovač mrtvol

Vlna normalizace dostihla i psychologický thriller Spalovač mrtvol. Film s Rudolfem Hrušínským a Vlastou Chramostovou v hlavních rolích se natáčel přímo ve dnech vpádu sovětských vojsk. Temný snímek Juraje Herze se sice do kin na krátkou dobu dostal, ale ani tam nedoputoval kompletní. Ještě před zveřejněním z něj museli tvůrci vystříhat nejvíce provokativní scény, i přesto byl velmi brzy zakázán úplně.

Pasťák

Snímek Hynka Bočana Pasťák se premiéry dočkal až v roce 1989, jeho tvorba byla totiž zastavená ještě před tím, než štáb stačil dílo definitivně sestříhat. Už v průběhu natáčení ho režim začadil do takzvaných „černých filmů“, ve kterých převládalo negativní líčení současného politického a společenského života.

Žert

K filmu na motivy slavné knihy Milana Kundery měla padnout poslední klapka přesně 21. srpna 1968, kvůli okupaci se ale musel poslední natáčecí den odložit. To ale nebylo naposledy, kdy se snímek Jaromila Jireše s politikou setkal, o čtyři roky později totiž putoval do trezoru. 

Farářův konec

Na scénáři k filmu o podvodném faráři spolupracovali režisér Evald Schom a spisovatel Josef Škvorecký. Přesto, že se snažili ve svých nápadech mírnit a i po natočení filmu se rozhodli některé scény vystřihnout, po premiéře skončil snímek bez milosti v trezoru.

Šíleně smutná princezna

Pohádka s nezapomenutelnou hudbou Jana Hammera také nebyla z těch, které by tehdejší režim podporoval. Tentokrát se ale provinil hlavně scénárista a herec Darek Vostřel, a v trezoru na dlouhou dobu skončila ikonická píseň, kterou nazpíval spolu s Josefem Kemrem.

Nebeští jezdci

Natáčení dokumentárně pojatého válečného filmu o posádce bombardovací perutě Royal Air Force dokončil režisér Jindřich Polák přesně 20. srpna 1968. Film, jenž měl vzdát hold československým letcům, kteří se za druhé světové války připojili k RAF, skončil v trezoru hned na začátku normalizace.  

Čest a sláva

Filmy, který byl v roce 1969 oceněný jako nejlepší zahraniční snímek na mezinárodním filmovém festivalu v italských Benátkách, natočil Hynek Bočan podle historického románu Karla Michala. Film s Rudolfem Hrušínským a Blankou Bohdanovou v hlavních rolích se ale na televizní obrazovky dostal až v roce 1991.

Zbehovia a pútnici

Oceňované povídkové drama Juraje Jakubiska o vojenském zběhovi, o omlouvání vlastních činů a o apokalyptickém světě po třetí světové válce, kde je člověk člověku největším sokem, si ještě před promítáním „vysloužil“ absolutní izolaci. Ohlasu se v době vzniku dostalo jen první povídce, i tu ale ocenila porota v Benátkách. Divácké ohlasy si ovšem snímek užil až v roce 1989. 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek